Hádejte autory:)
HÁDANKA
Co je po jméně? Málokdo má shodné dvojí křestní jméno; hledaný si jedno své jméno zvolil sám, ve svém nejmilejším cizím jazyce, takže tu shodu vůbec nerozeznáme.
A podruhé, co je po jméně? Při své badatelské činnosti měl hledaný možnost si pár exemplářů pojmenovat dle libosti. A jak těžce nesl naši okupaci (a jejího konce se ani nedožil), tak se nebál použít i jméno vrchního šéfa-okupanta. Vůbec ne jako úlitbu, ale protože dotčený exemplář dle jeho slov "je nedomrlý, nemocný a brzy chcípne".
Hledaný básník toho moc nenapsal, přesto se velmi zapsal do povědomí jako inspirace jiného plodnějšího o čtyři roky staršího kamaráda.
Dumám, pár básníků jsem ověřila, stále nevím... Bude nápověda?
Nápovědy už netřeba, jak napíšu, že nevím, v tu ránu se objeví správná odpověď - budu to tak praktikovat i nadále ;-) Taky jsem se mj. nějak zasekla na tom, kdo je ten hledaný, zda mladší a starší (ale to není vina zadání).
Text příspěvku byl upraven 23.09.19 v 10:29
Zatím nemáme správnou odpověď a tak přidávám:
soukroma: hledáme toho mladšího i když v obou případech nebude problém dodat jméno toho druhého, byli si blízcí jako bratři.
Příčiny úmrtí hledaného nejsou dosud naprosto jasné.
Já taky ne, 4 roky dělily i Byrona od Shelleyho, smrt Byrona je taky nejasná, přesto se nejedná o ně...
Co takhle alespoň zemi původu?!?
Samá voda, oba se narodili ve státech, ve dvacátých létech minulého století.
narození ve dvacátých létech minulého století - takže beatníci - našla jsem jméno dosud pro mne zcela neznámé: Neal Cassady (přítel Kerouakův)
Ale že to trvalo, soukroma opět použila všechny nápovědy, dala 2+2 dohromady a zjistila,že odpověď je víc než jednoduchá. Gratuluji a předávám.
Jednoduché? Kdepak. Zato následující zvládne každý náš školá(če)k. Snad.
HÁDANKA
Tohohle autora nevyvede z míry a nesvede z nastoupené cesty k vysněnému cíli nic. Ani nepřízeň osudu, děsivé počasí, nevlídná přírodní scenérie. Prostě nic a ještě se přitom permanentně uvnitř raduje! A k tomu ještě veršuje!!!
Jejda, to ne, to není žádné humorné povídání, ale velkolepé veršování ;-) Vždyť jde o lásku!
jistě, většina z nás si aspoň první verš pamatuje, ale protože krásy není nikdy dost, tak pěkně celé:
"Za trochu lásky šel bych světa kraj,
šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý,
šel v ledu - ale v duši věčný máj,
šel vichřicí - však slyšel zpívat kosy,
šel pouští - a měl v srdci perly rosy.
Za trochu lásky šel bych světa kraj,
jak ten, kdo zpívá u dveří a prosí."
(Jaroslav Vrchlický)
Ano ano, vpravdě klišé školních škamen. Ale ta báseň za to nemůže. :-)
Tak dál: Jistý německý občan polského původu se v 19. století přestěhoval za Velkou louži. Později jeho syn vstoupil do U.S. Army a shodou okolností se s ní za první světové dostal posádkou... zpět do Německa! Tam pojal za choť jednu místní dívčinu, jež mu povila hledaného autora. A jako by toho cestování bylo nedosti, rodina se vrátila do Států, když tento byl ještě ve věku útlém. Za oceánem rozvinul k stáru značně úspěšnou kariéru spisovatelskou, ač se angličtinu musel jen nesnadno učit až ve věku školním.
Vložit příspěvek