Svoboda vyhrávat: Příběh odvážného hokejového týmu z dob studené války, který bojoval se Sověty o duši svého lidu - a olympijské zlato diskuze

Jedním z vrcholů studené války v druhé polovině 20. století byly souboje československých hokejistů proti hokejové reprezentaci Sovětského svazu. Jejich zápasy nikdy nebyly jen sportovním zápolením; pro hráče z malé země uprostřed Evropy byly i bojem o duši jejich národa, žijícího pod jařmem nesvobody. Byly to v pravém smyslu slova souboje Davida s Goliášem. Kniha Svoboda vyhrávat vypráví příběh o tom, jak se v Československu hokej stal pro miliony Čechů a Slováků symbolem odporu proti ideologické a vojenské mašinérii Sovětského svazu. Příběh začíná těsně po druhé světové válce, následně se proplétá prakticky celými moderními dějinami Československa a po roce 1993 i dějinami Česka a Slovenska jako dvou nezávislých a samostatných zemí. Nejprve sledujeme drama československých hokejistů v 50. letech, když estébáci a jejich ruští poradci rozprášili národní hokejový tým a mnoho reprezentantů ve zinscenovaných soudních procesech odsoudili k vysokým trestům vězení v krutých podmínkách jáchymovských uranových dolů. Dále jsme svědky toho, jak československý hokej pomalu vstává z mrtvých a začíná se formovat jedna z nejsilnějších hokejových generací kolem odchovanců havlíčkobrodského hokeje bratrů Holíkových a Jana Suchého a také kolem velkých hokejových hvězd, jakými byli Václav Nedomanský, Jozef Golonka, Jaroslav Jiřík či Vladimír Dzurilla. Poté, co do Československa v srpnu 1968 vtrhla půlmilionová armáda zemí Varšavské smlouvy v čele se SSSR, se právě této hokejové generaci podařilo konečně rudou hokejovou mašinu porazit. Slavná vítězství nad Sověty na olympiádě v Grenoblu v roce 1968 a zejména dvě výhry na MS 1969 ve Stockholmu se staly pevnou součástí moderních dějin Československa a trvalým symbolem lidového vzdoru proti okupaci a nesvobodě. S tím souvisí i další kapitola československého hokeje, totiž útěky hokejistů do zahraničí, ať už se jedná o Václava Nedomanského, či slavné hokejové trio bratrů Šťastných. Osud to nakonec zařídil tak, že nejslavnějších vítězství nyní už dvou národních mužstev – Čechů na ZOH v Naganu 1998 a Slováků na MS v Göteborgu 2002 – dosáhly týmy ve finálových duelech jakoby symbolicky právě proti Rusku. Svoboda vyhrávat je kniha, která dokazuje, že sport vždy souvisel s politikou. A hokej v Československu dvojnásobně.... celý text