Tvář v roušce ticha diskuze
Jaroslav Zatloukal
Nová lyrika „Tvář v roušce ticha“ znovu otvírá čarovná zřídla Zatloukalovy imaginace. Tichem se odívá tvář, která slyší dunící půlnoc, zvichřelou zemi a hlasy, tichem se chrání srdce, které je navždy zajato oslnivým světlem, požáry jasu a hvězdami.
Diskuze o knize (0)
Přidat komentářAutorovy další knížky
1947 | Svědectví Kounicových kolejí |
1936 | Podkarpatská Rus |
1945 | Dítěti, list ze žaláře |
1946 | Motáček Evě |
1936 | Vítr s polonin |