Hádejte autory:)
Fronta stojí až na Smíchov.
Teď ale bude fotbal, do toho snad Karla nenamontujou.
:-))
Přiznávám, že první kniha pana Prima mě teprve čeká :-)
No ... vzhledem k tomu, že žádného spisovatele, který by se jmenoval Secondo nebo Ultimo neznám, a taky že už by to byl opakovaný vtip, posunu se dál (ale nový hádaný autor bude mít něco společného i s Primo Levim, což nakonec odtajním :-)
ZADÁNÍ:
Rodiče měl z kontinentální Evropy, ale narodil se v Británii.
Studoval ve Francii, krátce žil v Izraeli a dlouze v USA, kde si založil institut, pojmenovaný po německém pacifistovi.
A mluvil česky.
NOVÉ VYLEPŠENÉ ZADÁNÍ!!! ÚPLNĚ ČERSTVÉ INDICIE!!! ŠANCE NA UHODNUTÍ NIKDY NEBYLA TAK VYSOKÁ!!!
Publicista a historik, který měl rodiče měl z kontinentální Evropy, ale narodil se v Británii.
Vystudoval slovutnou univerzitu v Anglii a pak neméně prestižní i ve Francii, krátce žil v kibucu v Izraeli a dlouze v USA, ve městě, které nikdy nespí. Mimo jiné tam založil institut, pojmenovaný po německém pacifistickém spisovateli.
Zajímal se o dění ve východním bloku, o disidenty, a při té příležitosti se naučil česky.
Jeho asi nejznámější kniha má přes tisíc stran, ale vyplatí se je všechny přečíst, stejně jako jeho sbírku esejí, která v ČR vyšla letos a ve které píše také o … Primo Levim :-)
Až takto podbízívě? (A jaká se nabízí výhra??? ;-)
Nu, pátrala jsem, ovšem se zcela mylnými odhady dle indicií (Oxford, Sorbonne, Einstein) to bylo věru přetěžké, ale konec vše napraví:
Tony Judt
Text příspěvku byl upraven 12.10.19 v 23:36
Vláken je mnoho, luštitelů málo (navíc otázka opravdu byla rafinovaně zavádějící, to se zase musím pochválit :-) - takže jsem si říkal, že si tvrdý konkurenční boj vyžaduje nasazení marketingových metod toho nejhrubšího zrna. Ještě jsem měl v záloze něco jako: „Kdo odpoví do třiceti minut od přečtení zadání, obdrží od nás zdarma jako pozornost židovskou anekdotu aplikovanou na současnou společenskou situaci“ :-)
Tak tady je (i když ... já, když vykládám vtipy, tak je to spíš „výhra“ než výhra :-):
„Roubíček, natočej mi jedno pivo!”
„Tady ho maj, Kohn, a tady maj účtenku EET.”
„Co to má bejt, EET, Roubíček?”
„To neznaj, Kohn? To je teď novej zákon.”
„Roubíček, a co je nám dvěma do Novýho zákona?!“
mno ...já Vás varoval :-)
Ale abych se nevzdaloval příliš od podstaty tohoto vlákna: Potvrzuji správnou odpověď, gratuluji a předávám slovo. A přeji hezkou neděli, výherkyni, ostatním hadačům i všem kolemjdoucím. :-)
Tak zábavy se zachtělo? Takovou váženou osobnost jsem chtěla zadat, vyjmenovat její zásluhy a tituly, ale anotace mi napověděla, jak na to ve zdejším momentálním duchu, takže "vystudoval pražskou artistickou fakultu".
A máte to. Ne, budu hodná a přidám jeho platná slova, kterými se mi před nedávnem připomněl:
"A při tom najpilněje vystřiehaj, aby se rozhněvati nedal, neb žádné hnutie tak velmi rozumu nepřekážie jako hněv."
To bylo vážné, ale usmívám se i při kompletním jménu hledaného: být to pseudonym, musela bych se smát hlasitě (takto si dovolím jen maličký úsměv).
Stále hledáte významného humanistu, právníka, politika, povýšeného do šlechtického stavu, a spisovatele.
Uvedený fragment je z knihy O práviech, o súdiech i o deskách země české knihy devatery, kterou napsal Viktorin Kornel ze Všehrd. Ještě tam dodává, že „ užitočnejšie miernost a častokrát i trpélivost“.
Jistě mi všichni uvěříte, když tady napíšu že jsem tu knihu četl, že ano? ;-) V originále. Jako všichni chlapi od nás ze šroubárny. :-)
"I skladník ve šroubárně si může přečísti Ovidia v originále..." Ale tady by to snad až tak těžké nebylo, byť půl tisícovky let stará čeština je často, ehm, skoro moderní staroslověnština psaná latinkou ;-) (a i když Slovani bratři v jazyce jsou, je známo, že Rusovi bez tréninku porozuměti těžko, Bulharovi pak ani se znalostí ruštiny vůbec, ale aspoň umíme azbuku, většinou, tak to přelouskáme, ale to už jsem safra úplně někde jinde).
Zmíněná kniha - Viktorína Kornelia ze Wšehrd Knihy dewatery o práwiech a súdiech i o dskách země české - tu dokonce ani uvedená není, ale kupodivu, ač právnická, byla napsaná v češtně. Holt pro Čechy.
Takže gratuluji (mne zaujal ten citát, zdroj jsem ani neřešila - takže dobře, že odhalen a připomenut), poválím jméno hledaného ještě chvíli v mysli, a jedeme dál. Předávám.
No, já musím přiznat, že mně ta půl století stará čeština docela vzdorovala. Asi bych se do toho po pár stránkách vpravil, ale... no, pan Viktorín mi snad promine, když si jeho spis zařadím do pomyslné záložky „Chystám se číst až v krajní nouzi“.
Teď nové zadání:
Hledáme spisovatelku, která má známého otce-literáta. A se svým známým mužem - který se křestním jménem jmenuje stejně (stejně jako její otec, ne stejně jako ona :-) - vede podnik, který názvem odkazuje na nejslavnější dílo právě svého táty.
Sama je beletristka, ale také scénáristka a novinářka - seznam periodik, pro které pracovala je dlouhý, ale já si ji pamatuji hlavně z Respektu, to už ale bude možná tak deset let zpátky.
A dnešní den pro ni není tak úplně obyčejný, dnes máme důvod jí gratulovat!
Tereza Brdečková
(a ten Viktorin to napsal ne před půl stoletím, ale tisíciletím!; ale kdo by dnes četl takhle staré knihy, jen vyzobat zajímavosti se pořád vyplatí)
To byl fofr! Ano, je to správně, gratuluji.
(ano, půl tisíciletí, jak jsem už přemýšlel nad paní Terezou, tak jsem to popletl. Půl století staré knížky čtu naopak docela běžně).
Tak tedy: Máte slovo!
Onen otec - viz výše - proslul žánrem, jehož u nás pomyslného průkopníka hledáme.
myslela jsem chvíli A.C.Clarke, ale on to asi bude Ray Bradbury
aha, u nás...viz biki
Text příspěvku byl upraven 15.10.19 v 15:56
Pravda, o Arbesovi se díky prvkům onoho žánru v jeho romanetech někdy také tak mluvívá, ale hledaný je víc jak o 50 let mladší.
Vložit příspěvek