Hádejte autory:)
No to asi ano, ale já naštěstí neučím, a když, tak je to seminář na VŠ, kam přijdou dospělí, které to zajímá. Tudíž asi nezažívám problémy, na které narážíš. :-)
Budeme hledat dvojici autorů, kteří se znali a navzájem ovlivňovali. Spadají oba do období velkého náboženského hledání v USA – narodili se koncem 18. století.
Oba začali jako kazatelé minoritní křesťanské církve (každý jiné). Oba ale z církve vystoupili, protože došli k závěru, že nemohou souhlasit s jejími naukami. Seznámili se tak, že ten mladší našel náhodou ve vlaku brožurku toho staršího, v níž byla vyvracena existence pekla a nesmrtelnost duše. Sám pak začal na tato a podobná kontroverzní témata publikovat. Později se seznámili osobně. Oba se dožili osmdesátky.
Časově by asi hledaní spadali do období Second Great Awakening a tam je tolik církví, kolik je lidí a názorů ;-) Zajímalo by mě, zda se i dnes v aktivních křesťanských církvích (a jejich odlišnostech) v USA někdo pořádně vyzná (všichni ti metodisti, baptisti, unitáři a desítky dalších).
Tak aby hledání nevyšlo vniveč, podle dat narození tipnu jen jedno jméno, Alexander Campbell, ten napsal i knihy (ale tady na DK očekávaně nic nemá).
Tak Alexander Campbell není jedním z nich.
Starší z hledaných autorů se narodil v Anglii a přišel do USA jako teenager. A co se toho množství církví týká, tak napovím, že jeden odešel od baptistů a ten druhý od metodistů.
Tak větší nápověda: Mladší z obou biblických badatelů vydal po pětiletém výzkumu své první pojednání o smrtelnosti duše hned v šestici kázání (tak své dílo i pojmenoval = nápověda), protože námět byl velice obsáhlý. Tématu trojice se zase ten starší věnoval v díle Zkoumání božského svědectví o povaze Božího Syna.
Výborně, gratuluji k úspěšnému pátrání. Henry Grew je ten starší, jehož brožurka tak inspirovala mladšího Storrse a jeho Six Sermons. Oba měli značný vliv i na další křesťanské autory.
Zaslouženě podáváš.
Předchozí hádanka mě zavedla k autorovi, který byl uveden mezi významnými těmi, kdo opustili náruč protestantské církve. Ale protože tak učinil podle zdroje ve svých -nácti a "stal se" ateistou, tak to nepovažuji za nijak výjimečné a významné, to jen pro úvod.
Takže hledáme autora, který se ztotožnil se svým rodným městem - asi ani ne z nějakého lokálpatriotismu (i když ve městě strávil prakticky celý život a řada jeho příběhů se tam přímo odehrává, a koneckonců město je to sice velmi starobylé na místní poměry a zakladatel v jeho pojmenování zachytil vděčnost bohu za nalezení takového místa), ale protože jeho název má v angličtině mnoho zajímavých významů (pro věřící i nevěřící). Autorovi fanoušci čtyřicet let po jeho smrti na novém pomníku tato jeho slova zvěčnili (I am ----------).
Autor je to vskutku kultovní, a to nenapsal ani jediný román. Jeho žánr je úzce spojen s jeho životem, zejména nočními můrami.
Jednu zajímavost navíc (protože teď už by mělo být zcela jasno): teprve vloni se objevil - na aukci - rukopis pojednání, které si u autora a jeho přítele objednal nikdo šikovnější než mistr Harry Houdini, a to o pověrách v průběhu dějin.
Text příspěvku byl upraven 19.08.17 v 22:58
Že by milovníci hororových fantasy odfrčeli do snových světů, podobně jako to dělal sám autor? Ten zabydlel svými nočními můrami (a jejich velice neuvěřitelnými zhmotnělými představami) celý kosmos (s obtížným názvem naprosto nevyslovitelným - nejblíže má výslovnost asi k v úvodu zmiňovanému faktu kultovnosti autora).
Byla by to ostuda, pokud by se po celý víkend nedočkal zrovna tenhle autor jakéhokoli ohlasu od hadačů. Patří mezi 75 nejoblíbenějších zde a je z nich asi 7. nejstarší.
Jako ne-milovník fantasy a hororu (tento žánr dokonce přímo nesnáším) zkusím tipnout - Howard Phillips Lovercraft?
Je to Howard Phillips Lovecraft.
Já jsem na tom s láskou k žánru stejně (prokousala jsem se ovšem Dunwichskou hrůzou), proto díky za tip - ale významný autor je významný autor, málo platné. Takže jsme ho zdolali (či spíše zdolaly).
A aby se nezapomnělo na úvodní lehkou nápovědu hádankou k tomuto autorovi, tak odpověď zní:
"I am Providence".
O Lovercraftovi vím jen díky tomu, že jsem v 90-tých letech byla pilným čtenářem časopisu Ikarie. Hned od začátku tam byla spousta nejrůznějších zajímavých informací o autorech, jejich dílech, žánrech a subžánrech, o kterých do té doby neměl běžný průměrný čtenář tušení. Mám ale pocit, že jsem od H.P.L. nečetla snad ani jednu povídku, témata mě vůbec, ale vůbec nelákala.
Hádanka: hledaný autor není spisovatel. Řadu let pracoval v rozhlase, dokonce i jako šéfredaktor jistého druhu vysílání. Od prosince 2009 stojí v čele jedné veřejné a velmi známé instituce. Téměř každý týden píše krátké sloupky, které většinou vtipně komentují různé události a příhody z jeho práce, z činnosti onoho zařízení, z jeho pracovních cest po světě. Tyto sloupky shrnul již do tří knih. Kromě toho je spoluautorem i dvou dětských knížek, které vyšly i v cizojazyčné verzi.
Nyní hádáme básnířku, která se ráda uzavírala do samoty. Byla velice plodná, ale naprostá většina jejího díla vyšla až po její smrti. Ve své písni ji zmínil jeden náš zpěvák a skladatel.
Já jsem četla kdysi snad jen jednu jeho knihu a zas tak moc mě to nezaujalo (asi to tady dělal ten paperbackový barevný formát Alpressu - dnes se zase každá kniha tváří jak klasika nejvyšší kvality, maximální ceny přímo úměrné váze, a já přitom lehčí a kompaktnější paperbacky vítám). A teď koukám, jak je autor světoznámý.
A indicie vedle mi stejně nic nevyhodily, ani s autorem ;-( Třeba to někdo jiný bude znát.
Unitář, esejista, průkopník transcendentalismu a individualismu, ale hlavně básník:
"Ten, kdo jinému život vzal,
ve svých očích vrahem je.
Ten, z něhož život vyprchal,
nic než klid si nepřeje.
Netuší však ni jeden z nich,
že osud jejich je v rukou mých.
Co dávno ztratilo se v zapomnění,
já jasně vidím před sebou,
tma stínu i světlo denní
pro mě stejnou věcí jsou.
Bohové dnů minulých přede mnou hřbet ohýbají,
sláva i hanba v očích mých sobě se podobají.
Popírat mě nemá smysl.
Jsem v křídlech ptáků i ploutvích ryb.
Marně pochybami tížíš mysl,
jsem tichým svědkem všech tvých chyb.
Vždyť v každém dechu tvém se ukrývám
i v hymnech oslavných místo mám.
Jiná božstva marně touží
vstoupit do bran domu mého.
Darmo se však touhou souží
to svaté sedmero z chrámu nečistého,
neb klíč k mým nebesům v rukou třímáš
jen ty, ty pokorný, ty, jenž mě vnímáš."
(Nezaručený překlad jeho básně o jednom hinduistickém božstvu - v originále to zní ještě lépe. Na DK má autor ale záznam spíše filosofických děl).
Asi neuropatolog MUDr. František Koukolík, DrSc., FCMA (musím si dohledat, co je ten poslední titul).
To FCMA ani wikipedie nezná, nikdy jsem to neviděla a neslyšela - zase něco nového.
Vložit příspěvek