Velké maličkosti diskuze
Jodi Picoult
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things, 2016
více info...
Diskuze o knize (5)
Přidat komentář
Také jsem měla sto chutí diskutovat od začátku knihy... Nemám chuť stydět se za to, že jsem bílá a přišlo mi, že kniha mi to podsouvá. Zároveň mi přišlo naprosto neuvěřitelné, že by se černá sestra v USA okamžitě neozvala proti diskriminaci, popř. že by nemocnice prvotně nestála za svým zaměstnancem obzvláště v případě zjevné diskriminace ze strany pacienta. Doslov autorky jsem si dočetla až po tom, co jsem napsala svůj komentář. Tam se mi také potvrdilo, že to, co vychází ze skutečnosti je to, že potom co nějaký nadřízený uvedl do karty miminka, že o něj nemá pečovat afroamerický personál se ten okamžitě soudil a vyhrál... No, takže tak k uvěřitelnosti a objektivitě této knihy.
P.S.: nepovažuji se za rasistku, s předsudky se snažím bojovat a u svých dětí je pokud možno nepodněcovat, ale zároveň mám i nějaké zkušenosti a na základě těch se chovám pokud možno bezpečně pro sebe a své děti - nestydím se za to.
P.S.2: pokud někdo vidí rasismus v tom, že se někdo směje dobrému vtipů o černých, zelených, modrých, nebo fialových, tak to rasista jsem a budu - já se dobrým vtipům směju ráda.
Ještě jsem nedočetla, ale už mě to nutí diskutovat. Rasizmus nevzniká bez příčiny. To ostatně nezáměrně potvrdila i sama Ruth tím, že nechtěla žít v problémové čtvrti, chtěla žít lépe než její soukmenovci, chtěla mluvit zdvořile, chtěla studovat, dělat poctivě svojí práci, atp. Tím opakovaně dokazovala, že i ona v globálu posuzuje černochy jako horší, než jsou běloši.
Téma zajímavé, ale málo napětí. Hlavni hrdinka až příliš kladná a hrdá, když odmítá pomoc od kamarádky. Turk celkem měkký, čekala jsem více agrese. A ten jeho obrat ve kladného hrdinu? Opravdu psáno, jakoby autorka čekala, že dle jejího díla bude natočen film a dvě nesmiřitelne postavy se na konci obejmou a bude happy end. Nejvíc me bavila obhajkyne Kennedy
Moje první setkání s Jodi a hned takové silné a především vážné téma, které mne i po přečtení knihy nutilo ještě pár dní přemýšlet, proč je svět takový jaký je.
Na jednu stranu jsem byla nesmírně nahněvaná na Ruth, která zhatila veškerou snahu její obhájkyně, která se snažila bojovat za ní i když Rurh byla proti.... Mile mne překvapil konec příběhu, kdy z Turka se stal slušný člověk a i on došel svého štěstí i když po boku jiné ženy, než si prvotně myslel.
Můj dojem z knihy je více než příjemný a nejspíše nezůstanu jen u tohoto titulu od autorky :-)
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Náhodou jsem rozklikla diskuzi a nemůžu nereagovat. Rasismus nevzniká bez příčiny? Doufám, že to nemá naznačovat, že rasismus vzniká, protože jedna rasa je horší než jiná? Rasismus vzniká, protože lidé mají obecně tendenci démonizovat ty, kteří jsou jiní než oni sami. Ruth chtěla studovat a žít lépe, než její soukmenovci, nejspíš proto, že nebyla hloupá a uvědomovala si, že chudoba a zločinnost úzce souvisí s nedostatkem příležitostí, a ten zase pramení z nemožnosti získat kvalitní vzdělání.
Rasismus není, když řekneme, že X% černochů (nebo Romů) krade, to může být podloženo fakty. Rasismus je, když se k jednomu konkrétnímu člověku budeme dopředu chovat, jako by byl zloděj. To se autorka snažila popsat v nákupní scéně.
Není třeba se stydět za to, že jsme bílí, ale měli bychom se stydět za to, pokud si nedokážeme přiznat, že jako bílí nečelíme rasovému odsuzování a spoustě překážek, kterým jiní (černoši, Romové) čelit musí.