8. oblíbená kniha rodičů, prarodičů
DISKUZE » Čtenářská výzva 2017
Ou, to bude zajímavé :D
Takže budu muset sáhnout znova asi po několikáté po Anně Karenině, a doufám, že ji tentokrát dočtu :D :D :D
Pro me to bude orisek. Prarodice cetli jen detektivky (sesitova vydani ze 70.-80. let). Mama cte maximalne kucharky. Otec a tchan historii faktu a tchyne cetla erotickou literaturu (to jsme zjistili az po jeji smrti, ze si kupovala takove knihy). Toz asi pujdu do te erotiky ;-)
Šmarjá, proč já tu výzvu vždycky beru tak doslovně - takže to pro mě znamená, že přečtu čtyři knížky, abych měla jak rodiče tak dědu s babičkou. Jen děda s babičkou už nežijí, tak jsem ukecala naše, zda by si vzpomněli. U rodičů jsem to čekala, dvě knížky, které jsem zatím nedokázala dočíst: Medojedky (táta) a Sršeň létá v noci (máma). A pak babičky Školák Kája Mařík a dědy Opožděné reportáže. To bude fuška :)
neviem, mama toho prečítala spústu a nemala tendenciu niečo čítať dva krát. Na to je ľudský život občas príliš krátky.U otca to bol večerník - najmä stredajšia a piatková príloha a časopis poľovníctvo a rybárstvo,niečo o autách. Knihy o fotení a o rybách.
Takže něco od Františka Fajtla, toho měl rád táta (to pro mě bude oříšek), ale mamka čte to, co já, takže pohoda.
No moja mama cita vela, najmä romantiku, ale akosi tym len prepluje. Bohuzial v sucasnosti je oblubena literatura mojich rodicov Zdravoveda a jej podobne.
zorz: druhé prarodiče jsem vyřadila záměrně (špatné vztahy). Ale jinak asi bude jednodušší přečíst ty 4 knížky, než najít tu jednu společnou a do výzvy nakonec zanesu tu, která se mi z nich bude nejvíce líbit. Jinak kdyby děda s babičkou žili, tak bych je asi ukecala, aby mi nějakou společnými silami dali dohromady, měli bychom z toho takový hezký knižní večer :) Škoda, že to nejde.
Už dva roky mamince slibuju přečtení Města stínů (které dostala jako dárek a teď každému nutí, protože je to podle ní fakt úchvatná kniha). Což je kniha, která není stará a z období, ze kterého by měl povinně přečíst každý alespoň něco.
U starých rodičov neviem - to že som zdedila ich knižnicu ešte neznamená, že tie knihy sú ich obľúbené. Ale než bol net, mala som rada ich Brockhausov lexikon. Mastili sme karty, o knihách sme sa nebavili.
Tak to bude Sága rodu Forsythovcov,Odviate vetrom,Traja kamaráti,Chrám matky božej v Paríži...
Text příspěvku byl upraven 24.12.16 v 00:39
Moje maminka četla Hemingwaye a Remarquea - ten první autor splňuje i Pulitzerovu cenu :)
Já to budu mít trochu složitější, protože rodiče nečtou a prarodiče jen babička :o))
AD: šneki
Tá je v pohode raz som ju už čítal a veľmi sa mi páčila,takže to by mi vôbec nevadilo,horšie by bolo čítať maminu: "Co život dal a vzal", Betty MacDonald,tá mi vôbec neberie.
Text příspěvku byl upraven 24.12.16 v 15:27
Tak tohle je naposledy, co budu plnit tento bod a nefixlovat. Babička si nepamatuje, co četla včera, dostat z ní nějakou oblíbenou knihu se mi nepodařilo a nedávám tomu moc šancí. Mamka má oblíbené knihy dvě, Evžena Oněgina jsem už četla, takže zbývá Bromfield (ale ne že by se mi do něho chtělo!)
Skvely napad.
Budu pri cteni na mamku myslet. Babicku asi nedam, i proto ze se k jejim oblibenym kniham nedostanu. Radsi si tedy prectu Vecne zpivaji lesy. Lehke vyboceni ze ctenarske cesty mi neuskodi.
No, to je spíš téma na houby, pokud mají dva členové mé rodiny nějakého oblíbence, je to autor, ne kniha... a celé příbuzenstvo obvolávat nebudu... diskriminace, ne všichni mají miliony dědečků a babiček se srdíčkovským vztahem
@LadyCharlene A co si prostě od toho jejich oblíbeného autora vybrat to, co tě láká? Když sami nemají jedinou oblíbenou knihu, tak máš alespoň větší rozsah možností. :)
Vložit příspěvek