Hádejte autory:)
není to Carr, ale znovu si to zadání přečti, musel jsem konec příspěvku upravit
"... On ovšem měl další tři psavce.." - to jakože měl tři syny spisovatele?
Tak zakódované zadání se hned tak nevidí.
Relevantní k psavec je pisálek, k pisálkovi je třeba spisovatel
Některé romány vyšly pod jeho jménem, ale psali je tři jiní spisovatelé /což je dnes úplně normální - Patterson, Ludlum, Clarke....
Podle žánru a doby, kdy začal publikovat jsem tipovala E.S.Gardnera. Ale ten psal pod několika pseudonymy, nevím, že by pod jeho jménem publikovali jiní. No zkusím.
.......první Gardnerův detektivní román Ďábelský advokát (The Case of the Velvet Claws, 1933, později jako Sametový spár či Případ sametových drápků), vydaný v roce 1939 Václavem Pavlíkem a přeložený z francouzského překladu, nemá dnes patrně žádná česká knihovna.
Ne, není to E.S.Gardner
...dám další nápovědu
Prostřednictvím povídky „The Adventure of Bearded Lady" se s hádaným seznámili v roce 1938 také čtenáři legendárního týdeníku Ahoj.
Povídka není uvedena v DK
Text příspěvku byl upraven 13.03.16 v 21:42
...už jsem měl další nápovědu, ale není potřeba, woodward jede další hádankou
Byli dva bratranci, jeden se narodil 11.1.1905 a druhý 20.10.1905
Málokterý čtenář ví, že některé z románů pod EQ nenapsala dvojice Manfred B. Lee a Frederic Dannay, nýbrž spisovatelé Avram Davidson, Richard Deming či Fletcher Flora.
nojo, na wikipedii píšou, že pod jejich jménem vyšla spousta věcí jiných autorů. Tak já vám zadám hádanku a nejspíš se stáhnu do bažin - případně do pelechu.
Hledá se autor, který vložil následující řádky do první kapitoly jedné svojí knihy v rámci poměrně obsáhlého vysvětlení, jak vlastně došlo k tomu, že tu knihu napsal:
Často se mi chtělo napsat příběh o anglickém mořeplavci, který se poněkud zmýlí při výpočtu správného kursu své jachty a objeví Anglii v domnění, že jde o nový ostrov v jižních mořích. Pokaždé však zjistím, že mám buď příliš mnoho práce, nebo že jsem příliš líný, abych napsal takové skvělé dílo; a tak bude snad lépe, použiji-li této myšlenky pro svůj filozofický výklad. Bezpochyby bude mít každý dojem, že si onen muž, který přistál (po zuby ozbrojen a dorozumívaje se rukama) s úmyslem vztyčit britskou vlajku na barbarském chrámu, připadal jako hlupák, když zjistil, že ten chrám je pavilón v Brightonu. Nechci to popírat. Domnívá-li se však někdo, že to hlupák byl, anebo že si připadal pouze směšný a nic víc, pak dostatečně nepochopil hluboce romantickou povahu hrdiny tohoto příběhu. Jeho omyl byl vlastně velmi záviděníhodný; a byl-li opravdu mužem, za jakého jej považuji, byl si toho určitě vědom. Neboť co může být krásnějšího než v několika minutách současně prožít fascinující hrůzu výpravy do neznámé země a pocit hlubokého bezpečí při návratu domů? Co může být lepšího než dobrodružné objevení jižní Afriky bez nechutné nutnosti přistát u jejích břehů? Co může být úžasnějšího než chtít objevit Nový Jižní Wales a pak si v proudu šťastných slz uvědomit, že je to vlastně ten starý jižní Wales?
otec Brown - Gilbert Keith Chesterton /ortodoxie/
Text příspěvku byl upraven 13.03.16 v 22:19
...jdu chrnět, tak hádanka a zítra výsledky a určitě jeden bude OK
Hádaný představitel „drsné školy“, u nás neměl do roku 1989 šanci; jen občas byl uváděn jako odstrašující příklad imperialistické zvrhlosti. Je proto s podivem, že v článku Ludvíka Aškenazyho v roce 1953 v Literárních novinách byla otištěna značná část spisovatelových odpovědí z rozhovoru „Sex, sadismus a Písmo svaté“ z amerického časopisu „pro pány“ True. Možná právě název tohoto rozhovoru způsobil, že se jedna z jeho povídek jako zázrakem objevila v roce 1982 v katolickém týdeníku Naše rodina.
Mickey Spillane, jméno jeho detektiva je myslím Hammer, tedy vlastně přijmení...
woodward: napiš, napiš, to zní velkolepě :-)
Text příspěvku byl upraven 14.03.16 v 07:36
No a v tvém podání, by to moře a plachty rodná hrouda znovu nalezená nešlo:-) Člověk nemůže být pořád originální, to by se nic nenapsalo...inspirace woodward, inspirace..:-)
Tak se toho chop sama. Dotáhni myšlenku velkého GKC do konce a budeš slavná. ;)
Hledáme vlastně šlechtice, vzdělance, magistra filozofie. Tomuto povolání, profesora se chtěl i věnovat, ovšem než se toho stačil chopit, jeho obor byl pro zbytečnost zrušen, ostatně doba byla zlá a nepřející. Zažil i vězení, pro jeden nekrolog , autora velice význačného. Své portfólium má široké, poezie, próza, drama, povídky. Dovedl velice ostře kritizovat a zůstával věrný poetice. Jeho dobrým přítelem byl autor hrdinky která svého času vyvolala nemalé dohady, autor který měl také jistou dávku kritičnosti a ironie.
Ivan Sergejevič Turgeněv byl taky šlechtic a seděl za nekrolog na Gogola
??????
Dílo hádaného autora je natolik nepřehledné, že se dosud v jeho domovské zemi nepodařilo pořídit skutečně kompletní vydání jeho děl. Také u nás došlo k případům, kdy byly za díla hádaného autora záměrně či nedopatřením považovány prózy jiných autorů. V roce 1946 vydala například Ústřední rada odborů divadelní adaptaci povídky od hádaného.
Ani redakční pracovníci si však nevšimli, že antologie povídek hádaného, kterou vydal nakladatel Vilímek v roce 1914 a z níž upravovatel pro divadlo povídku převzal, má sice z reklamních důvodů jméno hádaného na titulní straně i na obale, avšak od hádaného autora je v ní pouze jediná povídka, ta titulní. Tak se stalo, že se u nás do souboru děl hádaného dostal i příběh francouzského autora Henryho du Plessaca......
Vložit příspěvek