Světlo v temnotách diskuze
Sharon Cameron
Jedno zaklepání na dveře změní řadu životů. Historický román podle skutečného příběhu. Je rok 1943 a Stefania Podgórská pracuje pro rodinu Diamantových v polském Přemyšlu. Po vpádu německé armády do města jsou Diamantovi donuceni k odchodu do ghetta. Stefania zde zůstává se svojí šestiletou sestrou Helenou sama. A potom někdo zaklepe na dveře – je to Max Diamant. Utekl z transportu do koncentračního tábora a žádá o pomoc. Dívky v ten okamžik učiní mimořádné rozhodnutí a Maxe ukryjí. Po něm pak i dvanáct dalších Židů…... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Historické romány
Vydáno: 2021 , Fragment (ČR)Originální název:
The Light in Hidden Places, 2020
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) nacismus holokaust, holocaust podle skutečných událostí hrdinky
Nelze hodnotit, až vyjde kniha... Kniha má vyjít 9. listopadu t. r. Měla jsem tu čest, kdy se mi před týdnem kniha dostala do rukou jako reading copy - text před finální úpravou, tzn. před vydáním. Ačkoliv autorka psala příběh na základě skutečných událostí, mám pocit, že samotný je příliš zbeletrizován. Rozhodně se nejedná o reportážní styl pana Krause v knize A přiveď zpět naše roztroušené, kterým nezaměnitelně věcně a s vysokou intenzitou pravděpodobnosti a emocí popsal životní situaci nejen jednoho novináře (tedy svoji situaci), ale důležité bylo jak nezamenitelně si všímal fyzického a psychického utrpení jiných. Jak vláčel bahnem, traumaty, všude číhajícím utrpením a příkořím až na dno fyzických i psychických sil. A nebál se bližších popisných slov a přirovnání. V knize Světlo v temnotách tohle není a nutno dodat, chybí to tam. Vždyť hlavní hrdince skoro všechno procházelo. Je důležité vidět situaci v Čechách a v Polsku, kde to mohlo být jiné. Přesto si myslím, že příběh Světlo v temnotách je méně svérázný, změkčilější, a to zřejmě mimo jiné, že autorka nezažila, že používá skutečné události na základě prožitků jiných a tedy z druhé ruky. Možná z více ruk. Kdybych měla knihu hodnotit tím pomyslným hvězdičkovým měřítkem, dala bych jí 3 hvězdičky. Víc ne. Vždyť příběh byl neustále o tomtéž, nevyvíjel se. Prakticky od začátku neustále totéž, ani závěr nebyl dobře vyveden, nebyl dotažen a popsán např. úlevou, úpadkem depresivních a pochmurných nálad, vzrůstem veselí, sčítáním škod, nacházením přeživších nebo jejich nenacházením, nářky, apod. Ta intenzita, to putování příběhem, to, co bylo skutečné - to mi tam chybělo.