Zakuti v oceli diskuze

Zakuti v oceli
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320333/mid_zakuti-v-oceli-gXc-320333.png 4 304 304

Svět tvoří pustina, pustina zamořená chemickými, genetickými a radioaktivními jedy. Čtyři století po globální válce ji lidé chtějí zpět, potřebují víc zdrojů, surovin, víc prostoru k životu. Kromě zamoření jim v tom však brání pohrobci Staré války – postupně se rozpadající, ale stále aktivní autonomní bojové stroje a s časem degradující válečné umělé inteligence. Matyáš Sanders je technik, mechanik, jeho prací je chránit ostatní před útoky nebezpečných strojů. Ve své práci patří k nejlepším a na základě vlastních zkušeností věří, že se blíží den, kdy bude planeta opět patřit lidem. Jako mechanik jednotky profesionálních žoldnéřů poskytujících ochranu dálkovým obchodním konvojům k tomu může sám značnou měrou přispět. Ocel není ten nejodolnější materiál… Stroje by neměly zabíjet lidi…... celý text

Diskuze o knize (1)

Přidat komentář

sourcer
10.03.2019

Otázka první: proč jsem to četl,, proč? Otázka druhá: lze soudně vymáhat ztracený čas?
Odpověď první: protože jsem byl optimista (už nejsem). Odpověď druhá: bohužel nelze.
Po přečtení jsem nabyl dojmu, že kniha vznikla SMS zprávou: Ahoj Mirku nemohl by jsi něco tak za týden napsat, nemáme co tisknout. Díky Nakladatel. A plán byl dle zprávy na 130% naplněn. Děj je jako blecha na pervitinu, chvilku skáče tak, že to těžko vnímáte, chvilku sedí na místě. Hlavní postavě chybí spoiler typu ... noční bouřkou běží hoch sotva pětiletý, ve tmě zakopne a padá, jeho pád tlumí až kaluž bláta, hoch se pomalu zvedá, šaty promočené na kost ho neskutečně tíží, ale ví že musí, ví že musí vstát a běžet dál,, trvá to celou věčnost prudký déšť se mísí se slzami a smývá mu bláto z tváře, konečně je na nohou, konečně zase běží, cíl je blízko tak blízko, naráží do starých rezavých vrat a zablácenou pěstičkou do nich buší, snad ho uslyší snad otevřou, po zápěstí mu stéká pramínek krve, ale neustává, vrata se otevírají a hoch padá do náruče starého muže, tatínek mu říká panvratý, né je to jinak pan vrátný, proběhne mu hlavou... " tatínka kde je tatínek tatíííí" , starý muž se otočí do haly a na svůj věk silným hlasem zvolá "Brůna" , otec přibíhá a objímá syna, pomalu mu setře bláto z tvářiček a starostlivým pohledem ho pobízí k vyprávění , syn pouze hlesne " maminka, maminka křičí" otec nečeká a jako napnutá pružina vyráží domů, snad to stihne snad jí zachrání, každá vteřina je drahá každý tep srdce je stoletím, bláto vítr déšť tmu ani bolest nevnímá, rozráží dveře, chytá se zábradlí, schodiště přeskakuje jako nejlepší dostihový kůň, rozráží dveře a přichází ,, pozdě. Syn se vrací domů až ráno, je veselý, tatínek maminku musel zachránit, tatínek je hrdina, otevírá pomalu dveře a u vyhaslého ohniště stojí otec, je divně tichý, zádumčivý , v ruce má dlouhý, dlouhý tlustý předmět a kymácí se. přichází ke mě, předmět pouští na podlahu, kleká si a objímá mě. "To je UI vibrátor" pomalu šeptá "ten ti zabil matku". Koukám se na ten tmavý předmět, ten smrtící stroj a pomalu luštím písmenka , jsem chytrý hoch už umím trochu číst a na té zkázonosné věci je napsáno Blac Dictatr XL, možná jsem nepřečetl všechna písmenka a těch X bylo určitě víc, jistý si nejsem, ani nevím co je vibrátor, ale vím to, že stroje by neměli zabíjet lidi neměli........ asi tak . Nepochopitelné chování protivníků je úžasné, kdyby vzory použila Bethesda tak máme nejzábavnější (nejšílenější) FPS všech dob. Překvapení žádné (tedy myslel jsem, že kyborgové jsou oba, jak kapitán tak ten s kšiltovkou - to bylo opravdu, ale opravdu překvapující, že né úplně). A nevím proč, ale mám pocit, že dílo je silně ovlivněno Anime z devadesátek. Divné je, že starší díla autora jsou nesrovnatelně kvalitnější. Toť fše.
p.s. Za chyby v gramatice může moje učitelka ze základní školy, né já.