Co všechno používáte jako záložku?
Používám magnetické záložky, ale většinou čtu stejně knihy s přebalem, tak si danou stránku založím přebalem...
Většinou fóliové samolepicí záložky Post-it. Připlácnu na začátek následujícího odstavce a zavřu. Nemusím hledat místo na stránce; nevypadnou, neničí knihy a vydrží jich několik, než přestanou lepit.
Cokoliv co je zrovna po ruce, klasické záložky (papírové, látkové), a nebo nic. :D
Dobrý den,
Svůj volný čas trávím tvořením záložek do knih. Chtěla bych se s Vámi podělit o svoje výrobky, které jsou vyráběny s láskou a radostí. ❤️
Ceny zájemcům napíši do SZ dle dané záložky.
Záložky jsou dlouhé cca 8.5 cm.
https://www.facebook.com/DiLayina-Z%C3%A1lo%C5%BEk%C3%A1rna-477255686094744/?modal=admin_todo_tour
Text příspěvku byl upraven 26.10.18 v 17:33
Jenom technické připomínka, asi si raději na tom fejsbuku založte stránku o těch záložkách, než skupinu. Aspoň mně to takhle připadá praktičtější.
Záložky, pokud nejsou napevno přidělaný ke knize, okamžitě ztrácím. V posledních letech jsem si zvykl, když přestanu číst, zapamatovat si stránku. Někdy to funguje, někdy si ani nevzpomenu, že bych si měl něco zapamatovat. Je to trochu problém, ale nakonec vždycky objevím, kam jsem dočetl. Omlouvám se, ale utrácet za záložky by v mém případě byly vyhozený peníze. :)
Pokud kniha nemá záložku která je přidělaná, tak je to trošku složité. Z objednávek, nebo z obochodů mám spousty papírových záložek, ale když ji zrovna potřebuji, tak žádnou nemám! :D
Potom také magnetické, a když ani ty nemohu najít, sáhnu po peněžence, a tam vždycky něco objevím alespoň do té doby, než najdu záložku. :D
Teď zrovna používám lístek z notesu, na kterým je napsáno: mlíko, housky, pivo, rajčata :)
Když jsem byla mladší, tak jsem používala záložky. A teď? Je to 50% na 50%. Buď nemá žádnou a pamatuji si poslední stránku dokud nějakou nenajdu nebo mám aspoň u sebe číšnickou účtenku s reklamou na nealko Birela. A tu tam mám dokud knihu nedočtu.
Dost často "používám" vytržený stránky s obsahem. Rovnou mám u místa kde jsem skončil i mapu struktury celé knihy. Někdy taky užiju vytrženou stránku, kterou zrovna čtu, ale to se "moc" neosvědčilo.
Poslední dobou se mi u několika knih stalo, že až někde kolem sté stránky jsem si všimla, že je tam látková záložka.
Ano, přesně tak Marylaa, to se mi teď stalo: Koupila jsem si tady - v bazaru - starší knihu a když jsem přestala číst, založila jsem ji papírovým kapesníčkem z krabičky (ten nemůže knize nikdy ublížit)
A já nevím, po jaké době, jsem zjistila: "Jééé, ona je tady ta šnůrka.."
občas používam cudzie nákupné zoznamy - čo niekto nechá vo vozíku a ja sa podľa nich riadim. No a neskôr poslúžia ako záložky, alebo omylom pas.
Pas? Už jsi někdy zkusila na hranicích ukázat soupis nákupů ze sámošky? :D
nie, ale kamarát šiel do Francúzska autobusom na pas otcovej frajerky. Dá sa. A moji rodičia sa vracali z Talianska s dieťaťom, na ktoré nemali vôbec žiadne papiere. Pokazilo sa im auto v Taliansku a stratili sa druhému autu - kde bol zvyšok druhej rodiny a jedno dieťa bezpapierové a jedno s papierami ostalo s nimi.
Je zoznam mlieko, rožky, skrutkovač horší ?
Připomnělas mi historku, jak se kdysi z Východního Německa do Československa vracela vlakem jistá drancovací nákupní výprava a byli mezi nimi i dva mladí gentlemani nalitý jak zákon káže, kteří během svých "nákupů" někde ztratili všechny doklady. Německy neuměli a když dorazila dederónská pasová konrola (pro mladší účastníky: v socialistických rájích se musely ukazovat doklady i při odjezdu ze země), ten z těch dvou, co byl trochu míň nalitej, ukázal na sebe a pravil: "Ich", ukázal na kámoše "und Ich" zašermoval ukazovákem "Nicht"! Podrobnosti neznám, ale nějak domů nakonec dorazili.
bamba: ten pas mě pobavil. :D
Nejčastěji používám svojí oblíbenou záložku. Ale pokud ji zrovna nemám, pak sahám po paragonech nebo jízdenkách. V kabelce se vždy nějaký ten papír najde. :)
Dostala jsem od kamarádky k vánocům takový ten úzký trhací kalendář s tvrdými listy, na každý měsíc jeden s různými citáty a obrázky, tak to podle měsíce odtrhávám a střídám v knihách, tudíž teď mám březen s citátem G. Ch. Lichtenberga - Člověk tak mocně naříká při každé bolesti a tak málo se raduje, když žádnou nemá.
Moc hezký citát, Marika Vanova. A moc hezký dárek jste dostala.
Kolikrát potkám lidi a vidím, že jsou v pohodě a tak jim to říkám, že na nich vidím,
že se jim daří, ale oni začnou naříkat: "Jéé, kdybyste věděla..."
A zahrnou mně takovou snůškou blbostí, co je trápí..
I když.. to je takové sporné.. Pro někoho je to, co druhého něco trápí, blbost a zase to, co trápí nás, je pro druhého nesmysl.
A tak raději nikomu nic neříkám a raduji se z toho, co mám.
Vložit příspěvek