Čtení na pokračování 2 (neboli level 1)
Ano - jsou to Vánoce Smolíka McFiggina z určené knihy a máš příležitost nás potrápit.
Pak se zamyslela a dodala: „Aspoň tady u nás ne. V Číně ovšem, tam je to trochu jiné. V Šanghaji jsem jednou viděla Číňana a ten měl tak velké uši, že mu sloužily i jako pláštěnka. Když pršelo, jednoduše si zalezl pod uši a byl v teplíčku. Jenže uším to zas tak náramně příjemné nebylo. Když bylo moc špatné počasí, nabízel přátelům a známým, aby se k němu přišli pod ty uši schovat. Sedávali pod nimi a zpívali smutné písně, dokud se nevyčasilo. Měli ho za to moc rádi. Jmenoval se Haj Šang. Přála bych vám ho vidět ráno, když běžel do práce! Hrozně rád si přispal, takže vždycky uháněl na poslední chvíli, a to byste nevěřili, jaký byl na něho roztomilý pohled, když utíkal a uši mu vlály jako veliké žluté plachty."
HTO - právě jsem se pohyboval v Číně (doplňoval paní Lewis a její Ho-Ming) - takže jistě pochopíš, že pro mne nebyl problém si vzpomenout, jak volá ta, "která nejen bohu, ale hlavně dětem působí radost", ráno na slepice, poněkud nedbale oděna.
Já teda střelím jen tak od boku, tu knížku jsem neměla v ruce ani nepamatuju, ale není to od paní Lindgrenové - Pipi dlouhá punčocha?
Nightlybird - vidíte, ani posouvat jsem se vám nemusela, jak jste krásně hádal. Každopádně pro časy příští vám klidně místečko udělám, já jsem malá a skladná, moc toho místa nezaberu...
Je to triviálně jednoduché, ale pro pobavení:
Vogonská poezie je ovšem až třetí nejhorší ve Vesmíru. Druhá nejhorší je poezie Azgothů z planety Kria. Když král jejich básníků Chrochtos Nadýmavý recitoval svou Ódu na malou hrudku zeleného hnusu, již jsem objevil v podpaždí jednoho letního jitra, čtyři posluchači zemřeli na vnitřní krvácení a předseda Středogalaktické komise pro mrzačení umění přežil jen díky tomu, že si uhryzl jednu nohu. Tvrdí se, že Chrochtos byl poněkud “zklamán” přijetím své básně, a pravě se chystal začít předčítat svou epickou skladbu o dvanácti knihách, nazvanou Mé oblíbené chrochty ve vaně, když vtom jeho vlastní tlusté střevo v zoufalém pokusu zachránit životy a civilizaci mu vyskočilo až do krku a zadusilo mozek.
Jak to tak čtu, zní to, jako když nějaký turistický průvodce v poklusu přes výstavní sály vkládá do svého výkladu perličky ze života protagonistů té expozice. Ukázka zde vyznívá, jako kdyby to byl průvodce po exponátech literárního muzea, že?
Jsem si říkala, že by bylo dobré jeden z těch exponátů oprášit ručníkem...
Při čtení ukázky se mi v hlavě vynořila vzpomínka na jiného básníka, který tady úspěšně působil v literární soutěži - kdepak asi je to malé chlupaté stvoření? Vrátilo se domů na Alfu Centauri? Ono by dozajista mohlo být tím správným průvodcem po světech poezie i jiných.
Vzhledem k tomu, že tuhle pasáž zpaměti cituju už od prosince 1991 a že slavím 25. květen s ručníkem, nechám hádat jiné.
Sice jsem nečetla, ale podle nápověd je to: Douglas Adams, Stopařův průvodce Galaxií.
Ukázka z poněkud odlišného soudku, v případě nouze dodám nápovědu:
Já bych to tak zle neviděl: krade se všude na světě a kradlo se také za první republiky. Ten rozdíl je v té naprosté bezostyšnosti. Všichni ti, co nabyli nepoctivě své obrovské jmění, to staví na odiv, místo aby se styděli a drželi stranou. Dříve se lidé alespoň trošičku styděli a takhle získané peníze si užívali mnohem diskrétněji. To bohužel u nás už neexistuje. Ne nadarmo v Písmu svatém stojí, že nejhorší je ten, kdo kazí mládež špatným příkladem.
Na druhé straně za to může obrovská tolerance ke korupci ze strany české společnosti, terá se tomu cynicky chechtá a náležitě nereaguje. Kdyby se podobné věci, jako se publikují každou chvíli u nás, publikovaly ve staré Evropě, tak by tam byly demonstrace, které by vedly ke svržení vlády. Tady se všichni jen smějí a berou to jako český folklór.
Nejenom google - i ten kdo nečetl původní zdroj, si může logicky odvodit o kterém období je asi tak řeč, kdo to mohl nejspíš říci a tady na DK dohledat autora. Nečetl jsem ale (je v pořadí mnohých) a tak se zachovám jako knedlík - ostatně ji četlo okolo 20 čtenářů, snad si některý vzpomene.
Ahoj, jsem tu nova a vsechny zdravim:-) Ten uryvek jsem nasla,ale jelikoz jsem to necetla tak budu mlcet spolu s knedlikem a knizetem :-) Rada se k Vasemu hadani pripojim, protoze 3/4zivota ctu...a rada
Koukám, že dáma s dravým ptactvem nám nasadila laťku poněkud vysoko, tohle smrdí politikou a tu já čtu nerada, spíše vůbec :)
Tak už to někdo rozsekněte, ať se posuneme dál :) Beru i odpovědi inspirované Googlem!
Text příspěvku byl upraven 26.07.13 v 07:42
Nerozseknu to, jen vyjadřuji údiv nad tím,
- že by hranostaj měl být "dravý pták" - to se nám to tady žánrově nějak smíchalo :-) .
- že by ukázka z díla, které četlo pouze 20 uživatelů DK, měla být "level 1" ?
- a že se hra na hádání změnila na "googlování" !
Jestli se mohu zapojit, tipovala bych Karel Jan Schwarzenberg: Knížecí život od Hvížďaly?
Monicay: Ano, správně jste se zapojila, potrapte nás další ukázkou :)
Koka: Vycházela jsem z toho, že v inkriminované době byl Karel Schwarzenberg na úvodní straně Databáze knih nejvyhledávanějším autorem, takže to není osoba čtenářsky neznámá... a "dravého ptáka" jsem záměrně diplomaticky přešla :)
Tak dobrá :-). Zkusím to s tímhle:
Než si vlasy svázala, chvilku se na sebe dívala do oválného zrcadla, které viselo nad stolem. Zpátky na ni zíral cizí obličej. Vysoké čelo zůstalo stejné, ale dětsky kulaté tvářičky se propadly, takže lícní kosti vystupovaly ostřeji, a pod nimi viděla sevřené rty a hranatou bradu. Jestlipak má ještě dolíčky? Od té doby, kdy ukazovala v úsměvu zuby a dolíčky, uběhla spousta času. Jizva, kterou jí udělal střep z čelního skla vozu, se už zahojila a zbyla po ní jen slabounká růžová čára. Pihy skoro zmizely. Ale nejvíc se jí změnily oči. Kdysi jiskřící zelené oči hluboko posazené v bledém obličeji teď představovaly přízračné křišťálové bariéry mezi cizími lidmi a její duší. Nemohla je k nikomu zvednout, nemohla se do nich podívat ani v zrcadle. Jediný pohled do toho zeleného moře, a každému muselo být jasné, co se v ní odehrává.
(nebuďme puntičkáři, proč by hranostaj nemohl být pták, když rosomák ptákem prokazatelně je :-))
(možná ani ty levely neberme nijak rigorózně, uznávám - mea culpa - ty názvy nejsou zrovna nejlepší a nejpřesnější, kdybych to bývala věděla, byly by jiné, berme to prostě jako dva paralelní běhy téhož, ono je to lepší, někdy se to v jednom zasekne, ale další jede)
(i já se ke googlu utíkám velmi často, je to dobrý kamarád pro nás sklerotiky, co si téměř nic nepamatujeme... když jsem tu ukázku četla, říkala jsem si, že je mi to nějak povědomé... a že bych zkusila gůgl/gúgl mi hlavou taky blesklo... a to jsem tu knihu četla! :) - zkrátka zadavatelé úryvků, kteří nechtějí, aby hadači měli tuto berličku by si to měli předem ošéfovat/vyzkoušet)
Člověk tu zas chvíli není a tady se to tak hezky rozjelo. Přidávám se k vám, ale tuhle ukázku nemůžu nějak zařadit, tak si počkám.
Ke googlu - myslím, že to nejde nijak striktně určit, ale jde o zábavu, ne o to, kdo to první vygůglí, tak by mi taky přišlo lepší z hlediska smysluplnosti celé akce radši třeba hádat špatně, než jet na jistotu přes net. To by pro mě osobně naprosto ztratilo kouzlo.
Ale na druhou stranu - o googlu byla jen zmínka, ten výsledek sem napsán stejně nebyl, tak se asi bavíme o něčem, co vnímá většina z nás stejně.
Tak ukázka mi vůbec nic neříká, nějak se není čeho chytit... Já tedy prosím nápovědu :)
Hmm, nápovědu. Nerada bych prozradila málo nebo naopak moc :-). Takže co když řeknu, že se jedná o druhý díl legendárního romantického příběhu? a přihodím ještě další malou ukázku: "John Ravenstock, který přišel ve smokingu a s motýlkem u krku na dlážděný dvůr, kde stáli, se však neusmíval a přátelsky se netvářil. Buď se vždycky mrzutě šklebil a chodil ve smokingu, nebo se rozhodl neudělat nic, co by si mohli vykládat jako srdečné přivítání."
Vložit příspěvek