Postava hledá autora - pomozte jí!
Nehledá nakonec Halliburton sám sebe? Střílím naslepo, na takovou historku si vůbec nevzpomínám.
Výborně, je to on. Připomenu: Šlo o náboženskou fanatičku, která měla kočku, již „vychovávala v křesťanské víře“ a chtěla pro ni v Jeruzalémě (kde jinde?) sehnat zbožného kocoura. Halliburton jí nabídl pomoc, ale pak prostě zaplatil nějakému klukovi, aby mu pochytal pár náhodných koček v ulicích. Ani si nebyl jist, že jsou to všechno kocouři. Toho nejhoršího rabiáta z nich představil jako Sv. Tomáše a řekl o něm, že vyrůstal snad někde u biskupa či co. :-)
Podáváš.
Vzpomínám si jen velmi mlhavě. V čem to je? Létající koberec?
Každopádně teď musím vymejšlet. Momentíček.
Detektiv od kriminálky navštíví paní domácí, u které žil v podnájmu úředník, který podle všeho spáchal sebevraždu. Na otázku, jestli ten nebožtík měl nějakou slečnu, paní odvětila:
„Když se pan Šmok ke mně nastěhoval, to je už asi sedm let, tak mluvil o tom, že by jako měl někoho mít, aby mu přišil knoflík a uvařil… Ale pak jsem mu domácnost vedla já, a tak… No, už o tom nemluvil. A že by si jako někoho vodil domů, tak to prosím nepřichází v úvahu, protože já jsem slušná paní, prosím! A pan Šmok byl slušný pán, nekouřil, nepil, měl jenom ten svůj úřad.“
DETEKTIV přikývl a pomyslil si, že takový život je nejlíp ukončit sebevraždou.
Jak se ten detektiv jmenoval?
"Dostat JEHO kufry do vily si vyžádalo půl hodiny potu a hekání tří
mladých venkovských pořízků, zatímco ON pobíhal kolem nich a řídil operaci. Jeden kufr byl tak objemný, že ho museli dopravovat dovnitř oknem. Jakmile jednou byla zavazadla v domě, ON strávil šťastný den vybalování, a měl pak pokoj tak přecpaný knihami, že málem bylo nemožné dostat se tam nebo ven. Vystavěl si z knih baštu po místnosti kolem dokola, a za tou ohradou strávil celý den u psacího stroje a jako omámený se tam odtud vyhrabal jenom k jídlu.
Druhý den ráno vyšel v náladě nadmíru podrážděné, protože nějaký venkovan si uvázal osla zrovna za naším živým plotem. V pravidelných přestávkách zvíře vzpřimovalo hlavu a vydávalo táhlé žalostné zahýkání.
"Prosím! Není to k smíchu, že příští generace mají přijít o plody mého
ducha prostě jen proto, že si nějaký usmolený hranáč přivázal blízko mého okna takového smradlavého soumara?" ...
"... ale když tě to zvíře ruší, proč ho nejdeš sám uvázat o kus dál?"
"... ode mne se přece nemůže čekat, že budu marnit čas honěním
osla po olivových hájích. Hodil jsem po něm brožurkou o vědeckém křesťanství; co podle tebe mám udělat víc?""
Mladík z ukázky je skutečný a příští generace vskutku nepřišly o plody jeho ducha - stal se docela proslulým spisovatelem. Kdopak to byl a kdo takové historky moc pěkně sepsal?
K tomu úryvku patří ještě pěkná "douška": "To všechno je tvá vina, máti," pronesl Larry káravě. "Nemělas z nás vychovat takové sobce." :D
Tak já něco vymyslím.
máti jsem v úryvku schválně vypustila, jinak by to bylo ostudně do očí bijící - kdyby to snad někdo nepoznal ;-)
Autora hledá novinář, který si zajistil místo u poštovní přepážky tím, že dvě hodiny telegrafoval první kapitoly z Bible, aby, až přijde čas, mohl jako první odeslat svému listu zprávu o výsledku probíhající bitvy.
omlouvám se; malé upřesnění: nebylo to na poště, ale v kanceláři telegrafní společnosti.
O hledané postavě autor napsal:
Byl to člověk s velkými zásluhami, energický, vždy ke všemu připravený, plný nápadů, znalý celého světa, voják i umělec, prudký v debatách, rozhodný v činu, nedbající ani námahy, ani únavy, ani nebezpečí, šlo-li o to, něco se dovědět, především v jeho prospěch a v prospěch jeho listu. Byl to opravdový hrdina zvídavosti, zpravodaj o všech věcech neznámých, tajemných, záhadných a nemožných. Byl to neohrožený pozorovatel, který psal články v palbě a pro kterého každé nebezpečí bylo jen skvělou vítanou příležitostí.
I on byl v první řadě každé bitvy s revolverem v jedné a se zápisníkem v druhé ruce. Puška mu nikdy neroztřásla pero. Nikdy neobtěžoval telegrafní dráty něčím bezvýznamným jako ti, kteří hovoří, i když nemají co říci. Každá z jeho krátkých, stručných a jasných zpráv vynesla na světlo něco důležitého.
Text příspěvku byl upraven 19.03.19 v 10:11
...možná by to mohl být Gedeon Spilett a pak by možná hledal Verna
Text příspěvku byl upraven 19.03.19 v 10:19
...do prkýnka...člověk projde...něco kecne ...a už má babu
....dobrá, tak já něco teda vymyslím...ale až po obýdku ....ted tam na mne čeká pěknej kousek masénka
Text příspěvku byl upraven 19.03.19 v 11:17
....moje nová postavička na hádání je chladný a bezcitný člověk vyvolávající dojem dokonalého stroje na zabíjení.......ve známém románu budeme napjatě sledovat, s jakou důmyslností, přesností a neomylností bude plnit svůj plán....
ale chybička se někdy vloudí.....................
Napadl mne Forsythův "Šakal", ale stavím hlavně na znalostech filmu ze 70. let, protože knížku jsem nedočetla.
EDIT: Marně hledám jméno postavy - z filmu si vybavuji, že mu snad říkali "Charles Calthrop - "Cha-Cal"...
Text příspěvku byl upraven 19.03.19 v 12:46
tatjana1737: žádné jméno kromě krycího pojmenování Šakal ta postava nemá. Charles Caltroph, jak se ukázalo, byl skutečně jenom ve Skotsku na rybách. ;)
woodward: Už jsem si to taky našla na https://www.imdb.com/title/tt0069947/faq :-). Film jsem viděla v dobách střední školy, už si to vybavuji velmi matně. Byť Edward Fox se mi tehdy velmi líbil :-).
Vložit příspěvek