Hádejte autory:)
Hledáme jednoho z původců dnešní slávy severské detektivky. Nenapsal však jen proslulé detektivní série, ale třeba i jímavou story o stárnutí a osamělosti.
Takže se přímo nabízí zeptat se na ještě starší světově proslavenou severskou manželskou dvojici, která byla svou detektivní sérií a hlavním komisařem oblíbená i u nás.
To jsou samozřejmě “klasici” severské detektivky Per Wahlöö a Maj Sjöwall(ová) a jejich podivínský komisař Beck.
Ano, to je ten "pravěk" severské krimi, s níž měl tu čest i náš čtenář (autoři dovedli být pro-socialističtí, takže není divu ;-)
On to tedy byl normalizační zmetek, ale tohle je pěkné, už od dětství si v zimě vždycky vzpomenu.
Zlá paní chřipka chodí tady,
dívá se plůtkem do zahrady.
Nemá strach z kanónů a pušek,
bojí se jablíček a hrušek,
které nám žloutnou na lískách.
A z mýdla ukrutný má strach!
Když poezie, tak poezie!
Ten popsati les, ruka má se třese:
tak divoký byl, drsný, v stálém šeru,
že vzpomínka naň nový strach mi nese!
Tak hořký, smrt že málem trpčí věru,
leč, chci-li dobro líčit z jeho středu,
co shled' jsem v jiném, vypovím, též směru.
Jak tam jsem přišel, říci nedovedu,
tak plný spánku byl jsem v oné chvíli,
když minul jsem se pravé cesty sledu.
V tom lese se potkali dva básníci - jedním z nich je autor; kdo to je?
A ten druhý básník (navazuji na předchozí hádanku) spolu s ideální kráskou tvoří titul jednoho díla hledaného současného autora, které je taktéž alegorií, ale na moderní peklo. To ale není nejznámější plod tvorby hledaného: Man Bookerovu cenu získal za opravdu světový bestseller, který i jako film nastřádal celkem čtyři Oscary.
Dnes již pozapomenutý klasik národní literatury. Jeho jméno se ovšem stále objevuje ve sbírkách povídek, poněvadž jeho příběh o ženě, která se z vášně dala na cestu zločinu, je děsivý a nadčasový. Známá je také povídka o zručnosti a vynalézavosti prostého lidu.
Tak jsem se jala zkoumat Lady Mackbeth v naší národní literatuře, ale padla jsem především na ruskou povídku Nikolaje Semjonoviče Leskova. Tak nevím, národní naše, nebo cizí?
Já měla v podezření Její pastorkyni, ale na shakespearovském názvu to padá.
Ne naše, jejich národní. :)
A je to správně. Soukroma uhodla.
Text příspěvku byl upraven 13.02.19 v 12:07
Isserley: To jste mi ale pěkně zamotala hlavu ;-) Stihla jsem už probrat spoustu polozapomenutých českých, moravských i slovenských povídkářů...
Hledáme českou žijící autorku různých žánrů, včetně poezie a knih pro děti, ale také detektivních románů a napínavých povídek s prvky sci-fi. Nejvíce mi ale utkvěl z dřívější doby psychologický román ze sídliště, jehož název odkazuje na velmi hlučný hmyz, který na našem sídlišti běžný není (na wikipedii ale zrovna toto její dílo chybí...).
Text příspěvku byl upraven 13.02.19 v 15:18
Vložit příspěvek