So slonom na pleciach diskuze
Dušan Štraus
Tridsaťtriročný Viktor Perger, otec rodiny, umelec a učiteľ, sa rozhodne, že vstúpi do sekty Sri Chinmoy Centrum. Je toto rozhodnutie naozaj také nečakané, ako si okolie myslí? Alebo má jeho konanie silné korene, ktoré siahajú až do detstva? Autentické svedectvo autora ponúka pohľad za zatvorené dvere života v sekte. No s deštruktívnou manipuláciou a so slepou dôverou k autoritám, ktoré môžu viesť až k strate seba samého, sa nestretnete iba tam. Paralelu možno nájsť aj na miestach, kde by ste ju nečakali. Ani najlepšia, najprepracovanejšia a dlhoročná manipulácia však nedokáže umlčať a zlomiť túžbu človeka po osobnej slobode. Viktor Perger je toho dôkazom. Autor nemá ambíciu poučovať ľudí, ako majú naložiť so životom. Chce iba podať pravdivé svedectvo o sektárskych praktikách a pomôcť včas rozpoznať manipulátorov a ich deštruktívne techniky. Kniha má popisovat podobnost s životem autora. Nucený ochod od syna a maželky versus útěk od zodpovědnosti, kdy jej manželka obviňovala z nedostatku peňez. Zničný život vesus cestování po celém světě. Přísný otec vesus otec, který zjistí, že syna nikdo k odchodu od rodiny nenutil a že ve skupině jsou manželské páry i sdětmi. Bolestivý odchod ze skupiny vesrus alkohol a ženy a následný vyhazov z pohodlného života. Jsou zde jisté rozdíly v životě autora a fiktivního Viktora. Svědectví nebo pomsta? Oběť nebo někdo kdo manupujuje.... celý text
Diskuze o knize (2)
Přidat komentář
Trochu matoucí příběh. Nevím jestli to ten člověk má v hlavě v pořádku, ale u mě z toho vyšel špatně pan autor Štraus. Trochu mě to připomíná člověka, co se snaží někomu pomstít za něco, za co si ve skutečnosti může sám. V této knize je mnoho protikladných tvrzení. Byl vedoucím a byla mu vymývána hlava? To stál před zrcadlem? .. Byl vyloučen a přesto se chtěl vrátit? .. Odešel od manželky? (No, to se někdy může stát) ale to že utekl od syna, který byl malý? Po více jak 20 letech ho to začne mrzet? To je tento člověk tak nesvéprávný, že uteče od syna? Těch 20 let to tomu klukovi nikdo nevrátí. Takového otce bych nazýval otčímem a nic bych s ním nechtěl mít. Jakým způsobem také tento "autor" mluví o svém vlastním otci?! Opravdu?! Hodně by mě zajímalo, jestli se jeho otec někdy dozvěděl, že syna opustil ze své vlastní vůle a ne, že mu to někdo přikázal. Ani bych se nedivil, kdyby ho za to vydědil. Nato musím říct, že tento člověk zpackal v životě, co se dalo a ještě se tím chlubí. Trochu ironické. Pochybuji, že se z toho nějak poučil.
Tato kniha je fikce a také bych tento román tak bral. Na knihu mě přivedl rozhovor s panem Štrausem. Celé to na mě působí schizofrenicky. V knize popisuje údajné obvinění ze sexuálního napadení někoho dalšího, a při rozhovoru na otázku, zda se tato obvinění po tak dlouhé době soudně řešily a dostali oficiálního rozměru, rychle přešel tím, že ne. Že by nyní po 30 letech toto někdo učinil? Pochybuje. Technicky by se to dalo brát jako šíření pomluvy. A to, že to pan Štraus v rozhovoru potvrdil, že to ví a šíří vědomě a snaží se na tom vydělat, je na pováženou. V rozhovoru sice tvrdí, že změnil jména aby nikomu neublížíl a je to jen román, ale následně říká, že je to jeho příběh. Další věcí je, že každá skupina, klub či usdružení má svoje pravidla a pokud je člen poruší, tak je požádán, aby odešel. Kniha květnatě popisuje, jak tyto pravidla porušuje. Na jedné straně mluví o svém celibátu a nepití alkoholu a na druhé straně, jak si dává inzeráty k seznámení a pije alkohol. A to po delší dobu. Opravdu odešel, nebo jej vyhodili? Jeho luxusní život, kdy bydlel v luxusním bytě ve středu Bratislavy z něj nedělá někoho, kdo byl někde uzavřen v prostém klášteře nebo byl jako vězněn pod dohledem a nemohl cestovat. Naopak toho procestoval hodně po exotických částech světa a nyní si na těchto znalostech vydělává se svou Cestovní kanceláří.