Vznik přemyslovské državy: Od oráče Přemysla po knížete Boleslava diskuze

Vznik přemyslovské državy: Od oráče Přemysla po knížete Boleslava
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/479091/bmid_vznik-premyslovske-drzavy-od-orace--Iza-479091.jpg 1 3 3

Po více letech autor dokončil knihu, v níž se částečně vrací k námětům své první knihy Bylo to jinak z roku 2008. Rozebírá je podrobněji a s přihlédnutím k výsledkům nových výzkumů. V úvodní kapitole O oráči Přemyslovi na širokém porovnání mýtu se světovou mytologií vysvětluje jeho původní obecnou podstatu. Zároveň i smysl základních mýtů dochovaných na severní polokouli. V dalších kapitolách popisuje nejstarší českou historii důsledně podle písemných pramenů a dosavadních výzkumů se soustředěním na nejasnosti, nepřesnosti a až omyly předcházejících historiků. Nejznámějšími dlouhodobě rozpornými výklady jsou o umístění Wogastisburgu a Kanburgu, o vládě knížete Bořivoje a jeho manželce Ludmile se založením Prahy, období vlády knížete Vratislava, záležitost údajného zavraždění knížete Václava a rozšiřování državy za knížete Boleslava I. Kniha tedy není souhrnem dosud stále opakovaných zavádějících popisů historických událostí, ale vysvětluje je nově podle současných vědomostí. V dodatcích se autor věnuje ve stejném duchu některým záležitostem přesahujícím časové omezení dané koncem vlády Boleslava I. Zde lze vyzdvihnout pojednání o podvrhu zvaném Kristiánova legenda a Wolfenbüttelském rukopisu Gumpoldovy legendy údajně kněžny Hemmy, rodokmenu prvních Přemyslovců sestaveném s přihlédnutím k dožitým věkům zjištěných Gustafsonovou metodou a objasnění Archeoastronomické metody datování založení předrománských a románských kostelů.... celý text

Diskuze o knize (2)

Přidat komentář

JanCinert
13.03.2023

Zdá se zajímavé, že pan Miroslav Bolek již po údajném přečtení dvou kapitol z knihy měl potřebu napsat hodnocení a ani po více než roce se neobtěžoval své hodnocení doplnit, jak naznačil slovy "Uvidíme, co kniha nabídne dál...". Vysvětlení je jednoduché, knihu nikdy nedržel v ruce, natož aby alespoň přečetl dvě kapitoly. Čerpal jen z dostupných ukázek o několika stranách u knihkupců. Je to zcela zjevné z jeho komentáře plného nepochopení podstaty a konkrétněji uvedl jen popis z části kapitoly o Wogastisburgu, jež je právě v dostupných ukázkách. Pan Bolek je učitelem na základní škole, a jako takový samozřejmě má nárok nevidět dál, než za humna školních osnov pro ZDŠ. Kde se ale bere jeho povýšenost, když radí na základě lži o svém čtení této knihy: "Laickým zájemcům o dějiny raných Přemyslovců, kteří se příliš neorientují v problematice a mohlo by jim činit problém oddělit autorovy divoké hypotézy od střízlivějších teorií historiků, bych doporučoval literaturu "seriózních" autorů."? Z celého je zjevná zaměřenost proti mé osobě a mé dlouholeté práci, snaha poškodit prodej knihy a nabádat ostatní ke čtení knih s opakovanými starými výklady neslučitelnými se současným stavem poznání. Nutně se vnucuje otázka, co vyroste z jeho žáků, když mají takového učitele?

miroslav_bolek
26.01.2022

(SPOILER) Autor knihy není historikem a knihu zatím nemám dočtenou, takže se nyní zdržím hodnocení. Jan Cinert v úvodní kapitole podává svou interpretaci původu pověsti o Přemyslovi Oráčovi, přičemž pro srovnávání si vybral opravdu široký zeměpisný horizont — tu a tam sáhne k buddhismu, jindy zase k americkým předkolumbovským kulturám. Jeho interpretace jsou velmi svérázné, autor si mnohdy vybírá jen to, co se do jeho pojetí příběhu hodí, a nehodící se přehlíží. V další kapitole Cinert rozebírá příběh kupce Sáma ze 7. století. Tvrdí, že jádro Sámova kmenového svazu muselo ležet někde v dolním Pomoraví, nikoli v hustě zalesněných Čechách. Zde prezentuje názor, že Wogastisburg, u kterého mělo Sámovo slovanské vojsko svést vítěznou bitvu s franským vojskem, mohl ležet na bývalém římském limitu na Dunaji, a že se jedná o starou římskou pevnost Augustianis, dnešní rakouský Treismauer. Svůj názor se snaží podložit jednak tím, že v blízkosti Augustiany ústí do Dunaje řeka Kampa, jejímž údolím mohlo Dagobertovo austrasijské vojsko postupovat na naše území, jednak jakousi fonetickou podobností názvů Wogastis(burg) a Augustianis. Dále jsem zatím nedošel. Jedná se určitě o zajímavé čtení a alternativní pohled. Laickým zájemcům o dějiny raných Přemyslovců, kteří se příliš neorientují v problematice a mohlo by jim činit problém oddělit autorovy divoké hypotézy od střízlivějších teorií historiků, bych doporučoval literaturu "seriózních" autorů. Uvidíme, co kniha nabídne dál...


Štítky knihy

Přemyslovci historické omyly české dějiny

Autorovy další knížky

Jan Cinert
česká, 1956
2008  60%Bylo to jinak
2021  13%Vznik přemyslovské državy: Od oráče Přemysla po knížete Boleslava