A. Einstein, popularizace vědy a naučná literatura
"....V současnosti vychází tak obrovské množství populárně naučných knih z úplně každé oblasti lidského konání, že je velmi obtížné dopátrat se pravdy...." - souhlas. A pokud se člověk o nějaké téma začne blíž zajímat, Cílek nabízí první směr úvah a možnost prvotních názorů. Je potřeba na nějakém úseku začít tu cestu za jádrem věci, odpíchnout se, pokud je laik. Ta cesta poznávání je stejně právě nejhezčí a ani nevadí, že člověk dopředu tak nějak tuší, že k tomu jádru se možná tak pouze přiblíží, nikdy nedojde. Cílek udělá své, dokáže k bližšímu poznávání daného přitáhnout dost laiků, to je jeho největší přínos myslím.
Co na něm obdivuji, je jak dokáže souvislosti řádně propojit na základě historických faktů (já se k němu dostala vlastně přes historii) a přenést do současnosti, protože tím vztyčí prst a říká, ikdyž nejste přívrženci historie, různé věci se vás mohou dotýkat i nyní. Nabádat čtenáře hledat souvislost - ve všem, na co narazíte, mezi historií a současností,neoddělovat je, je podle mne podstatná věc, kterou Cílek umí, a za to má můj respekt.
Vytýká se mu populismus? Beru ho jako prvního tahouna té káry za poznáním, který bere lidi přímo z ulice a říká jim, nastupte, uvidíte že to bude stát za to. A lidi do té jeho káry nasednou - a to je podstatné. Cestou mohou přesedat, jít pěšky, ale už na té cestě jsou, to je velký Cílkův přínos podle mého.
Koho by zajímalo, nejnovější příspěvek k jeho posledním esejím (pod článkem jsou i eseje minulé)
http://echo24.cz/a/i8sfV/nejsme-v-divocine-evropa-zduraznuje-jiny-rad-sveta
Text příspěvku byl upraven 24.03.16 v 16:30
Ono je důležité, v tom máte pravdu, číst i texty, které nás přinutí formulovat svoje stanoviska a vůbec prohlubovat svoje vědomosti. Tím, že argumenty svých odpůrců formuloval lépe než sami odpůrci a pak je ještě brilantnějším myšlením vyvrátil byl proslulý svatý Tomáš Akvinský.
Já si to nejnověji uvědomil asi u http://www.databazeknih.cz/knihy/magie-reality-269771 – nemůžu nedoporučit už kvůli Viktoru Janišovi a skvostné grafické úpravě, taková se málokdy vidí.
Uznávám, že v dnešní době je kvůli objemu informací čirou utopií být polyhistorem, ale moc bych se přimlouval za totéž, co Goethe – mimochodem génius zcela mimořádný i mezi geniálními lidmi; čím více se s ním seznamuji, tím více žasnu! –, totiž aby se vědci začali zabývat i uměním a uměleckým pohledem na svět, a naopak. Ostatně fyzikové ne nadarmo říkají, že krásné rovnice většinou bývají správné.
Editace: evelinoevelino, to jste napsala krásně, díky. Váš obrázek vždycky na první pohled vidím jako mušli a ta mi připomene Stephena Jay Goulda – další z popularizátorů vědy z těch nejlepších vůbec.
Text příspěvku byl upraven 24.03.16 v 16:44
HTO: když řekne fyzik "krásná rovnice", představím si žasnoucího profesora Matulku, zírajícího na superprťavého brouka se slovy: "Ale ne! Toto je veliká krása!" Taky si vzpomínám na jakéhosi podplukovníka, který se neubránil dojetí při pohledu na tanky pádící výcvikovým prostorem k jakési kótě a div ne se slzou v oku konstatoval: no, není to krása? Neboli, každý jen tu svou má za jedinou. Někdo vdolky, jinej holky a žádné dvě "krásy" obdivované dvěma různými jedinci si nejsou podobné.
No, řekl bych, že krása rovnice a krása přírody, potažmo obrazu tu přírodu představující jsou si bližší než myslíme a rozhodně jsou si bližší než rovnice a tank.
Nicméně jste mi profesorem Matulkou, na něhož jsem před chvílí myslel (kvůli Pláničkovi) připomněl, že ač je to autor u nás doposud nepřeložený, dnes zemřel velký a ve smyslu tvorby kolektivní krásy také první umělec fotbalového hřiště, Johan Cruyff.
Slyšel jsem.
krása rovnice je čistě umělá změť znaků, srozumitelných jen vyvoleným - jen oni tu krásu umějí vnímat a ocenit. myslím že i expert na odpady dokáže obdivovat krásu dobře utvářené skládky. stejně jako ten lampasák obdivuje tankový šturm.
Evelino, nebudu zastírat, že jako obdivovatel historie mám rád, když někdo umí propojit historické souvislosti jevů a dějů. Pokud tohle Cílek dělá, tak má u mě plus ještě dříve, než nějakou jeho knihu přečtu. :-)
Zrovna včera jsem v jednom časopise zahlédl výrok Konfucia: "Chceš-li předpovídat budoucnost, studuj minulost." Myslím, že v tom je velká pravda.
Ta Cílkova esej o zahradách jen dokládá šíři jeho znalostí. Teď by to jen chtělo zahradníka nebo zahradního architekta, aby zhodnotil, zda Cílek náhodou nepíše nesmysly. :-)
HTO: Tvá asociace se známým scholastikem bude asi končit v momentě, kdy bych si měla představit, že by nám Cílka za nějakou tu dobu prohlásili za svatého :-) Ale jinak to sedlo přesně.
Ovšem - spousta chytrých lidí své doby bohužel byla zapomenuta nebo vůbec nevyslyšena bez možnosti řádně obhájit své názory, protože nedokázala vládnout uměním řečnickým. Proto i v historii i v současnosti dík za každého, kdo dovede ovlivnit myšlení a cesty lidí pro pozitivní věci, protože historie ukazuje bohužel pravý opak. S tím ovlivňováním myšlení mas lidí v současném mediálně propojeném světě, kdy už řečník nemusí shromáždit nejprve dav lidí ke svému kameni , ze kterého bude kázat, bychom se ale dostali v tématu úplně jinam. Stejné zůstává pouze to, že většina lidí kolem toho kamene i teď kolem Cílka pouze názory přijme, nepřemýšlí nad nimi, ale to je o lidech, ne o řečníkovi.
S.J.Goulda je mi cizí, stydím se, už jsem otevřela jeho profil.
Richie1: Nevím jestli ve všech jeho knihách umí propojit tak výborně historii se současností, četla jsem od něho pouze mnou zmiňovanou Velkou knihu klimatu zemí Koruny české a http://www.databazeknih.cz/knihy/tri-svice-za-budoucnost-143897 - i tam si vybavuju, že se místy projevuje jako správný zahrádkář :-).
Připomnělo mi to, že na toto téma volně navazuje http://www.databazeknih.cz/knihy/neco-se-muselo-stat-nova-kniha-promen-218345 , o kterém sice vím, ale v naší knihovně ho nemají, takže jsem už nečetla.
Co se týká těch esejí,osobně si myslím, že by s ním zahradní architekti i členové zahradnických spolků dokázali zcela jistě v něčem nesouhlasit :-) a pro nás by bylo opět podnětné takovou diskusi si přečíst.
Ten Konfuciův výrok sem sedí :-)
Text příspěvku byl upraven 24.03.16 v 17:49
Vůbec jsem se nepokoušel porovnávat krásu tanků rovnic či skládek. Jenom podotýkám, že pokud nějakou krásu mají, dokáže ji vnímat jenom ten, kdo má k těm věcem nějaký vztah. Pro mě je fyzikální rovnice totéž co čínská báseň v originále. Nerozumím jí a její krásu mohu posoudit jenom podle toho, jestli je to hezky napsaný, případně jestli se mi líbí barva inkoustu. Tanky nemám rád, ale umím si představit že někdo ano - stejně jako možná existují i obdivovatelé skládek. Vnímání krásy uměleckých děl nebo přírodních útvarů a jevů nebo rostlin a živočichů sice taky nějakým tajemným způsobem může souviset s "backgroundem" posuzovatele - vzdělání, původ, věk, to všechno určitě hraje roli. Ale nikdo není "předurčen" jen svým povoláním nebo vzděláním k tomu, že je či není schopen takové krásy vnímat.
To s tou estetikou jste napsal výborně, Lectore.
Evelinoevelino, to „Ovšem - spousta chytrých lidí své doby bohužel byla zapomenuta nebo vůbec nevyslyšena bez možnosti řádně obhájit své názory, protože nedokázala vládnout uměním řečnickým.“ mi připomnělo dvě věci, obě smutné:
1. Gouldova věta „Mě osobně tak nějak méně vzrušují závity či hmotnost Einsteinova mozku ve srovnání s představou, o jejíž pravdivosti nepochybuji: lidé se stejným nadáním jako on žili a zemřeli na bavlníkových plantážích nebo v robotárnách.“
2. Někteří se taky rozhodli nechat si svoje myšlenky pro sebe, což nebylo správně rozhodnutí třeba v Leonardově případě. Skvěle o tom píše Fritjof Capra ve výborné knize s blbým českým názvem: http://www.databazeknih.cz/knihy/veda-mistra-leonarda-24983 Kdyby býval svoje myšlenky zveřejnil, nemuseli jsme se dnes tolik potýkat s následky mechanistického pohledu na svět.
Tak jest. Některé ale naštěstí člověku doporučí přátelé. V mém případě jsou to například
http://www.databazeknih.cz/autori/jiri-krupicka-5849 a
http://www.databazeknih.cz/autori/petr-vopenka-21273
Lector: děkuju za tip, zajímavé je, že jedinou jeho knihu přeloženou do češtiny (http://www.databazeknih.cz/knihy/fakta-a-myty-o-energetice-jak-vratit-debatu-o-energetice-zpatky-na-zem-279974 pokud má DK pravdu) v Městské knihovně nemají, zato tam mají tři další v angličtině.
https://search.mlp.cz/cz/osoba/smil-vaclav/2244166/#/ak_od=key-eq:2244166&ak_o=key-eq:2244166
Text příspěvku byl upraven 24.03.16 v 18:54
Woodwarde, čistě technická poznámka: dejte do prvního odkazu mezeru, takhle to odkazuje úplně jinam.
Děkuju. To si poznamenám. Zatím si půjčím ty Globální katastrofy a trendy a uvidím.
Pročetla jsem se zájmem příspěvky, které včera ještě přibyly.
Z krásně vybrané citace HTO od S.J.Gouldy jsem se definitivně rozhodla, že tedy od toho pána si něco přečtu. Díky za to, že jste mě k němu přivedl :-) (Byť to byla skutečně citace smutnějšího rázu, právě pro svou pravdivost.)
S vnímáním krásy matematických rovnic bych to viděla asi tak, jak to napsal Lector.
Ano, pro pochopení je třeba vysoká míra abstrakce (stejně jako u plného pochopení a vnímání vší krásy např. uměleckých děl) - ale s měrou abstrakce, kterou většina z nás má, u konečných výsledných "děl" už jen maximálně žasneme - ale nedoceníme plně, je to bohužel tak.
Osobně bych řekla, že popularizace matematiky bude asi ze všech oborů (zde v Čechách) nejnáročnější....čistě můj dohad. Já znám pouze pana Vopěnku, a to ještě pouze z díla http://www.databazeknih.cz/knihy/hadani-v-hospode-174638 , takže to nebude moc relevantní.
Narozdíl od takové psychologie, která má problémy s popularizací zase v opačném směru. Popularizace obrovská, knižní pulty (web i další média) zavalena příručkami typu Psychologie snadno a rychle. Nedivím se, že na tomto poli odborníci bijí na poplach a popularizace mají občas plné zuby.
Možná, pokud to pod toto vlákno také spadá, by nebylo marné občas podiskutovat právě i o tomto protipólu. Které vědní oblasti to již potkalo, že se staly až příliš moderními a v samém důsledku je to nyní paradoxně v určitých aspektech poškozuje.
Zatím to tedy nebudu rozvádět, jen starší odkaz, který jsem vyhledala, možný k diskusi či polemice.
http://psychologie.cz/stinna-stranka-popularizace/
Jinak bych ještě přidala odkaz na etnografa, který cestovatelství povznesl do velkých výšin (mám ho ráda, no :-)
http://www.databazeknih.cz/autori/miloslav-stingl-727
Text příspěvku byl upraven 25.03.16 v 23:06
Stingl je výborný! Také jsem ho chtěl připomenout, předběhla jsi mě Evelino. :-)
V prosinci se dožil 85 let a přeji mu ještě další krásná léta přinejmenším do stovky.
Prý se umí domluvit v 17 jazycích a je dokonce náčelníkem jednoho indiánského kmene.
Mám doma od něj několik knih a rád se k němu vracím.
Richie1: Ráda jsem předběhla :-) Co se týče těch jazyků - sice nevím přesný počet, ale vím že jich ovládá hodně, takže to číslo vám budu věřit. A s náčelnictvím to je pravda - je čestným náčelníkem indiánského kmene Kickapoo. Ještě mu musíme přičíst ke cti, že zdárně šíří slávu Čechů po světě, protože se jeho knihy hodně překládají.
yenda1: Díky za odkaz na archiv, připomněl jste mi dalšího, který by stál za zmínku
http://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/cyril-hoschl-40805
Prvotně jsem se s ním seznámila kdysi přes články v Reflexu, a když už jsem se dnes zmínila o psychologii, tak by bylo škoda ho neuvést.
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 00:38
Evelino, ještě k té přehnané popularizaci. Přečetl jsem si ten článek o stinné stránce popularizace
http://psychologie.cz/stinna-stranka-popularizace/
- ještě více než samotný článek mě ale zaujala následná diskuze, která proběhla. Bylo zajímavé sledovat názory vystudovaných psychologů (dokonce i profesorů) na dané téma, kdy se názorově rozcházeli a střetávali. Zjistil jsem, že i v takto učené společnosti (psychologů) mohou probíhat podobně vypjaté debaty, jaké probíhají občas na fóru DK. A úplně nejzajímavější byl možná ten poslední příspěvek v diskuzi :-)
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 01:12
Souhlasím. Musela jsem se znovu podívat, který příspěvek myslíte. Vaše srovnání s vypjatými hovory zde se mi zdá trefné. Když sledujete diskuse vedené odborníky, tak často jako laik dojdete k závěru, že největší spory bývají o "relativně" nejmenší drobnosti. A myslím, že tak je to i u nás na DK.
Ještě bych řekla, že čím větší kapacitou se někdo sám cítí v daném oboru, o to více se domnívá, že jeho postoj je ten pravý, protože pro něj má to správné odůvodnění. Záměrně píši "se cítí" , protože to, jaký je jeho pocit - a jaká kapacita skutečně je, v tom bývá občas rozdíl, právě u těchto diskutérů.
A i ti skutečně uznávaní odborníci v daném oboru se dokážou velice vehementně přít, to je dost obvyklé (k vaší připomínce o profesorech). Dobře se mezi sebou znají, víceméně vědí, že v debatě nikdo nevyhraje, protože nikdo neustoupí - ale je to prostor k předvení svých názorů - prostě předvedení se.
A přesně to samé se děje v DK čas od času :-) - jako jinde.
Na webu lze tyto diskuse prodlužovat do nekonečna (obrazně).
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 01:32
evelínaevelína: myslím, že spory mezi odborníky bývají hlavně o tom, čemu ani ti odborníci tak docela nerozumějí nebo jim prostě chybí informace - ať už jde o původ Basků nebo o to, jaká je nejpravděpodobnější budoucnost vesmíru. Prakticky o všem existují nějaké teorie a (někteří) vědci se dělí na jejich stoupence či odpůrce se zaujatostí partajních ideologů nebo náboženských fanatiků. Pro laika může být zábavné, jak do sebe páni profesoři šijou, ale vždycky se může stát, že z takové intelektuální pranice povstane nápad, jehož realizace postaví všechny dosud platné teorie na hlavu a vyústí v objev století. Takže jen ať se veleduchové hádají.
Hádanice na DK, obávám se, k objevům nevedou...
Text příspěvku byl upraven 26.03.16 v 08:06
Vložit příspěvek