Postava hledá autora - pomozte jí!
Nojo, jenže já mám starodávný vydání, kde se ti rangers jmenujou harcovníci. :)
Tak já něco vymyslím; moment.
Autora hledá stará paní. Nejdřív je písemně pozvána k návštěvě advokátní kanceláře, kde se dozví o podivném odkazu, který jí zanechal nedávno zesnulý bohatý muž, jehož potkala v zámoří během pobytu, který jí zaplatil její synovec. Krátce po oné návštěvě u právníků odjíždí stará dáma autokarem na poznávací zájezd po slavných sídlech a zahradách.
Slečna Marplová hledá Agathu Christie - jestli se nepletu, tak kniha Nemesis
Autora hledá kapitán, který uzavře zvláštní obchod. Není zvláštní obsahem (zbraně za perly), ale tím, s kým obchod uzavírá.
Svého autora hledá nezpochybnitelně největší extrovert v dějinách literatury. Protože jeho jméno neznáme, prosím o přízvisko.
Ten určitě nebyl uzavřený, ale moje postava jde v tom, aby byla neustále mezi lidmi, do naprostého extrému. Naprostého.
Je to těžké, a navíc trochu chyták. Napovím, že hledáme hrdinu povídky, který je nezvána přízviskem tohoto muže. Jo – a ta postava tak docela není skutečná, je spíš symbolem.
Ach, pardon, to je dost nešťastný překlep, když změnil význam na opačný. :-) Povídka je opravdu NAZVÁNA přídomkem postavy. Autor je slavný – zásadně ovlivnil vývoj literatury ve více žánrech.
Hra, sada, zápas – Zlovlk! Kdo povídku zná, ten potvrdí, že žádná jiná postava v dějinách literatury nepodstupovala tak neskutečné martyrium, aby i uprostřed noci byla mezi lidmi. :-)
Pravda, ale nebýt té rady ohledně neobyčejného vlivu autorova, asi bych toho pána v davu také přehlédl.
Tentokrát pátrá po své autorce jeden neúspěšný sáňkař z Massachusetts.
Onen muž hledající stvořitelku - nebo, lépe řečeno, ona troska muže, neboť jde o mrzáka - žije v jedné smyšlené a nepříliš velké obci, známé krutostí svých zim a netečností svých obyvatel.
Ethan Frome hledá Edith Wharton.
Text příspěvku byl upraven 15.02.17 v 22:58
Hledáme skutečnou postavu, venkovana, který za celý život nevytáhl paty ze své vesnice. Uměl ovšem číst a psát a o přečteném přemýšlel. To se pak přetavilo v jeho podivuhodné náboženské názory. Vlastně bychom o něm nevěděli, kdyby nakonec nezavětřila inkvizice a opakovaně jej nevyslýchala a kdyby na základě inkvizičních spisů nenapsal jeden historik svou studii.
Aneb jak řekl můj spolužák, když jsme z knihy Sýr a červi psali referát na kodikologii: On si hrozně chtěl s každým povídat o tom, co četl, ale nikdo ho neposlouchal. Až ho pak poslouchala inkvizice, ale ta ho poslouchala špatně :-).
Ano, rozhodně zajímavá postava. Předávám.
"Kdybych se narodil jako Turek, chtěl bych zůstat Turkem."
Text příspěvku byl upraven 16.02.17 v 10:39
Také velmi dobrá kniha, doporučuji k přečtení všem, i když jde o odbornější čtivo. Ale mj. ukazuje i vztah tehdejší společnosti ke knihám a čtení, to nebylo panečku jako dnes, kdy číst může každý a v podstatě cokoli :-).
Moje hádanka bude poměrně jednoduchá. Hledáme jména dvou postav, která autor popsal těmito slovy:
Byli tak odlišní, jak jenom mohou dva lidé být. Jeden měřil víc jak dva metry a byl hubený jako špejle, zatímco druhý, značně menší, byl tak tlustý, že vypadal jako kulička.
Následuje detailní popis oblečení obou - dlouhý má na sobě plandavé kalhoty na délku sražené, boty pamatující několik majitelů, klobouk neuctivě nazývaný "rourou od kamen", místo opasku kolem boků ovinutý provaz a gumový, pravý americký plášť. Druhý je nápadný tím, že má na sobě kožich (i když notně vypelichaný) a hlavu mu zdobí široký panamák.
Obličej vysokého muže je sice ozdoben mnohými vráskami, přesto působí mladistvě. Je hladce oholen a pohled jeho velkých blankytně modrých očí je ostrý a pronikavý jako pohled námořníků a obyvatel rozhlehlých rovin, a přesto jako by z něj vyzařuje dětská upřímnost. Tlouštík je také hladce oholen a pohled jeho očí je dobrosrdečný, až lišácký.
Zajímají mne pravá jména obou postav i jejich přezdívky.
Vložit příspěvek