Hádejte autory:)
Nápověda:- rodina, z níž autor pochází, přinesla zásadní objevy o původu lidstva.
Název jednoho maličkého, ale velmi populárního kantonu odpovídá i příjmení jednoho zajímavého, ale málo populárního severského autora.
No, já byl před devíti lety v nádherném kantonu Wallis a existuje jakýsi James Wallis. Ovšem Angličan se jako severský autor asi nepočítá, že? :-)
Ne, ten hledaný kanton je nejmenší ze všech a ten autor není muž, ale žena, a opravdu seveřanka ;-)
Ach tak, tedy norská autorka Helene Uriová, že? Na netu jsou jako nejmenší kanton střídavě uváděny tři různé; to aby se v tom čert vyznal. :-)
Text příspěvku byl upraven 23.11.17 v 22:36
Ano, Norka Helene Uri s jedinou u nás vydanou knihou, románem, který se zabývá lingvistikou a univerzitním vzděláváním v této vědě (to by se Hunovi mohlo líbit). Krom toho je ta kniha velice zvláštní obrázkem na obálce - už si nepamatuji, zda/jakou vazbu to mělo na samotný obsah, ale nesporně mě překvapila i dnes.
Ano, ano, vím, již jsem zde.
Nuže hledáme autora citlivé duše, jehož zasáhly nejdramatičtější chvíle evropské historie. Narodil se za války, zemřel za války. Ačkoli tělesnou schránou křehký a tichý, vnitřně nesmírně silný a morálně pevný člověk postavil se válečnému běsnění s rozhodností a odvahou a byl jako pacifista ve svých dílech i činech tak výrazný, že bývá považován za „svědomí Evropy“ v dobách 1. světové války. V zoufalství nad tím, jak málo hlas básníka zmůže proti válečnému štvaní, pronesl: „Umění může utěšit jednotlivce, ale proti skutečnosti nic nezmůže.“
Přátelil se s Wagnerem, Zweigem i Tolstým, byl brilantním klavíristou, dožil se požehnaného věku.
Na toho jsem také myslela, ale...jednak ho nepovažují obecně za pacifistu a např. s Wagnerem by se tedy nesešel (časově) vůbec, a krom jiného nezemřel ani za války.
Hun nám nachystal pěkný ořech (nejspíš kokos, aby se do něj hned tak někdo nedostal a mohl si užít - zadavatel - pěkný víkend). Prolustrovala jsem totiž i další veleslibné kandidáty, od Schweitzera, přes Rollanda až po našeho Masaryka - v mnohém každý vyhoví indiciím, nikdo ale všem 100%.
Trochu mi tam ještě sedí můj oblíbenec T. S. Eliot, ale zase to zdaleka není 100 %.
Ne ne, není to tak těžké, možná vás jen některé indicie zmátly. To, že se narodil za války, neznamená, že kolem vybuchovaly bomby. Spíš je zajímavé, že se narodil v roce, kdy se v Evropě na dlouhou dobu bojovalo naposledy, a zemřel také během velkého (mj.) evropského konfliktu.
Za Velké války organizoval manifesty, psal pacifistické články a neskrývaně se přátelil s „nepřátelskými“ umělci stejného smýšlení na druhé straně barikády. Jde o dost slavného spisovatele.
Ano, výborně, je to Romain Rolland (1866–1944). Jeho jméno už padlo výše, ale ne jako odpověď na hádanku, tudíž s dovolením slovo předávám Lence27.
Uf, měla jsem ho v hledáčku, ale neseděl mi básník (ač byl i básník). Trošku popřemýšlím, není umění zadat autora, který není příliš znám, ale jako Hun zapříst jen nitky kolem notoricky známého nositele Nobelovy ceny a navždy Petr a Lucie.
Hledáme opět pacifistu, mimo jiné se stýkal s R. Straussem a G. Mahlerem. Za svůj život žil na třech kontinentech, ve svých knihách (obzvlášť v jedné) projevil až téměř jasnozřivé myšlenky blížící se války a jejího průběhu.
Stefan Zweig byl pacifista, psal libreta pro R. Strausse a vyskytoval se v Evropě, severní a jižní Americe - že by to byl on (a že by ho Hun prošvihl)?
Text příspěvku byl upraven 27.11.17 v 21:21
No jo, prošvihl, protože jsem teď večer zrovna Zweig četl, tak jsem nekoukal na hádanky. :-)))
"Nemusíme navštívit léčebnu pro choromyslné,
abychom se setkali s duševně narušenými lidmi.
Vesmirným blázincem je celá naše planeta."
Kdo se takhle mohl vyjádřit - koho tipujete?
(Tento citát přisouzený klasikovi použil veskrze současný autor ve své knize, samozřejmě na téma těžce choromyslných (ale zabudoval do ní umně vlastně i další prvky z výše uvedených slov). To zmiňuji proto, že citát nemám odjinud ověřen, ale vzhledem k záběru citovaného autora mu sedí dobře. A pokud někdo snad identifikuje autentický zdroj, bude to skvělé.)
Mně to připomíná Chestertonovu Ortodoxii, i když jeho úvahy o bláznech a jejich sebedůvěře se ubírají trochu jiným směrem.
Vložit příspěvek