Tajemný cizinec diskuze
Mark Twain (p)
Na povídce Tajemný cizinec autor pracoval 20 let (1890 – 1910). Tiskem vyšla až po jeho smrti, v roce 1916, v úpravě Twainova životopisce Alberta Bigelowa Painea, který spojil několik Twainových verzí. Ačkoliv jsou Paineovy zásahy mnohdy kritizovány, přesto se před námi odvíjí poutavý příběh, jenž odhaluje věčnou malost, zaslepenost, stádnost, manipulovatelnost a mravní pokleslost lidí. Děj je zasazen do středověké rakouské vesnice v roce 1590 a hlavní postavou je Satanův synovec Filip Traum, skeptický glosátor veškerého lidského hemžení, který svým třem chlapeckým přátelům odhaluje zrůdnost tzv. mravních principů, na nichž lidská (především křesťanská) společnost stojí. Nijak tedy nepřekvapí, že se Traumovo občasné konání dobra (prosté jakékoliv špetky účasti s lidským osudem) jen málokdy setká s pochopením – a už vůbec ne s vděkem – okolí.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2022 , Městská knihovna (Praha)Originální název:
The Mysterious Stranger, 1916
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
16. století rozhlasové zpracování pátrání v minulosti
Část díla
Dotaz
Jak dělají z vrahů hrdiny dne
Jak jsem redigoval zemědělské noviny / Ako som redigoval poľnohospodárske noviny
Jak to bylo s tou nedávnou rezignací / Fakta ohledně nedávné rezignace
Léčení rýmy
Autorovy další knížky
1964 | Dobrodružství Toma Sawyera |
1961 | Tajemný cizinec |
1999 | Princ a chuďas |
1965 | Dobrodružství Huckleberryho Finna |
1970 | Dobrodružství Toma Sawyera / Dobrodružství Huckleberryho Finna |
Bůh, který mohl stvořit hodné děti zrovna jako nehodné, a přece raději stvořil nehodné, který mohl stvořit šťastné a přece ani jedno šťastné nestvořil, který způsobil, aby si vážily svého těžkého života, a přece jej naměřil tak skrblicky, který svým andělům dal věčné štěstí, třebaže si je ničím nezasloužili, a přece požaduje, aby si ostatní jeho děti štěstí zasloužily, který svým andělům dal bezbolestný život, ale na ostatní děti uvalil klatbu palčivé bídy a nemocí duše i těla, který mluví o spravedlnosti a vynalezl peklo, mluví o milosrdenství a vynalezl peklo, vyhlašuje desatero, hlásá sedmdesátkrát sedmeré odpuštění, a vynalezl peklo, který lidem mluví o mravnosti a sám nemá žádnou, který kárá zločiny a sám se všech dopouští, který stvořil člověka, aniž ho někdo o to žádal, a teď se snaží přenést odpovědnost za lidské činy na člověka, místo aby si tu odpovědnost čestně nechal tam, kde správně má zůstat, u sebe. A nakonec s tupostí úplně božskou žádá tohoto ubohého, potupeného otroka, aby ho zbožňoval!...
Mark Twain, Tajemný cizinec