Nejsmutnější kniha
http://www.databazeknih.cz/knihy/milion-malych-stripku-16035
Nádherné, smutné, opravdové...
http://www.databazeknih.cz/knihy/odvedu-vas-do-sierry-madre-25140
pro mě velmi smutná kniha o Apačích konkrétně Geronimovi
Johannes Mario Simmel: Láska je jen slovo
Ray Bradbury: Smrt je vždycky osamělá (i když ta je spíš naprosto depresivní)
pro mě jednoznačně Zlodějka knih od Markuse Zusaka
http://www.databazeknih.cz/knihy/zlodejka-knih-26831
Napadá mě třeba Neopouštěj mě, Čtenáři Turgeněva nebo Pravidla moštárny.
http://www.databazeknih.cz/knihy/pravidla-mostarny-1054
http://www.databazeknih.cz/knihy/neopoustej-me-7879
http://www.databazeknih.cz/knihy/ctenari-turgeneva-45858
Text příspěvku byl upraven 04.03.15 v 20:13
Já vím, že to asi hodně lidí jako smutnou knihu odpíská, ale já si nemohu pomoci. Za mě je to Dlouhý pochod od Kinga. Konec, ale i dlouhou dobu po přečtení na mě kniha působila strašně smutně až skoro depresivně.
Buffyak: Četla jsem ji a je hodně depresivní. Ale slovo "smutná", není to pravé. Spíš bych zvolila slovo "beznaděj".
Alix: Maš pravdu :-) !SPOILER- DLOUHÝ POCHOD! Ale cítil jsem i smutek, a to když zemřela ma oblíbená postava- McVries. Pak už byl jen DEPRESIVNÍ konec a ja cítil BEZNADĚJ...
Zemřely všechny postavy, všechny, které tam dobrovolně šly. To opravdu není smutek, to je děs! Nejhorší na tom je to, že je to reálné, že se to může stát. A spousta lidí se na to bude dívat.....
No vím že všechny postavy zemřely, ale smrt McVriese jsem nejvíc prožíval :-). Ale nějak nechápu, co myslíš tím, že by se to mohlo stát.. Ovšem myslím, že kdyby to bylo doopravdy, hodně lidí by se dívalo...
Já si prostě jen nemyslím (nebo v to doufám?), že se zavede reality show ve stylu Dlouhý pochod, Hunger Games nebo Running man..
To co mně rozbrečelo nejvíc je '' Hledání Aljašky'' a '' Hvězdy nám nepřály''
Od E.E.Schmitta Noemovo dítě...přestože je optimisticky laděná, je to i neskonale dojemná kniha)...
a i QUO VADIS.
Text příspěvku byl upraven 22.03.15 v 12:22
....nejsem bolestínek, knihy nijak neprožívám ..... ale třeba Segalovo Love story .... tak to mne rozmělnilo /i když více ve filmu/
...hodně smutná kniha je Remargue Jiskra života a další jeho knihy Vítězný oblouk a Nebe nezná vyvolených /obě výborně zfilmované.....
Mě spolehlivě rozbrečí zvířátka, hlavně pak hafani. Takže za sebe říkám Umění závodit v dešti od Steina, popřípadě profláklého Marleyho, kterého jsem ani nebyla s to dorazit.
No, těch je... :D Z té starší české literatury určitě Kuře melancholik. Někomu se může špatně číst díky zastaralému jazyku. A pak trilogie Malý muž a velká žena Věry Sládkové, která je však známější jako televizní seriál s Helenou Růžičkovou a Stanislavem Zindulkou "Vlak dětství a naděje". A se zmiňovanou Zlodějkou knih souhlasím. K ní bych přiřadila i vzpomínkově laděné knížky Hany Bořkovcové Zakázané holky a Soukromý rozhovor. Myslím, že brzo si zas na něco vzpomenu...
Text příspěvku byl upraven 14.04.15 v 08:12
Vložit příspěvek