Filosofování pod starým mohutným dubem
Čítala som Foglara, ale až teraz, v nižšom strednom veku (ako to označuje Zdena Frýbová) a z tej jeho kolektivizácie ma šľak triafal. Nesmieš prísť o minútu neskôr, lebo tvojmu tímu strhnú body, nesmieš toto, nesmieš hento, lebo bude trpieť celý tím a dá ti to zožrať. Musíš zostať a hrať sa, aj keď sa ti už nechce, lebo by si trhal partu a tá by kvôli tebe získala menej bodov. Až mi z toho mrázik behal po chrbte. A keď sa chlapci idúci z takej schôdzky vytešovali, o čo lepšie sa bavili, než tí poľutovaniahodní úbožiaci, ktorí boli v kine, smiala som sa nahlas. A druhá kniha bola ako cez kopirák.
Text příspěvku byl upraven 01.02.19 v 06:22
Zrovna minulý týden tuším byl v tv dokument o Foglarovi, vyprávěli tam i bývalí členové oddílu, který on vedl, a většina tvrdila, že byl velice zvláštní povaha.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10123383458-pribehy-slavnych/403235100111002-hlavolam-jmenem-jaroslav-foglar/
Já Foglarovky nikdy nečetla, přišlo mně to vždycky tak nějak víc pro kluky.
skauting bol vynikajúca vec v 20. rokoch minulého storočia a tisícročia. Už nie je hrdina ten kto prejde o polnoci okolo cintorína, ale na pravé poludnie hlavným námestím tak aby mu pri tom nešlo o život a o zuby.
A je to najmä o ľuďoch. Mimochodom mojej rodine pomohla morzeovka k prežitiu - ale až potom, čo sa ju naučila polka basy.
Souhlasím. Atmosféra v těch příbězích byla. A z té kolektivizace by mi taky asi hráblo. Já jsem spíš individualista, tak by mi více vyhovovalo Bratrstvo kočičí pracky. :-D
Text příspěvku byl upraven 01.02.19 v 16:23
Knižní předsevzetí jsem si nedala, ale jsem šťastná jako blecha, že vůbec čtu. A už druhou knížku :-) Akorát jsem v nemocnici bez pořádného internetu, tak si je označím až později.
Za mě to nebyl skaut, ale pionýr. Foglara jsem četl rád - nejvíce se mi od něj líbila Chata v jezerní kotlině. Bez disciplíny to v životě nejde.
Text příspěvku byl upraven 01.02.19 v 19:23
Tolik zatracovaný pionýr nebyl zase tak špatný, naučili jsme se, jak se chovat v přírodě, což dnes mnozí mladí neumí. Vůbec se za to nestydím, spíš naopak. Docela mě právě mrzí, že dnes je svoboda vnímána tak, že si musím užít, co se dá :-( Jako docela nechápu, že pro některé lidi je svoboda to, že můžu dělat všude nepořádek, neřkuli bordel.
Já na to kolektivní "táboření" nikdy nebyl. V pionýru jsem byl párkrát a "šátkovanej" jsem nebyl. Moje sestra chodila léta do České tábornické unie, která byla apolitická. :-)
Sarah01: já s jiskřičkama chodila uklízet do lesa a když si vzpomenu jaký bugr měli kolem klubovny liberečtí skauti (když k nim dcerka chodila), chce se mi znechuceně odplivnout. Vůbec skauting je dneska hrozná fraška, místo nějakých praktických dovedností se ve Světluškách učili jak navštívit biofarmu, jak sledovat film Hledá se Kuky, jak podle něj vyrobit loutku z papíru, uvítací pokřik který zahnal všechnu zvěř v rádiusu dobrého 1/2 km a dál už nevím, to už jsem ztratila trpělivost...
Nejvíc z mého "tábornického období" vzpomínám, když jsem byl s naprosto nezávislejma "táborníkama" na víkendovém vandru v Ratibořicích. Měli jsme brigádu v parku (štípaní pokácených stromů) na zámku Ratibořice a spali v Babiččině údolí na půdě Starého bělidla. Dobrej zážitek, ale už jsem s nimi potom nikdy nejel. :-)
reader.007 - skauti netuším, jak na tom jsou, nikdo z rodiny u skautů není. Ale soudím podle toho, jak se dnes mladí k přírodě chovají a je to hrůza. Občas, když vyrazíme se psy, tak vidím. Stačí, aby člověk uklidil jen po sobě, bohužel mnozí ani toho nejsou schopni. V poslední době proto ani nechodíme po značených stezkách.
alekis mohla, ale tu sa uverejňuje max. poézia. Ja by som to asi nezveršovala celé.
Když se člověk na to podívá zpětně, je až komické to porevoluční dění. Jak to vše začalo skákat z Pionýra do Skauta. On ten převrat celkově byl naplánovaný těmi komunisty, kteří s komunismem neměli nic společného. Z těch se pak stali rychle mocní podnikatelé.
Dudu: Pomalu sklouzáváme k politice. Nekažme si to tady. Nezkusíš Poslední tajemství Jana T. od Velinského? Co čte Tvá německá kolegyně? :-)
Eicherik, kolegyně čte Tatort Kuhstall od Thea Lehmann. Je to detektivka odehrávající se přímo v našem okolí, kteroužto mám také v merku, stejně jako Tajemství Jana T.
Docela by mě zajímalo, jestli je na stránkách DK zaregistrovaný nějaký cizinec, který studuje český jazyk. :-)
Taky se přidávám. Foglara jsem nečetla, četla jsem Mirko Paška, to byl můj oblíbený autor.
Byla jsem pionýrka a ráda na to vzpomínám, protože nám bylo jedno, jak se jmenujeme, ale že se scházíme atd.
V novém roce se mi nečte úplně dobře, nějak to vázne, trvá mi to dýl, než bych chtěla.
Vložit příspěvek