Posloucháte při čtení hudbu?
Rád čtu fantasy a při tom si pouštím fantasy nebo keltskou hudbu, což evokuje tu správnou atmosféru starého světa.
Jestli mohu přispět, je mi asi jedno jestli hudbu či klid. Já vím, že pokud si dám do usi, třeba po cestě z práce např. Sepulturu, vůbec mě to neruší. Naopak, spíš bych řekl, že mi řádky pěkně plují do hlavy zároveň s muzikou. Nějak mi to spline a mám zážitek z muziky a i z knihy. A ano, radši s pořádnou muzikou. Já to vstrebam.
Hudbu poslouchám, když hledám inspiraci, po dočtení knihy, nějakou která je pro ni specifická, či když je přímo v knize zmíněná písnička, tak si jí pustím. Ale osobně ne, to že by mi plynuly slova s hudbou která zní se mi nedaří, většinou když čtu tak si pouštím, svůj vlastní "soundtrack", jak by přímo z chvilek z knihy,... taková ta onomatooia,... asi se to píše jinak...jinak zvukomalba. Myslím, že hudba provází každý příběh.
Cíleně si jí nepouštím, nějak v tom nevidím smysl - jsem schopná se začíst i u zapnuté televize a normálně se soustředím na čtení a tu televizi po pár minutách už jakoby ani neslyším...což je výhoda, když si chcete číst a všude je hluk :)
Záleží na tom, kde zrovna čtu. Doma si hudbu nepouštím, ale když někam cestuji ať už vlakem nebo autem, tak si většinou sluchátka vezmu. Spíš mě ruší když si dva povídají než hudba.
Neposlouchám, jakýkoliv hluk mi při čtení vadí, potřebuji ticho a klid :-)
Když sem byla nemocná tak sem měla chuť si číst ale zároveň poslouchat hudbu(ale bylo mi jasné že pokud to udělám nebudu si z té knihy nic pamatovat) tak jsem vytáhla deníky malého poseroutky ( ty mám přečtené tolikrát že je mi jedno jestly si něco pamatuju nebo ne) a přečetla asi tak 5 dílů a u toho si i zazpívala :-))))))
Text příspěvku byl upraven 31.07.24 v 09:27
Hudbu si při čtení nepouštím, ale pokud jsem v blízkosti cizího rádia nebo diskuze okolních lidí, tak musím "vypnout" okolí, zabrat se jen do čtení a odpoustat se od rozhovoru.
Při čtení hudbu neposlouchám. Musím buď jedno, nebo druhé, obojí naráz u mě nejde. Nemohu se soustředit na knihu, když je hudba puštěná a zvláště, když je puštěná hodně nahlas a ještě k tomu je dynamická, temperamentní, rychlá. To pak musím tančit a různě se pohybovat. Ráda čtu v klidu, kde není žádný hluk (za zavřenými nebo zamčenými dveřmi nevadí), a hlavně, bez hudby, protože pak nezbývá nic, než "jen" kniha a v klidu se můžete do ní uzavřít. A to je příznivé klima pro jakoukoliv četbu. Ani relaxační hudba není pro četbu příznivá, opět mě nutí poslouchat a k tomu má uspávací účinky. Někdy, zvláště u pomalých písniček, mě moje mysl nutí vzpomínat na mé dětství a mládí a na prožité krásné chvilky, které se už nevrátí.
Něco jiného je, když je v knize zmíněna nějaká písnička, zpěvák, skladatel a kniha se veze po této linii, například, když si hlavní hrdina pustí konkrétní píseň (název), tak se ji pak pokouším vyhledat a pustit si ji, abych poznala, na čem hlavní postava ujíždí a co je podstatnější, jaký má charakter, resp. jaké povahové rysy jí přičíst. Fantazie je u knihy nezbytná věc a různé úlomky příběhu mohou dopomoci k tomu hlavního hrdinu poznat tak, jak jej chtěl sám autor. Muž může být citlivá duše, stejně jako žena drsňačka. Ne všechno ale z knihy pocítíte. Proto tyhle střepiny v příběhu mohou pomoci, a proto hudba, název knihy, časopisu apod., i když je neznám, dopomohou k poznání hrdiny, možná samotného příběhu, někdy i autora. Ale při čtení si hudbu rozhodně nepouštím. Musím koncentrovat buď na jedno nebo na druhé, abych z nich měla úplný a tedy nenarušený prožitek/požitek.
Sama za sebe si nic nepouštím,běží třeba televize,ale stejně okolní zvuky vypínám,takže nevnímám nic.
Při čtení mi vysloveně vadí poslouchat hudbu, nemohu se na dej poté soustředit a nemám z té knihy takový prožitek
Vložit příspěvek