Filosofování pod starým mohutným dubem

Kde se teď pohybujete na stránkách knih?
Já jsem v 80. letech ve východním Berlíně. Kniha popisuje s humornou nadsázkou tehdejší socialistickou realitu. (Na kratším konci ulice) :-)
Text příspěvku byl upraven 31.05.24 v 17:57

Já rozečetl Encyklopedii literatury science fiction. A vřele doporučuji i těm, co o SF/F nezakopli.

Jsem v Chorvatsku, v jižní Dalmácii, na poloostrově Pelješac a snažím se pochopit chorvatskou náturu. :) Jde o oddechové, dovolenkové čtení. Text je bohatě proložen chorvatskými výrazy a větami, což mě dost baví, protože chorvatština má spoustu slov stejných jako čeština, jenže znamenají něco jiného, leckdy úplně opačného. :-D

Jsem v Bratislavě, píše se rok 1940, jsem tu se skupinou židovské mládeže, která čeká na loď do Palestiny (transport Makabi Hacair) a stále není žádná na dohled.

Jsem v Dunwichi a jsem zvědavá, jaká hrůza se tam stane (Hrůza v Dunwichi a jiné horrory).
A taky jsem ve vesmíru a letím na planetu Shakespeare. (Ender ve vyhnanství).

Pokud budu mít vůbec čas na čtení, tak se budu pohybovat v Česku v Habrovci. (Jak chutná naděje)

Jsem v New Yorku, válcím s pronlémami rekonstrukce byu, zamilovanych autorů scenářů a jiných spisovatelů a jinych záležitostí a různých krizí :na stránkach knihy Dům na Paté Avanue...
Extrémně se přitom bavím, nemáte nahodou někdo tip na podobnou knihu?
Text příspěvku byl upraven 01.06.24 v 08:38

Hmyzáčci 66. díl. (Trnoštítec horský)
V komentáři ke knize Návrat Krále Šumavy jsem v únoru loňského roku použil tuto citaci: Na zpáteční cestě přes lesy poblíž Smrčiny spatří Josef poletovat podivné broučky. Trnoštítci horští, šumavští tesaříci. Jako by se s ním loučili. Jeden mu usedá na rukáv. Hasil brouka pozoruje a má pocit, že se zastavil čas. Tenkrát ve snu se čas zrychlil. Vzpomene si na podivný sen a po zádech mu přeběhne mráz. Už tehdy viděl ploty z ostnatého drátu.
https://1url.cz/Z1u4J
No a dnes jsem se ze Zpráv dozvěděl, že se tomuto vzácnému brouku na Šumavě nadále dobře daří. :-)

Z nových knih mě velmi zaujal román Ignis fatuus dnes už respektované autorky Petry Klabouchové, který zpracovává jednu z nejzajímavějších záhad Česka, v které výprava StB u říčky Křemelné na Šumavě "honí bludičky". :-)

Ještě k tomu názvu Ignis fatuus. Ve středověké latině to znamená bludička, doslova neposedný oheň. ;-)

Taky jsem koukala ve zprávách na broučky a obnovenou Šumavu po 30 letech, tlející kmeny a díky nim nové stromy, to bylo hodně zajímavé a pro mě překvapivé a krásné.

Já, když jsem včera viděla zprávy o Šumavě, kde bylo neustále opakováno, že se lesy obnovují díky tlejícím stromům, které tam po poškození vichřicí a napadení kůrovcem zůstaly, jsem si říkala: no to je tedy objev, to jsme fakt netušili. :-D Ale něco v těch zprávách říkat musí. :-)
Příroda lidi nepotřebuje, lidé přírodu ano. Když se těm lesům do toho nebudeme míchat, půjde jim obnova líp od ruky. Nebo od kořenů...?

Když jsme u těch lesů, už delší dobu mám na seznamu knihu Když prší jehličí. Myslím, že brzy na ni dojde. :)

keri.H : taky se na ni chystám. :)
Eicherik: díky, jsem ráda, že je nás takových víc, teď už minimálně dva. :-D

Přátelé, právě jsem se dočetla, že spisovatelky Lenka Pastorčáková a Kateřina Dubská připravily návrh na státní vyznamenání pro Karin Lednickou. Petici je možné podepsat on-line na internetu a už teď ji podpořila řada významných osobností.
Důvod je zřejmý. To, co Karin udělala svým Šikmým kostem a Životicemi pro Těšínsko, je mimořádné. Můj podpis už také má. Myslím, že v té záplavě různých "významných osobností" navrhovaných na vyznamenání za leccos, je paní Lednická určitě tou, která by si to zasloužila...

Tak co poslouchte dnes nějakou audio/četbu na pokračování? Já si užívám Prašinu.

Já jsem ponořen do papírové knihy Zemřít za Jeruzalém. Děj začíná rokem 1083 a odehrává se v různých prostředích. Například ve vesnici Obodritů, v bagdádském harému, v klášteře ve Schwarzwaldu... Nyní jsem na panském sídle v Auvergne, v prosinci 1095. Je to velmi čtivé, ale také velmi, velmi naturalistické. :-)

Vypadá to, že pátek a sobotu strávím v Anglii a Francii 14.a 15.století. Čtu Válka růží: Bouře.

Večer budu poslouchat Kouzelníkův únik z reality, už mi zbývá jen kousek do konce.
Jinak se nacházím střídavě v Isole s 87. revírem, kde vyšetřuji vraždu (Ed McBain - Nokturno) nebo ve Florencii s Asasínem (Oliver Bowden - Renesance).
Vložit příspěvek