Psychologický výklad pohádek diskuze
Marie-Louise von Franz
Psychologický výklad pohádek : smysl pohádkových vyprávění podle jungovské archetypové psychologie. Žačka C. G. Junga interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie. V pohádkových příbězích a v osudech jejich hrdinů je člověk po staletí v symbolické podobě konfrontován s obtížemi a nebezpečími, kterým je sám v životě vystaven. M. L. von Franz ve svém, dnes již klasickém díle, interpretuje pohádková vyprávění na základě jednotlivých archetypů hlubinné psychologie a odkrývá tak v příbězích jejich uzdravující a stabilizační roli pro životní cestu člověka. Jednotlivé pojmy psychologie C. G. Junga, jež jsou pro pochopení pohádek důležité, jsou názorně vysvětleny na řadě pohádkových příběhů. Kniha vznikla z přednášek, které měla autorka v sedmdesátých letech na Institutu C. G. Junga v Curychu. 1. vydání... celý text
Literatura naučná O literatuře Psychologie a pedagogika
Vydáno: 1998 , PortálOriginální název:
Psychologische Märcheninterpretation: Eine Einführung, 1986
více info...
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
To je z nějakého úvodu do psychologie pro střední pedagogickou školu, ne?
Ne že bych přečetla celé Jungovo dílo, možná v nějakých souvislostech cosi takového vyslovil, rozhodně však nic takového nepatří mezi jeho zásadní myšlenky. Myslím, že Jung cestu za spokojeným životem popisuje naprosto jinak a určitě bych to do komentáře nenacpala, neb tak jednoduché to není, čehož si byl vědom. Není divu, když si to uvědomuju třeba i já.
Psychologie nikdy nechtěla a nemohla jít jedním směrem, směrů je mnoho a navzájem se nevylučují, ale doplňují. Naštěstí. Takže se může dostat každému to, co potřebuje, pokud si to ovšem umí najít, což, pravda, není snadné.
No, vážení, netvrdím že jsem kdovíjaký odborník na psychologii. Ale např. Jungova "trojnožka", což znamená že jedinec musí mít práci, koníčka a part.vztah a pak je žije šťastně až do smrti, platila leda tak v jeho době a ještě v germánské oblasti. V oblasti anglofonní však splývá práce a koníček, stává se z nich obou kariéra a profesní růst (spolu s osobnostním).
Takže příklad máte zde, další bych nahledal ale nyní je z rukávu takhle nevysypu, při osobní diskuzi by toho bylo víc. A teď k druhé otázce, kým je překonán - no obávám se, že nemá výrazného nástupce a rivala, i když existuje řada publikací od autorů kteří vnášejí do psychologie jednotlivé, dílčí změny. Asi nejvýraznějším z nich je Fromm, třebaže i on je příliš pod vlivem jednoho dogmatu a má sklon dělit celé lidstvo na 2 části: biofilní a nekrofilní (viz Anatomie lidské destruktivity).
Nejsem sice žádný odborník na psychologii, ale....
Každý vědní obor, ať už je to na př. "konkretní" matematika nebo "abstraktní" filozofie či zmíněná psychologie je živý, neustále se vyvíjející. Je to jakási pyramida znalostí a poznatků vyrůstající se ze základů (často ze slepými uličkami a odbočkami) směrem k hypotetickému vrcholu.
Takže, Nokide, pokud jsi takový odborník na psychologii, jak tvrdíš, měl bys svoje hodnocení jak knihy, tak vlastně v podstatě spíš Junga, doplnit a konkretizovat. Tedy v čem je Jung překonán, kým je překonán, případně doplnit publikaci, ve které si my neznalí můžeme rozšířit obzory. Pak to má smysl. Jinak je to pouhý kec bez relevantní hodnoty.
Nokide, tvrzení, že Jung je překonaný, mi přijde velmi odvážné, a to tím spíš od člověka, který o sobě říká, že o psychologii něco ví. Jung sám nechtěl, aby se jeho dílo po jeho smrti uzavřelo a předávalo jako nedotknutelné dogma, chtěl, aby se na něm dále pracovalo. Takže nestagnuje, ale dál žije. A tato kniha to jen potvrzuje.
Autorovy další knížky
2017 | Člověk a jeho symboly |
1998 | Psychologický výklad pohádek |
2004 | Sen a smrt |
2001 | Legenda o grálu |
2008 | Animus a anima v pohádkách |
"V oblasti anglofonní však splývá práce a koníček, stává se z nich obou kariéra a profesní růst (spolu s osobnostním)." - poslyš Nokide, neříká se tomuhle "americký sen"? Děkuj pánu Bohu, že jsi se do té vytoužené Ameriky nedostal, zažil bys doslova úděsné zklamání. Ono to totiž v životě chodí opravdu trochu jinak a možnost, že se vyskytne životní rovnice práce(zdroj obživy) = koníček je v podstatě snem na všech kontinentech. Netroufnu si odhadnout kolika procentům z populace se splní, dokonce ani počet profesí, u kterých se může vůbec vyskytnout, mám ale zato, že to bude mizivé číslo, takže mi ta celá "neJungova dvounožka" jako argument dvakrát pádná nepřipadá. To ale může být tím, že žádná psychologická pojednání nečtu (Freud, kterého jsem četl před více jak půlstoletím se nepočítá, jednak jsem ho četl, abych mohl machrovat před slečnami a jednak jsem jej už za ta léta stejně zapomněl) a tak se raději řídím svým rozumem a zohledněním životních zkušeností a protože na rozdíl od řady jiných nemám ve zvyku žvanit o věcech, kterým pořádně nerozumím, tak s touto diskuzí končím. Howk!