Životní úklid diskuze
Margareta Magnusson
Do hrobu si ten nepořádek přece nevezmete. Ve Švédsku existuje způsob, jak se zbavit letitého nepořádku. Švédové ho nazývají döstädning: dö znamená smrt a städning znamená úklid. Ač může takový název vyvolávat chmury, jedná se o překvapivě povzbuzující proces zbavení se nepotřebných věcí a lze jej uskutečnit v kterémkoli období života. Každopádně je lepší začít dříve, nežli později, kdy už to za vás musejí udělat druzí. V knížce Životní úklid švédská umělkyně Margareta Magnussonová se skandinávským humorem a moudrostí inspiruje čtenáře, aby podlehli kouzlu minimalismu. Její radikální i zábavná metoda může Vám pomoci se pustit do citlivých rozhovorů na téma „co se všemi těmi nashromážděnými věcmi“, díky ní se celý proces vyklízení může namísto zdrcující zkušenosti stát něčím povzbudivým. Margareta napovídá, kterých předmětů se lze zbavit lehce (nenošené šatstvo, nechtěné dárky, nepoužívané talíře) a které si spíš budete chtít ponechat (fotografie, milostné dopisy, několik uměleckých výtvorů vašich dětí). Do probírání se nářadím zesnulého manžela i svou vlastní tajnou zásuvkou ukrývající drobné neřesti se Margaretě podařilo vnést prvek humoru, ukazuje, že döstädning nemusí být jen skličující. Čtenáři postupně nahlédnou do jejího života ve Švédsku, mohou se nechat inspirovat severským pohledem na věc a snáze se rozloučit s některými svými věcmi.... celý text
Literatura naučná Dům a byt Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 2018 , AlferiaOriginální název:
Döstädning: ingen sorglig historia / The Gentle Art of Swedish Death Cleaning, 2017
více info...
Diskuze o knize (1)
Přidat komentář
Štítky knihy
paměti, memoáry Skandinávie úklid hobby motivační knihy byt a dům - zařízení, vybavení minimalismus volný časAutorovy další knížky
2018 | Životní úklid |
2023 | Švédské umění dobrého stárnutí |
čudujem sa všetkým tým emotívnym výkrikom odpad!, odpad!
pre mňa svedčia iba o tom, že ľudia sú vo všeobecnosti veľmi nezrelé tvory, zmietané extrémnymi momentálnymi výkyvmi citov, ktoré nemajú nič spoločné s realitou.
je to fakt, že u nás (v Česku aj na Slovensku) platí poučka, že neexistuje problém, ktorý by sa nedal vymyslieť.
a vzťah starších ľudí k „domácím mazlíčkům“? nuž, keď vidím tie ufuňané tlačenky na kratučkých nôžkach, ako sa kolíšu po krk zababušené v divných handričkách, pýtam sa, kam sme sa to dopracovali, že psa chránime pred výkyvmi počasia a prepchávaním šunkami plnými chémie ho vystavujeme riziku infarktu alebo zlyhania životne dôležitých orgánov, až je z toho chudák na psychoanalytický gauč.
nevraviac o preplnených útulkoch, kde obchdoníci s falošnými citmi útočia na „bezbranných“ konzumentov. keby v tomto pseudovzťahu človek - zviera prevládali aspoň trochu reálie, nebolo by toľko zničených zvieracích životov a toľko srdcervúcich príbehov.
áno, aj ja som zažil smrť dvoch psíkov, nie je to nič veselé, ale treba žiť a nie roniť krokodílie slzy.
celá „veda“ o upratovaní v podstate iba odhalila neschopnosť ľudí mať okolo seba poriadok. a ospravedlňovať to výhovorkami, že by aj najväčší výmysleník záškolák, čo sa náhodou objaví v triede, bledol závisťou? smiešne. rovnako smiešne ako vyrobiť z neschopnosti mať okolo seba poriadok a systém neriešiteľný problém. a najsmiešnejšie je obviňovať z vlastnej neschopnosti niekoho, kto o biednej existencii rozhodčeného neporiadnika nemá ani dunstu.