Slavík | diskuze | Databáze knih

17.06.2023 3 z 5

Úžasně silný příběh o tom, co všechno jsou schopni a ochotni udělat členové obyčejné francouzské rodiny za velmi extrémních podmínek.
Román jsem poslouchal jako audioknihu v podání paní Renaty Volfové. Interpretace bohužel v mých očích, nebo přesněji v mých uších celou knihu velmi sráží.
Neřeším skutečnost, že v 95 % obsahu knihy jsou obě hlavní protagonistky velmi mladými ženami, kterým propůjčuje svůj hlas šedesátiletá interpretka.
Daleko víc mi vadí, že jednotlivé kapitoly od sebe nejsou odděleny a to ani dostatečně dlouhou pauzou, natož pak hudebním předělem. Často se tak prolíná přítomnost se vzpomínkami na dětství, aniž by na tuto změnu byl posluchač jakkoliv upozorněn a tento časový skok" si často uvědomí až dodatečně a to s pocitem, že musí příběh o kus vrátit nazpět, protože tu něco nehraje.
Největší problém však vidím v příliš dramatickém projevu paní Volfové, která každou 5 - 10 větu začíná burácivým hlasem, ale poslední slova pak sotva šeptá. Takováto interpretace ode mě vyžaduje nepřiměřené soustředění a například diskvalifikuje poslech ve veřejných hromadných prostředcích, neboť díky akustickému hluku takovýto poslech vyžaduje neustálé změny hlasitosti, což člověka dost rychle omrzí.
Celkově audioknihu hodnotím 60%, pokud bych knihu četl, bylo by hodnocení 90%.

1

15.06.2023 3 z 5

majakmp3

Úžasně silný příběh o tom, co všechno jsou schopni a ochotni udělat členové obyčejné francouzské rodiny za velmi extrémních podmínek.
Román jsem poslouchal jako audioknihu v podání paní Renaty Volfové. Interpretace bohužel v mých očích, nebo přesněji v mých uších celou knihu velmi sráží.
Neřeším skutečnost, že v 95 % obsahu knihy jsou obě hlavní protagonistky velmi mladými ženami, kterým propůjčuje svůj hlas šedesátiletá interpretka.
Daleko víc mi vadí, že jednotlivé kapitoly od sebe nejsou odděleny a to ani dostatečně dlouhou pauzou, natož pak hudebním předělem. Často se tak prolíná přítomnost se vzpomínkami na dětství, aniž by na tuto změnu byl posluchač jakkoliv upozorněn a tento časový skok" si často uvědomí až dodatečně a to s pocitem, že musí příběh o kus vrátit nazpět, protože tu něco nehraje.
Největší problém však vidím v příliš dramatickém projevu paní Volfové, která každou 5 - 10 větu začíná burácivým hlasem, ale poslední slova pak sotva šeptá. Takováto interpretace ode mě vyžaduje nepřiměřené soustředění a například diskvalifikuje poslech ve veřejných hromadných prostředcích, neboť díky akustickému hluku takovýto poslech vyžaduje neustálé změny hlasitosti, což člověka dost rychle omrzí.
Celkově audioknihu hodnotím 60%, pokud bych knihu četl, bylo by hodnocení 90%.