Vesmírný prospektor, část první diskuze

První kniha, kterou jsem vydal celou oficiálně. Tímto děkuji portálu "Bezvydavatele.cz".

Do této doby jsem své knihy spíš rozdával svým přátelům. Občas jsem vydával sci-fi povídky v různých tištěných sbornících. Psal jsem hlavně za dob svého mládí. Pak jsem pracoval na pár velkých dílech, jenže jsem o ně přišel v důsledku havárie počítače. Zálohy byly příliš staré a mě to otrávilo. Na dlouhou dobu jsem s tím přestal.

Do psaní jsem se znovu pustil s velkým časovým odstupem teprve nedávno. Znáte to, covid a co najednou s tím volným časem?

Vesmírný prospektor, První část není určitě tím nejlepším, co prošlo mým perem (klávesnicí). Jde o takový experiment s literárním stylem. Je to psáno v podstatě jako deník a vyprávění jedné osoby, která je v důsledku série nepříznivých události v jejím životě přinucena žít proti své vůli na neprozkoumané, mrtvé a nebezpečné planetě, na které si v minulosti vylámalo zuby mnoho dalších průzkumníků.

Není žádným expertem na přežití ani terraformaci. V podstatě neví, co si má počít a tak přežívá, jak se dá. Dělá spousty chyb. Mnoho věcí by šlo dělat jinak, lépe, efektivněji. Tak nějak se pohybuje střídavě na vlnách úspěchu a neúspěchu a občas je na pokraji smrti.

Je to příběh obyčejného člověka, jako jsme my všichni. Žádný super hrdina. Jak bychom si v jeho situaci počínali my? I když vystudoval technickou univerzitu, nikdy by si nepomyslel, že se bude muset vracet tisíce let zpátky do minulosti, aby používal, v jeho době již prehistorické, technologie. A jako spousta jiných studentů zrovna tyhle "primitivní" věci ho moc nebraly a teď horko těžko vzpomíná, co mu o nich profesoři na nudných přednáškách říkali. "K čemu mi budou nějaké větrné elektrárny, když dnes máme kvantové gravitační generátory?"