Česká detektivka jako odmítnutý žánr - léta 1948 – 1958 .
....jsem zvědavý, co se tady objeví ...
Toto téma mne napadlo, když jsem našel "úžasnou" knihu, které tady někdo dal 80%.
Jan Cigánek - Umění detektivky /1962/....
Celá tahle kniha je o tom, co tam musí být, co musí být kritizováno a co se musí úplně potlačit! Prostě další "komunistickej pamflet" v boji proti západácké mandelince....
Po roce 1948 se česká detektivka ztratila až se vytratila ......
V ohromném množství vzniká literatura nikoli pro čtenáře, ale pro stranické orgány, cenzory a vydavatele. Vydávání těchto knih je bohatě dotováno ze státního rozpočtu, ale téměř nikdo ji nekupuje, kromě veřejných knihoven, které mají povinnost jejího nákupu.
A tak zavzpomínejme na dobrou českou detektivku, které se v těchto létech "protlačila" na pulty knihkupectví....a k nám čtenářům....
Text příspěvku byl upraven 24.04.18 v 12:54
Já měla svou oblíbenou detektivku od Fikera - Dům u tří kufrů. Milovala ji i moje matka, z velmi podivného důvodu - doktor Kalhavý měl rád armagnac, stejně jako ona.
Už jsem to nečetla asi padesát let, ale líbila se mi.
Raksa.A - díky za první "vlaštovku"
Kniha se snad jmenuje jen "U tří kufrů" ....aspoň já ji tak vidím ve své malé knihovničce
Nejspíš máš pravdu, my ji taky někde máme - asi. Možná na chalupě. Nebo v některé druhé řadě - musím se podívat a znova přečíst.
U tří kufrů měla moje mamka ve své skromné knihovničce taky. Detektivku jsem četla snad ve svých čtrnácti letech a dodnes si to pamatuju. Fikera jsem měla docela v oblibě - samozřejmě Série C-L, Paklíč, Fantóm operety (pravda, tohle není detektivka)...ale četla jsem detektivky i od Emila Vachka, detektiv Klubíčko byl můj oblíbenec (Zlá minuta, Muž a stín, Tajemství obrazárny) a taky jsem měla ráda Hanu Proškovou (Měsíc s dýmkou,...) s Horácem a Vašátkem nebo Annu Sedlmayerovou - nejvíce si pamatuju knihu O mrtvých jen dobré nebo Pomozte mi, Terezo...
Text příspěvku byl upraven 24.04.18 v 16:30
Hana Prošková již nepatří do tohoto tématu /začala publikovat až v roce 1962, Sedlmayerová prakticky taky - detektivka Pomozte mi, Terezo 1961...
Jde mi o detektivky z období "temna", které tak úžasně vysvětluje Cigánek ve vzpomínané knize...
Jde o období, kdy jsou knihovny očištěny od všech detektivek, osm deset let nevyjde jediná pořádná detektivka.....
Text příspěvku byl upraven 24.04.18 v 16:43
ddkk ....pro oči není vidět ....NADPIS tohoto tématu hovoří jasnou řečí /1948-1958 - období literárního temna ....
To byla pro detektivku asi opravdu zakletá doba. Objevil jsem knihu Jupiter s pávem od Pavla Hanuše 1957, ale anotace mě moc nezaujala. Na DK je to v červených číslech. :-)
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/jupiter-s-pavem-105465
...to je dost zajímavé. Já prohledal 6 velkých antikvariátů....nechal jsem si vyhledat Česká detektivka období 1948-58....a asi na 200 stránkách s českou detektivkou mi to našlo, světe div se....Jupiter s pávem.
Ale abychom se nedivili, knihy vycházely i v té době - třeba kniha Daleko od Moskvy vyšla v nákladu 533.000 výtisků. To mluví za všechno.
.....jen ne ta česká detektivka
Text příspěvku byl upraven 24.04.18 v 21:18
...proč jsem dal konec této "černé etapy české detektivky " do roku 1958?
Detektivní román začínal mít zcela otevřenou cestu, a to hlavně díky konferenci sovětských spisovatelů, která se zabývala tímto žánrem a konala se v Moskvě v roce 1958. Právě tato konference, která byla velkým tématem článků v českém tisku nebo překladů vzorových sovětských autorů, přinesla velký
rozvoj kriminální četby a české populární literatury celkově. Největší „klenoty“ této literatury v Čechách pak vznikaly v šedesátých letech.
Moskevská konference – předmětem této konference byla také dobrodružná literatura, zejména detektivka, která zde nabyla kompetencí a byla legitimizována.
...."díky sovětským soudruhům" se začala detektivka vracet tam, kam měla....
Namísto otázek, zda populární četbě otevřít dveře, či ne, se začínalo pátrat po nové formě zábavné četby. Inspirací byla určitě literatura ze zahraničí, zejména ta sovětská. Např. Mess Mend aneb Američané v Petrohradě (1958),
což byla česká parodie thrilleru Marietty Šagiňanové.
Text příspěvku byl upraven 24.04.18 v 21:55
...pokud zmíním další knihy -----
Severní ulice č. 26 - Miloslav Drtílek, Lubomír Možný/1948/
Zlatá čtyřka - Eduard Fiker /1955/
a zmíněného Jupitera s pávem - Pavel Hanuš /1957/
-----tak jsme vlastně na konci té lepší české detektivky, která za těch deset let vyšla....
...doufám, že si aspoň někdo "osvětlil" dobu temna české detektivky.....
encyklopedie: Zajímavé téma. Zejména pro nás, kteří na detektivce ujíždíme. :-) Nabízí se jedna otázka. Kteří čeští detektivní autoři nejvíce zazářili v následujících šedesátých letech? ;-)
.....to bych mohl pokračovat, ale už jsem ti psal v SZ ..... nebaví mě sem něco dávat...
kravin plná databáze, ke knihám nikdo nediskutuje .......
Hned v roce 1958 vyšel Fiker - Série C-L
v roce 1960 další Fiker - Kilometr devatenáct
Emil Vachek v románu Černá hvězda(1959) po čtvrtstoleté přestávce navázal na sérii svých příběhů o inspektoru Klubíčkovi...
Vyšlo pár románů ve špionážně-dobrodružných románech Pavla Hejcmna
(např. Případ Anthrax, 1963) , nebo Karla Fabiána - Psí komando, 1959.
Dále třeba román Karla Michala - Krok stranou (1961)
Druhý směr rozvoje detektivní prózy šedesátých let upínal svoji pozor-
nost k převzetí toho nejlepšího z minulosti i současnosti západní detektivky.
Josef Škvorecký od roku 1965 /knihy si najde každý sám/
Prvním, kdo propojil detektivku s historickým tématem, konkrétně s krvavě ukončenou stávkou textiláků z roku 1870, byl Josef Nesvadba v Případu zlatého Buddhy(1960)
....mimo úzký rámec kriminálního žánru, byl založen také následující Nesvadbův román Dialog s doktorem Dongem (1964)
Vyšel románový cyklus Vražda pro štěstí (1962), Vražda se zárukou (1964) a Vražda v zastoupení 1967), který vyšel pod jménem Jana Zábrany a k jehož spoluautorství se v roce 1990 přihlásil Josef Škvorecký. Cyklus, zamýšlený původně jako pentalogie (čtvrtý díl se měl odehrávat po roce 1945 v pohraničí, poslední, pátý díl kolem února 1948), zůstal po sovětské invazi nedokončen.
Začal se otevírat prostor pro autory, kteří se začali na psaní detektivek
specializovat. V šedesátých letech se takto prosadili zejména dva detektivkáři:
Václav Erben a Hana Prošková.
Pár děl se vrací k variacím na základní
detektivní postupy, s odkazem na meziválečnou českou i světovou detektivku
(Edgar Wallace, Eduard Fiker). Toto čtivo reprezentovali mimo jiné Pavel Kraus
(Taková barokní smrt , 1968) či Anna Sedlmayerová (Láskám hrozí smrt1,967).......
Když se řekne česká detektivka, automaticky mě napadá Mladá fronta, edice Smaragd ale většina těch českých detektivek tam vyšla už po "poptávaném" rozmezí.
No ale přiznejme si encyklopedie: nebylo to možná i tím, že lidi/čtenáři měli na nějaký čas násilí a komplotů plné zuby? Já bych si teda v letech po válce o nějakém vraždění neměla chuť číst. Propaganda poplatná době tomu určitě taky přihrávala, to nepopírám.
Navíc v divokých 50. letech si asi nikdo z autorů netroufal lajsnout něco, co by ho mohlo za údajnou dvojsmyslnost dostat za katr, zvlášť když by v tom tu provokaci našel nějaký "důvěryhodný a kovaný" soudruh.
.....a to jsem se prokousal k dalšímu detektivnímu mezníku a to roku 1968
Text příspěvku byl upraven 25.04.18 v 15:58
reader.007 ...s tím bych moc nesouhlasil. Ve válku jsme pocítili nacistickou cenzuru ....a že vycházelo , upozorňuji že cizích, detektivek... po roce 1948 cenzura vypadala jinak..... Normálně se povolovaly nakladatelské plány. Existoval na to speciálně zřízený odbor. Cenzura tedy nejen zakazovala tituly, ale začala řídit literární trh tak, že dobré básně měly vycházet ve větším nákladu než špatné. A co se skutečně začalo omezovat, byli populární autoři třeba zrovna detektivek.
Poroce 1948 byla zavedena institucionální cenzura.....byl přijal nový zákon a zakázalo se asi 350 soukromých nakladatelství.. Potom přišli novodobí, komunističtí správcové, kteří hlídali veškerou nakladatelskou produkci.
Urbánek ve své eseji napsal : literatura se stáhla doprostřed – ztratila své nížiny i vrcholy.
......léta 1950, 51, to je období obrovského stlačení literární kultury. Je to největší propad v počtu vydaných titulů v historii kromě posledních let protektorátu.
Navíc tu jedinou správnou literaturu také nemohlo psát 1.800 členů bývalého Syndikátu českých spisovatelů. Ale mohlo to psát jen 300 z nich, tedy ti, kteří byli přijati do nově zřízeného a už ideologicky koncipovaného Svazu československých spisovatelů.
...bylo by možná zajímavé, kdyby nás naši slovenští čtenáři informovali o tom, jak probíhala tato léta na Slovensku. Slovenské knihy sice čtu ..... ale nemapuji
...myslím, že plynule můžeme přejít k české detektivce všeobecně. Mockrát jsem psal, že po revoluci jsem prakticky nečetl českou soudobou detektivku. BasteiMoba mi ji dokonale znechutil ....chytil jsem se zase u Goffy!!! a nějak jsem zvědavej na detektivky Stanislava Češky. Píše dvě série z Brna ...první je postava soukromého brněnského detektiva Stanislava Berky
...a ta druhá - Brněnská mordparta vyšetřuje - druhá postava je plukovník Jarda Motl.....docela se těším
Vložit příspěvek