Zlodějka knih diskuze
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539493/bmid_zlodejka-knih.jpg
5
8443
8443
„Věřte mi. Já doopravdy dokážu být bezstarostná. Dokážu být přátelská. Příjemná. Přívětivá. Ale nechtějte po mně, abych byla hodná, to není moje parketa. Když nic, jsem aspoň spravedlivá,“ prohlašuje o sobě vypravěčka tohoto příběhu, jímž je sama Smrt. „Budu vám povídat o jedné z těch, kdo dokážou neustále přežívat – odbornice na zůstávání. Jen jeden z té malé knihovny příběhů, které s sebou nosím. Každý z nich je pokus přesvědčit mě, že vy a vaše lidské existence za něco stojíte.“ A vy poslouchejte, abyste zjistili, co osudy Zlodějky knih neboli Liesel Memingerové – dívky, která v Německu pod nadvládou Adolfa Hitlera putuje ke svým pěstounům a snaží se v rostoucím chaosu a zmaru najít nějaký smysl – prozradí o lidech vám. Podle románu vznikla rovněž filmová adaptace (režie Brian Percival, 2013) s Geoffrey Rushem a Emily Watson v hlavních rolích.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Originální název:
The Book Thief, 2005
Interpreti: Vilma Cibulková
více info...
Diskuze o knize (38)
Přidat komentář
Aha, ja som "zda to tak chcete nebo nechcete" pochopila tak, že je to dané a zmeniť to nejde.
Naias: to jsem psala. Najedu si do nastavení a tam se rozhodnu, zda se to bude nebo nebude ukládat do přečtených. Nemyslím, že je třeba na to psát slohovku na tři strany, aby byl postup pochopitelný :/
Dovolím si vílke Lenke oponovať: Nastavení - Praktické a zakliknúť Když ohodnotím knihu, nebude se automaticky ukládat do Přečtených.
Medunkavera, ak napíšete niečo ku knihe, nedá sa automaticky do prečítaných.
Lenka.Vilka: Ano, ano, já jsem si to myslela, že když cokoli napíšete ke knize, automaticky se vám kniha dá do přečtených. Ale nechtěla jsem se hádat.
Medunkavera: to máte v nastavení. Když ohodnotim, dá se do automaticky do přečtených. Je tam, zda to tak chcete nebo nechcete ;)
Děkuji za upozornění. Knihu jsem vyřadila z přečtených.
Ale... když tak o tom přemýšlím.. nejsem si vědoma, že bych ji dala do přečtených.
To bych si nedovolila, dát knihu do přečtených, když jsem viděla jen film.
No, to je jedno, každopádně je z přečtených pryč.
A to hodnocení mohu nechat?
Medunkavera, nemali by ste hodnotiť knihu podľa filmu, toto nie je filmová, ale knižná databáza.
Jednou jsem četla komentář jednoho uživatele - už nevím, kdo to byl - který knihu moc chválil a na konci svého komentáře napsal: "A tedˇse jdu podívat na film."
Tak jsem si říkala: Super, protože kniha mě zaujala, ale pustit se do tak obsáhlé knihy nemohu, musím šetřit oči. Pustím si film.
Líbilo se mi to. Moc. (Sice jsem tam našla chybu, ale to nevadí)
Dovolila jsem si dát hodnocení, i když vlastně hodnotím film a ne knihu.
(+SPOILER) Jak Liesel na konci políbila Rudyho? Proc museli umřít , proste proč ? Zasloužili si zit po tom čím si prošli
vše stranou - nejvíc mě srazil na kolena fakt, že o svůj život nakonec nemohli bojovat. čím vším si prošli, aby žili, a jak jednoduše jim to vyrvali. jako by nic neznamenali.
chvíle, kdy liesel objímá mrtvého hanse, je ta nejsilnější moment, jaký jsem v kterékoli knize kdy četla.
V literatuře se téma války často opakuje, ale tato kniha se od všech liší velmi originálním výběrem vypravěčky, kterou je SMRT. Člověk po přečtení této knížky pochopí, že smrt má vlastně velmi dobré "srdce", že sadistická není ona, ale samo lidstvo. Jak krutí dokážou být lidé, pokud i smrt se jich děsí? Vypravěčka Smrt, nám nakonec řekne, že to bylo ten den bombardování, kdy Liesel upustila knihu, kterou psala - svůj příběh o Zlodějce knih. Smrt ji zvedla a četla mnohokrát dokola. Nakonec ji Liesel vrátila, když se setkaly v Sydney, kde Liesel zemřela s myšlenkami na svého manžela, tři děti a vnoučata. Nádherná kniha a doporučuji i její filmové zpracování. "Potěšilo by ho, kdyby ji viděl, jak ho líbá na zaprášené, bombou zasažené rty. Ano, vím to. Ve tmavé hloubi svého temně bušícího srdce to vím. Líbilo by se mu to, a jak. Vidíte?
I smrt má srdce."
Mikako, ja som prečítala zhruba dve tretiny, vonkoncom ma to nebavilo, tak som zvyšok len preletela, aby som zistila, ako to dopadne. Moja rada je: nenúť sa, veď načo? Radšej si čítaj dačo, čo ťa baviť bude.
Mám takovou blbou otázku.
Zlodějku knih čtu už čtrnáct dní. Za tu dobu jsem asi v první třetině a vůbec mě to nebaví, nutím se do čtení.
Myslíte, že se to ještě změní? Láme se děj někde a začíná mít spád? Obavám se, že se jinak stane, že poprvé knihu nedočtu... Což mě samotnou, vzhledem k vysokému hodnocení, překvapuje :-(
Takže vydržet a nebo se na to vykašlat?
Pozor, komentář obsahuje SPOILERY.
Hned první stránka knihy mě vtáhla a nepustila. Poetické vyprávění paní Smrti se mi moc líbilo. Myslím, že jsem snad nikdy nečetla knihu psanou tak krásným stylem. Jediné, co mě mrzí, že Smrt několik kapitol před koncem vše prozradila. Fakt mě nakrklo, když jsem najednou věděla, že všichni zemřou pod bombami a jen Liesel přežije. Neměla jsem chuť knihu ani dočíst, ale říkala jsem si, že když už jsem před koncem... A jsem ráda, že jsem dočetla. I když byl konec prozrazen, vyprávění Smrti bylo tak krásným způsobem napsáno, že to knize zase tolik neublížilo.
Ke knize jsem napsal celkem obsáhlý komentář někdy začátkem ledna, a někteří zklamaní čtenáři mi již děkovali, že jsem napsal naplno a bez obalu názor, který zastávají také a že jsem přesně vystihl, o co tu kráčí a že jde v podstatě o umně napsaný kýč. A když čtu ty jednoduché komentáře typu : "Krásné". nebo "Poetický styl" nebo "Geniální", "Konec jsem probrečela", "5hvězd nestačí" apod. tak mě, věřte přátelé, berou čerti a je mi z toho tak trochu smutno. Vždyť v té knize žádné přirozené emoce nejsou !!! Před Zlodějkou jsem četl skvělý Dům duchů a tak když jsem pak vzal do ruky Zlodějku, na kterou jsem se hodně těšil, úplně jsem se zděsil, co to čtu za "bestseller". Tak slabý, rozvleklý a přitom vykalkulovaný příběh jsem opravdu snad ještě neměl v ruce, a tak mě to otrávilo, že jsem měl jsem chuť s ní seknout. Bohužel, ač jsem se snažil, jak jsem chtěl, tomuto vyprávění jsem od začátku nevěřil, prostě to nešlo. Co jsem ještě ve svém komentáři knihy nezmínil je skutečnost, že v závěru knihy Zusak tak tlačí na pilu "emocí", až je to trapné a směšné, ta jeho křečovitá a urputná snaha zapůsobit a rozplakat čtenáře stůj co stůj, a přitom mu to nejde a nejde a nejde.
Kromě toho jsou v knize dle mého mínění i události, které by se nikdy nestaly ani náhodou. Mimochodem vztah Liesel a Maxe je krajně nepravděpodobný, v tom smyslu, že by k němu nějak vůbec citově přilnula. Malá dívka v cizí výchově, v cizím městě a bez rodičů by měla úplně jiné starosti, vůbec se s tím nějak psychicky srovnat, včetně školy, než kamarádit s nějakým židem ukrývaným doma ve sklepě. Žila by jistě intenzivním vnitřním životem a vzpomínkami na minulost, rodiče a skutečný domov. A její hledání Maxe kdesi v průvodu Židů je už úplně přitažené za vlasy a nereálné, prostě kalkul. Ono ostatně už poskytnutí azylu Maxovi je naprostý nesmysl, toto by si ve válce a dané situaci NIKDO netroufl. A v knize je takových nepravděpodobných a nelogických míst více. Z celého psaní je cítit, že to psal mladý kluk, který o válce slyšel pouze z vyprávění a že chce jen napsat předojímavý příběh, kterým vydělá velké penízky. Jeho styl psaní je přitom nenápadně podbízivý a rádoby "kreativní". Namátkou jeho výrazy "chlapec s citronově žlutými vlasy" nebo "čokoládová obloha"...co to proboha jako má být ??? Je jasné, že Zusak dobře odhadl, že většina mládeže nemá nic pořádného (a z tématu II.světové války většinou vůbec nic) načteno, je značně naivní a tak i snadno tvárná, manipulovatelná a ovlivnitelná reklamou a tak vsadil vše na jednu kartu a na tuto skupinu čtenářů se svou knihou zaměřil především. A vyplatilo se...
Co se týká filmu - hodně lidí píše, že film je špatný. Ale co proboha čekali, že režisér s tak slabou a jalovou předlohou udělá ???
Dnes v noci jsem viděla film a brečela jsem u toho ,tu knihu si musím koupit co nejdříve ! Už se na ni moc těším ! Silný příběh!
A jeste pro ty, kdo se ptaji od kolika je to let. Ja myslim, ze to hodne zalezi na dusevni vyspelosti. Ja jsem ji osobne cetla ve 13 a libila se mi. Ale umim si predstavit, ze pro nekoho bude narocna. Zalezi to na kazdem z nas
Spoiler: Ono to myslim ani v tom filmu neni moc rozvedeny. Film je vetsinou horsi nez kniha, ale tady v tom filmu se mi moc libila Rudyho smrt (teda ne jako takova samozrejme, ale provedeni), protoze zatimco v knize uz je mrtvej, tak tady ho jeste Liesel zazije zivyho a je tam uplne romanticka a smutna pasaz.
Možná to autor tak zamýšlel nebo taky ne. Avšak mi přijde, že v otázce Maxe a manžela je to otevřené a ať si každý zvoli, jak se mu to líbí. Mě osobně vyhovuje verze, že její životní láska byl Rudy a kdyby to nedopadlo, jak to dopadlo, během dospívání by k sobě našli cestu. Max byl prostě přítel, který s ní zůstal po celý život a po čase přišel do života Liesel někdo jiný a ten se stal jejím manželem. Takto si to představuji já a líbí se mi to tak, protože Liesel a Max se mi jako pár nelíbí, radši si dovedu představit Liesel a Rudyho, ale bohůžel.
SPOILER! jé to jsem ráda, že nejsem jediná, kdo spekuluje nad tím, jestli celoživotním partnerem byl max :) právě kvůli tomu se chci podívat na film :)) navedla mě k tý úvaze věta, že při umírání myslela na manžela, děti, vnoučata a pak další příběhy, a tam byli vyjmenovaní jen rudy, hans a rosa, max tam chyběl, tak jsem si říkala, že max je zahrnutý už v tom manželovi :) Ale pak už to tam nikde nebylo..
pro Verinku13572: záleží na tom, co mamka ráda čte, ne kolik jí je :-), ale myslím, že by se jí to líbit mohlo, je to dospělá knížka.
Mám dotaz:) pro jaký je to věk? Hodí se to jako dárek na Vánoce mamce ve věku 40 let? Bude se to líbit? Nebo doporučíte někdo jinou knížku pro maminku na Vánoce?
Prosím,nehádejte se.Myslím,že Zlodějka knih nemá býr důvodem proto hádat se a urážet,ale k tomu se sjednotit a debatovat.
ANO,knížka se mi líbila a dojala mě,ale vím,že každý máme jiný vkus a knihy tu nejsou od toho,aby zasévaly svár a nenávist.Tedy doufám.Takhle daleko zajít nesmíme.
Nevidím jediný důvod, proč by někdo, kdo má na tuto knihu jiný názor, než uživatelka procrastination měl být považován za burana. Jsme pouze lidi a každý z nás si v sobě nese svůj jedinečný životní příběh. Přijde mi proto naprosto přirozené, že se každého dotkne něco jiného. Zcela narovinu říkám, že mě se tato kniha nedotkla. Dotkly se mne jiné. Avšak narozdíl od uživatelky procrastination nemám, i přes svůj odlišný názor na tuto knihu, potřebu urážet ostatní uživatele Databáze knih.
Řeknu vám jenom jedno. Přečtěte si tu knihu.
Zlodějka knih je kniha, která na mě zanechá následky do konce života. Už to bude jenom doba "před" a "po" Zlodějce knih. Neskutečně hluboce se mě ten příběh dotkl. Je to sice pár let, co jsem ji četla (plánuji si ji přečíst znovu a vím, že se mě dotkne snad ještě víc než poprvé), ale pořád si to živě pamatuji. Strašně moc jsem brečela, když jsem ji četla. Brečela jsem, když viděla Maxe v tom průvodu židů, pak při tom bombardování, když se pak s Maxem zase potkali a nakonec když umírala. Přes všechny ty smutné chvilky to pro mě byla kniha, která symbolizovala život. S klidem tuhle knihu můžu označit za jednu z nejlepších knih, která kdy byla napsaná. Změní vám to pohled na život.
Prostě běžte a hned si to přečtěte. Jestli se vás to nedotkne, tak jste burani. A je mi jedno, co si o mě budete myslet.
ano je to tak že autor knihy v dobe vydania mal menej ako 30 to je jedno v ktorom roku
Můžu se zeptat? :D Viděla jsem, že dost lidí má ve Čtenářské výzvě jako knihu od autora mladšího 30 let právě Zlodějku knih. Zusakovi je už ale přes 30... je to tedy tak, že věk autora se počítá v době, kdy byla kniha vydána?
Prosím vás, vedel by niekto porovnať slovenský a český preklad? Mne sa vidí, že ten slovenský bol dosť spackaný.
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Nais: aha, tak proč by to jinak bylo v nastavení, kdy to bylo dané a nešlo to změnit? Asi náš mozek v rámci chápání jede jiným směrem ;)