Rubáš pro arcibiskupa diskuze
Peter Tremayne (p)
Sestra Fidelma série
< 2. díl >
Rubáš pro arcibiskupa patří k raným detektivním příběhům Petera Tremayna, jejichž hrdinkou se stala sestra Fidelma, tehdy ještě řadová příslušnice opatství Kildare v keltské Anglii sedmého století. Za zhruba dvacet let, co dvojice středověkých detektivů, Fidelma se svým, původně pouze detektivním partnerem, saským mnichem Eadulfem, okouzluje čtenáře na celém světě, prodělali oba dva pozoruhodný vývoj. V tomto příběhu se však vracíme takřka na začátek, kdy je náhoda svede u papežského stolce, a čtenář si jejich očima prohlíží středověký Řím s paláci i nebezpečnou chudinskou čtvrtí, především však rozlehlé katakomby, kde lze mezi hroby zemřelých křesťanů bloudit a třeba i zemřít. V Římě oba pátrají po vrahovi klerika, který měl být v nejbližších dnech vysvěcen na arcibiskupa v saském Canterbury. A protože z vraždy je podezřelý irský mnich, papežský dvůr děsí hrozba možné války mezi Irskem a saskými královstvími. Z původně předpokládané politické vraždy, po níž dochází k několika dalším nepochopitelným úmrtím, se díky Fidelmě a Eadulfovi vyklube příběh lidského selhání, chamtivosti a ctižádostivosti, jehož odhalení je ovšem mnohem náročnější a pracnější. Autor čtenáře na posledních stránkách napíná – sejdou se ti dva ještě někdy? I když díky mnoha dalším Tremaynovým příběhům odpověď dnes už známe, rádi se dáme napínat.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2012 , VyšehradOriginální název:
Shroud for the Archbishop, 1995
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
Irsko 7. století mnichové, mniši historické detektivky jeptišky
Autorovy další knížky
2004 | Rozhřešení vraždou |
2005 | Paní temnot |
2004 | Nechte maličkých |
2009 | Pán duší |
2007 | Opat s mečem |
Přesně to, co vytýká kolega Neo1tex je u mě naopak tím, co se mně na knihách o Fidelmě a Eadulfovi líbí. Tedy zařazení tehdy (a dle dnešního stavu věci kupodivu před několika desítkami let ještě i u nás) velmi běžné latiny a nebo sice méně běžné, ale neméně zajímavé, staré irštiny a tehdejších zvyků. Pravdou je, že ten druhý úryvek s prádelnou //a zde kolega Neo1tex udělal chybu, jelikož je to "lavantur" (v doslovném překladu "myjí se" nebo "jsou umývány") a odvozuje se od latinského slovesa "lavo" mýt (hodně lidí jistě zná nádobu na mytí zvanou lavor) ne levo - zdvíhat// působí opravdu divně (myslím, že ani jedna ze dvou překladatelek se právě nevyznamenala), u toho prvního jsem se ale dozvěděla zajímavou informaci a irské slovo "dercad" mi ve vysvětlení vůbec nevadí.