Půjčujete rádi svoje knížky?

Záleží na tom komu. Jen tak někomu třeba ve škole bych ji nepůjčila. Ale třeba u nejlepší kámošky nebo přítele nemám problém.

Záleží na tom komu. Některým lidem se nedá věřit, že knihu vrátí, protože na go zapomenou nebo ji nevrátí z jiného důvodu. Kdyby to byl člověk, o kterém vím, že by knihu vrátil, tak bych mu knihu bez zaváhání půjčila.

Ano, ale jak komu. Už se mi stalo, že se mi vrátila knížka po dlouhé době v hrůzostrašném stavu. Od té doby když někomu knihu půjčuji, tak mu řeknu, že pokud mi ji nevrátí v pořádku, tak mi koupí novou. :)

Na začátek příspěvku musím hned uvést, že já čtu strašně ráda, musím mít stále rozečtenou knihu. Jen co jednu dočtu, začínám novou. Času na to mám ovšem málo, takže čtu na cestách a hlavně PŘI JÍDLE. Takže mně knihu nepůjčujte! Ale já půjčuju ráda a dnes už ani neřeším, zda se mi kniha vrátí a v jakém stavu. Kniha se má co nejvíc číst a tedy kolovat. Také jsem taková nebyla, ale naučil mě to dlouhý pobyt v zahraničí, kde mi došly české knihy a já lačnila po dalších a sháněla je kde a jak se dalo. Ale neměla jsem je kde uschovávat, tak jsem je posílala dál. A pokračuju v tom, u mě jsou knihy v pohybu. :-)
DejnoDejno,na půjčování knih mám stejný názor.Nemám kolem sebe moc čtenářů a když na nějakého narazím a má zájem,velmi ráda půjčím!

čertino, děkuju, moc jsi mě potěšila. :-) Když jsem pročítala poslední příspěvky, bála jsem se, že budu černá ovce. Ulevilo se mi. Někdy mám taky pocit, že lidi moc nečtou. Mám kolem sebe určitý kroužek čtenářů, ale pak už jen čtenáře časopisů, novin a internetu. :-)

Eh.. no upřímně já to půjčování knížek moc nemám ráda :D Ovšem taky záleží na tom komu ale prostě ten pocit ji někomu půjčit že vám ji ošahá atd... xDD Nope :D

Já knihy půjčuji pouze členům rodiny, někdy se překonám a půjčím knihu kamarádům, (stejně nemám moc kamarádů, co by o tuto službu měli zájem) ale nadšený z toho nejsem.
Souhlasím s Jaehyun.
Text příspěvku byl upraven 03.04.16 v 17:23

Půjčuji knihy často,občas se některá ale nevrátí "domů" a to si potom nadávám a slibuju,že už ni
kdy nikomu nic...a pak mi to zas nedá. Mám radost,když můžu kamarádům rozšířit obzory.

Ano a ne. Obecně půjčovala jsem a půjčuji velmi ráda, baví mě si pak o knihách povídat. ALE po mnoha negativních zkušenostech jsem půjčování drasticky omezila. Jednou se mi kniha vrátila "naruby" - tzn. že vnitřek byl proti deskách opačně. Až PAK se mi kamarádi přiznali, že knihu naškubl jejich pes a oni ji slepovali. Několikrát jsem po roce a víc upomínala o knihu. Někdy dotyčný tvrdil, že ji fakt nemá, jenže smůla - mám všechny své vypůjčky a zapůjčení evidovány.
Teď už půjčuji jen několika prověřených lidem. Nejčastěji si půjčuji a sama dávám k dispozici anglické knihy - s dvěma kamarádkami to funguje bezvadně.

Ne!!!
Zaprvé: Svých vlastních knih mám žalostně málo.
Zadruhé: Nebudu se strachovat, v jakém stavu mi ji kdo vrátí.

Knihy rozhodně nepůjčuji. Jedině svým dětem.
Jsem vstřícný a obětavý člověk, ale v tomhle jsem sobec.

Osobně si půjčuji zásadně knihy z knihoven, ale mám zřejmě natolik dobrý vkus, že ostatní členové rodiny jsou toho názoru, že si ty knihy snad půjčuji pro ně nebo co, takže si je bez dovolení berou a čtou je mnohem dříve, než se k nim dostanu já sama. V tomhle se bohužel nedokážu přemoct, ale vadí mi to. Vím, že knihu nijak nepoškodí (a kdyby, tak je přece stejně z knihovny), ale stejně. Myslím, že při čtení každé knihy do ní člověk vnáší nějaké svoje emoce a jakmile knihu půjčíte, nebudete mít v ní vloženy jen "svoje emoce", ale i ty druhých lidí a to je možná právě to, proč jsem na půjčování svých knih (byť jsou jen z knihovny) tak háklivá.

Líbí se mi, jak jsou mnozí čtenáři opatrní na své knížky, že je ani nechtějí půjčovat. Proto všechny vás, co si půjčujete knížky z veřejných knihoven, vyzývám ke stejné pečlivosti - pamatujte: také vám tu knihu půjčuje někdo, kdo nechce, abyste jí ztratili, zničili, poškodili ....

Své oblíbené knihy půjčuji vyjímečně, jen osobám prověřeným. Kdo nad knihou jí, pije nebo si ji bere k vodě, ten ať si koupí svou

Momentálně vlastním jenom e-knihy a ty za určitých podmínek nemám problém půjčit :) Za dob dávných, když jsem měla i klasické knihy,nedělalo mi vůbec potíže knihu půjčit,ba naopak. Zastávám názor,že knihy se mají číst,kolovat,půjčovat a hlavně mají dělat radost. Kniha není pro mě ozdoba,nebo svátost nedotknutelná.

encyklopedie: to je milé a tak to má být,knihy mají dělat radost. Jen pro zajímavost,jaká to byla kniha?

Dříve jsem půjčovala... už se mi nevrátily zpět (až na dvě výjimky). Tito nespolehliví jedinci jsou dnes již různě po světě a vůbec si nepamatují, že jsem jim je půjčovala. Já si to však pamatuji velmi dobře. Trápilo mě to tak moc, že jsem si tyto knihy opět koupila znova... Tudíž teď své knihy zásadně už nepůjčuji.

Také jsem dříve půjčovala knížky, ale po špatných zkušenostech je s tím konec. Dvakrát, co jsem půjčila starou knížku tak se mi vrátila s podškrtatými ůryvky v knize a na více jak jednom místě. Rozhodla jsem se, že když si někdo tak neváží knížek nemám důvod je komukoliv půjčovat protože já bych žádnou knížku takhle nenezhodnotila a tím spíš, když by byla půjčená.

No jako půjčím je když si někdo řekne ale nemám to ráda mám je radši u sebe v teplíčku

Knihy někdy půjčuji, ale jen lidem, u kterých vím, že je vrátí v pořádku. Momentálně kamarádovi pravidelně půjčuji knihy, aby si nemusel kupovat celou sérii a opravdu mi je vždy vrátil ve stavu, ve kterém jsem mu je půjčila. Mám ale i špatné zkušenosti, které nikomu nepřeji.
Jednou jsem půjčila mou velmi oblíbenou knihu “kamarádovi”, když mi knihu asi po dvou měsících vrátil, zjistila jsem, že její hřbet je propíchnut nůžkami. U jiné knihy mi zase na první stranu kápl vodou a za největší drzost pokládám to, že se tam dokonce podepsal. Poškrábané obaly nebo ušpiněné stránky nebudu zmiňovat.
Text příspěvku byl upraven 26.12.17 v 18:09
Vložit příspěvek