Čtete knihy jen v češtině, nebo čtete rádi i cizojazyčné knihy?

jak jsem už výše uvedl, já mám některý knížky doma v češtině i v originále právě proto, abych si je užil v obou verzích. Ale to nic nemění na tom, že mluvit, číst a myslet v cizí řeči je námaha, i když to člověku tak nepřipadá. Přijdete na to ve chvíli, kdy ten cizí jazyk musíte tak či onak používat delší dobu a pak přejdete do češtiny. Vím o čem mluvím, žil jsem nějakou dobu ve Francii a když jsem tu a tam, třeba po pár měsících přišel do styku s někým z česka, byla to úleva, jakkoliv jsem po pár letech na tu francouzštinu byl dokonale naladěnej. Což nic nemění na tom, že si čas od času rád přečtu třeba Dědictví otců nebo Listy z mého mlýna v originále, protože prostě je to úplně jiná píseň než sebelepší překlad. S tím souhlasím.

Okrem Harry Pottera, kde je podľa môjho názoru lepší slovenský preklad, sa snažím všetko zohnať v češtine. Asi tri knihy mám aj v angličtine, ale bez českej verzie sa nepohnem. Žiaľ nevládnem žiadnym cudzím jazykom dostatočne dobre.

ak nie je preklad - tak v originále, niekedy sa mi nechce čakať na preklad. Nemám nič proti originálom..

Já čtu jak v češtině tak i v jiných jazycích, rozlišuju to spíš žánrem a potenciální námahou. Tj. detektivku, thriller, Harryho Pottera apod. klidně přečtu v jiném jazyce, pokud jde o nějaký "hlubší" nebo složitější text, tak spíš v ČJ. Ale nemám moc ráda když se autor moc vyžívá ve formě, přijde mi to otravné jako dlouhá kytarová sóla v písničkách.
Nemám problém přečíst anglický překlad knihy, která je v originále francouzská, pokud je překlad lépe dostupný než v češtině, jde mi především o obsah a beru to jako jednu z možností jak si upevňovat cizí jazyky.

Miluju slova, a to, co s nimi jazyk umí, takže nejraději čtu v češtině, kde si to můžu patřičně vychutnat. Ve slovenštině se sice sem tam najde slůvko, kterému nerozumím, ale tam to beru spíš jako obohacování slovní zásoby, nijak zvlášť mě to nezdržuje a ve výsledku už je mi celkem jedno, jestli čtu ve slovenštině, nebo češtině (jen potom začínám přemýšlet slovensky, což je trošku zvláštní :) ).
Jsem schopná číst v angličtině, ale musím říct, že moje tempo mě tak ubíjí, že to nikdy nezvládnu moc dlouho. S francouštinou je to v podstatě to stejné, jen jsem se to tam ještě ani neodvážila vyzkoučet :D .

Slovenštinu beru jako alternativu a jazyk, kterému ještě rozumím - navíc, je opravdu malebná.
Ale pokud mám možnost, beru knihy v češtině.
Na anglické nebo jiné originály nemám dost velké jazykové znalosti.

Asi před půl rokem jsem přečetla svoji první knížku v Aj, a tohle léto jsem k ní přidala už 2 a teď čtu další. Samozřejmě to jde pomaleji, ale zase to má své kouzlo. Po anglické verzi vetšinou sáhnu když ješte není přeloženo do češtiny nebo prostě když mam náladu.

môj materský jazyk je slovenčina, avšak, čo sa výberu kníh týka, tak je u mňa slovenčina zarovno s češtinou. a pokiaľ zháňam nejaký titul, tak nehrá rolu, v ktorej z týchto dvoch rečí je :) v posledných rokoch čítam hlavne české preklady a čítam úplne plynne, vôbec nevnímam, že to nie je moja materčina. (občas sa mi stane, že nedokážem určiť rozdiel medzi SJ a ČJ :D ) čo, samozrejme, nemôžem povedať o angličtine... rada by som čítala viac v AJ, ale ako tu už niekto spomínal, tak je to často viac práce ako zábavy :) ale určite sa v budúcnosti ešte chystám aj na knihy v angličtine... potrénovať mozog a tak :)

Nejvíc čtu v češtině. Často slovensky. Třeba skvělý časopis Kozmos máme objednaný ze Slovenska a, samozřejmě, je ve slovenštině. Snažím se číst pravidelně knihy v angličtině. Chci si oprášit i ruštinu, takže mám nachystané na čtení i nějaké knihy v ruštině.

Text příspěvku byl upraven 17.08.16 v 20:50

Pár knih jsem v angličtině přečetl, některé v rámci bilingvního vydání. Obtížnost hodně záleží na použitém jazyku. Takový Tracyho tygr nebo Farma zvířat jsou v pohodě, ale např. The Echo od Minette Walters mi fakt dala zabrat.

A to nemluvím o Silmarillionu, kde třeba Ilúvatar mluví jazykem 16. století. Je to naprostá nádhera, ale na každé straně lovím ve slovníku tři čtyři archaismy...

Tak mým rodným jazykem je čeština, proto preferuji knihy v českém jazyce. Se slovenštinou bych problém mít neměla, byť od mých 11 let, kdy se rozdělilo Československo, se vše slovenské striktně překládá do češtiny (což mě dost rozčiluje).
V angličtině jsem přečetla pouze jednu knihu, od Gerralda Durrella - a to pro začátek moc nedoporučuji, zkraje mi to dělalo trochu problém a to o zoologii něco málo vím. Ještě na mě čekají (už pár let) dvě detektivky, tam to snad bude lepší, ale pořád to odkládám, přece jen v angličtině čtu výrazně pomaleji a na to jaksi nemám čas ;-)

Samozřejmě nejradši čtu v češtině, tam si člověk knížku opravdu vychutná. Ve slovenštině taky nemám problém. Za komunistů se kvalitní knížky dost těžce sháněly a stály se na ně fronty, tak jsem v tu dobu většinu knih četla ve slovenštině, protože ve Slovenské knize se dalo sehnat téměř vše. Dokonce i na škole některá skripta vycházela pouze ve slovenštině. V angličtině jsem pár knih taky přečetla, ale spíš nějaké lehké románky nebo životopisy, které nebyly přeloženy do češtiny. Dalo mi to ale dost fušku a trvalo mi to dlouho.

Čeština i slovenština jsou pro mě na stejné úrovni, v těchto jazycích jsem bilingvní, nebo jak se to vlastně říká, když má někdo dva rodné jazyky.
Přečetl jsem pár knih v angličtině, v podstatě z donucení, když jsem chtěl dočíst sérii kdy překladatel skončil někde u pátého dílu. S podivem to šlo, ale přiznávám, že nebýt té motivace, tak bych to asi nedal.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

Citam v cestine a v slovencine, rada by som citala aj v inych jazykoch ako napriklad anglictina ci nemcina, ale to je dlhaa hudba buducnosti :)

Chcela by som až na niekoľko výnimiek knihy čítať už iba v angličtine. Tie výnimky sú:
1. keď je to originál slovenská/česká kniha
2. keď už ju vlastním v češtine/slovenčine
3. keď sa mi zdá, že by bola v angličtine z nejakého dôvodu príliš náročná, alebo je to kniha viac zameraná na zamyslenie a myšlienky, než na dej

Najväčší problém pri čítaní v angličtine je u mňa ten, že nedokážem ten príbeh tak "precítiť". Čítam, viem o čom to je, ale vnímam to len s akýmsi odstupom. Len ako reprodukciu toho deja. Je to tým, že angličtina mi je v podstate cudzia, nikdy som v zahraničí nežila, nepremýšľam v angličtine, nebola som zvyknutá ani čítať v angličtine. Je to škoda. Myslím, že najlepšie je nejaký čas žiť v zahraničí, vtedy sa človeku ten jazyk podľa mňa akoby dostane "do krvi" a je možné sa tak následne aj lepšie vcítiť do toho písaného textu.

To, či čítam knihu v slovenčine alebo češtine moc nerozlišujem. Ale je pár výnimiek, kedy si špeciálne vyberám. Napr. Terry Pratchett sa mi oveľa viac páči v českom preklade, Harry Potter v slovenskom.

Text příspěvku byl upraven 14.08.16 v 12:50

V češtině čtu buď nějaké odborné publikace nebo klasiku, kde můžu ocenit krásu českého jazyka. Třeba teď jsem natěšená na Záhořovo lože (z Kytice, kterou si chci osvěžit), ale čekám na tu pravou podzimní nevlídnou atmosféru. (Zatím je furt hic, jenom trochu poprchalo včera... a to není to pravé ořechové pro tuhle báseň).

Četba v angličtině je pro mě nutnost (ale také radost), jelikož se tím připravuju na certifikát. Většinou mám jednu nenáročnou knihu v mobilu a druhou knihu v papírově formě, kde se často jedná o klasiku, zkrátka obsažená slovní zásoba pro mě musí představovat výzvu, jinak se nic nového nenaučím.
Mimoto je až absurdně snadné sehnat víceméně jakoukoliv knihu v angličtině a v němčině na netu (vk), nemluvě o youtube...

Co se týče němčiny, tak platilo totéž, co pro angličtinu, jenom v poslední době dávám přednost AJ. Jedním z důvodů bylo také to, že jsem mívala rozečteno mnoho knih v různých jazycích, což se ukázalo jako velmi kontraproduktivní. Takže momentálně čtu jen Hru o trůny v němčině, tak pár kapitol za týden (krátím si čekání na šestou knihu či sedmou sérii).

Já čtu pouze v češtině protože anglické knížky chci číst až se pořádně naučím anglicky

Anet6361: a pořádně anglicky se naučíš mimojiné i tím, že budeš číst anglické knížky. A kruh se uzavřel :)

Čtu v češtině, slovenština mi vadí, skousnu jen písničky, angličtinu miluju,čtením si jí procvičuju, ale nemohu v ní číst dlouho a nepotřebuju vědět každé slovo, stačí mi pointa, takže jsem zase zpátky u češtiny, kde si tu knihu pořádně vychutnám.

Nezdráhám se číst i v cizím jazyce, což znamená angličtina. Ještě jsem zkoušela španělštinu, ale nešlo to. Mimochodem, mám tu jednu krásnou knihu v angličtině, která zahrnuje příběhy psů, kratičké, ale za to hodně, které většina lidí mylně zařazuje do bojových plemen a že existují lidé, kteří jsou jejich hlasy a advokáty a ukazují světu, že pes má jak svoji osobnost, tak mu ji samotný člověk dokáže zformovat osobnost do podoby, která už není tak pěkná a pak se stávají nehody.
Chtěla jsem ji sem přidat, ale pak jsem si přečetla, že jen české a slovenské. Mě to připadá škoda, chtěla jsem tu dát něco, co mi připadá pěkné a ráda se k té knížce vracím.

Já čtu v češtině. Ve slovenštině mi občas nějaké to slovo chybí, ale na 4 stránce každé knihy už přestávám vnímat, že to není čeština. Pár nejoblíbenějších knih mám i v anglickém originále. Se čtením humoristické a detektivní literatury bývá problém, když člověku vypadne právě ten výraz, který skrývá pointu. S ruštinou je to nevalné, i když i tu jsem pokoušel. Po roce 90 jsem se zaměřil na italštinu, a asi tak po půl roce, až roce jsem už začínal rozumět filmům v italské televizi. Nesmí to ale být konverzačky. Proč? Protože jsem už zažil konverzačky v češtině, které byly absolutně nečitelné a neposlouchatelné.
S obrovskou úctou vzpomínám na svoji matku, která si mi sedla večer k posteli, otevřela knihu pohádek v němčině, a četla mi ji rovnou bez přípravy česky. Prostě kouzlo.

Nie som natoľko jazykovo zdatná, aby som zvládala čítať v inom ako slovenskom alebo českom jazyku. Výnimkou sú knihy, ktoré som už predtým čítala a čítam ich, aby som sa v cudzom jazyku zdokonalila. Napríklad som čítala Harry Pottera v angličtine. Tým, že už tie knihy poznám a viem o čom sú, čítanie anglického originálu mi pomáha rozšíriť slovnú zásobu anglických slov.
Nerozlišujem, či čítam po slovensky alebo po česky. Niekedy sa mi stáva, že dočítam knihu a po čase sa neviem rozpamätať, či som ju čítala v češtine alebo v slovenčine.

Výborně, i já to tak dělám. Daleko snáz se v textu orientuje, když člověk ví o čem to vlastně je. Pokud uváznu, vrátím se k překladu, a pak se zas morduji dál s originálem. Neškodí začínat třeba s pohádkami, nebo kuchařkami. Člověk se učí celý život, a ne každý má tu možnost si plně vychutnat originál i po umělecké stránce. Ta znalost jazyka, ta schopnost se v něm trošku orientovat, tak ta za tu námahu určitě stojí.

Narazila jsem dnes na jeden trapácký komenář k Babičce, který si svou ubohostí zaslouží, aby byl zde citován:
"Povinná četba a klasika, ale mne osobně nedostala, protože vyluštit umělecký jazyk Němcové je horší než číst knížku ve slovenštině... "