Hádejte autory:)
Děkuji za nápovědu i za štafetu.
Hledáme teď dva autory. Nepracovali společně, a přesto je cosi významného pojí. Jde o slavný folkloristický příběh jejich země, známý běžně i za hranicemi, mimo jiné u nás. Ten folkloristický příběh je zvláštní tím, že tofolklor vůbec není. Vymysleli ho totiž právě tihle dva. Jeden ho zařadil jako příběh do své knihy, druhý ho o 23 let později převzal, přidal mu klíčové prvky a napsal jako báseň.
Když potom jejich krajan, slavný skladatel, báseň zhudebnil, fenomén byl na světě. Lidé se příběh tak oblíbili, a ten navíc natolik zní jako mytické vyprávění ze starých časů, že většina lidí je opravdu přesvědčená (možná i někteří z vás?), že příběh pochází z lidové tradice dávnověku. Ale není tomu tak.
Pěkný ořech, zatím jsem zkoumala slibného Ruslana a Ludmilu (Puškin asi od nikoho neopisoval), ostatní bohatýrské (Ilja Muromec...) se zdají skutečně folklorní, Faust, Tell aspol. byli asi skuteční. Tak spíš na jih nebo ještě víc na západ, či dokonce na sever ;-)?
Napadá mě dvojice Chrétien de Troyes a Wolfram von Eschenbach, což ovšem očividně nebyli krajani... Ale Wagner toho Parsifala zhudebnil, to jo.
Zatím tápete ve tmě, jak vidím. Ta báseň je stará cca 200 let a třeba my jsme se ji na gymplu učili zpaměti recitovat. Opravdu známá záležitost. Ostatně autor básně je mnohem slavnější než autor původního příběhu.
Jo a ještě vám napovím, že příběh je úzce spjatý s konkrétním místem, kam se dá z většiny ČR dojet za pár hodin autem...
Tak že by německá Lorelai?
"Mýtus byl poprvé literárně zpracován Clemensem Brentanem v románu Godwi v roce 1801. Asi nejznámější zpracování pochází od Heinricha Heineho, který napsal na toto téma báseň Die Lore-Ley v roce 1824. "
A krom moderní populární hudby je to taky opera: Felix Mendelssohn. Ale koukám, že ten ji nedokončil, ale je celá řada dalších oper na toto téma, nejen od německých skladatelů.
Text příspěvku byl upraven 02.05.20 v 10:42
Ano, to je ono. V daném místě ve středním Porýní je řeka Rýn vůbec nejužší na německém území a opravdu tam docházelo k mnoha ztroskotáním.
Jinak asi nejrozšířenější hudební zpracování má na svědomí Friedrich Silcher, který dodal hudbu k Heineho básni.
Každopádně je vtipné, že příběh natolik působí jako folklor, že většina Němců ho dodnes považuje za jeho autentickou součást.
Hun: Na Heineho se ze školy tedy vůbec nepamatuji, ostatně soudím, že německé literatuře jsme moc nedali, spíš to byla česká, které se dávala přednost. O to víc mě třeba teď překvapilo, že veselý král Lávra má být vlastně irská lidová...
HÁDANKA
Hledáme dvojici partnerskou, která opravdu společně, u jediného stolu, napsala i u nás velmi známou sérii. Deset napínavých románů za deset let, které ukončila smrt jednoho z nich. Zbývající polovička opustila svět před nedávnem.
Hádanka:
Na přelomu 13.století napsal jistý letopisec příběh, který rozvinul a učinil celosvětově známým o pár století později jiný spisovatel a dramatik. Určitě nebude problém uhodnout oba.
První z uvedených napsal kroniku svého národa, toho druhého proslavilo divadlo a kdo jej nezná, měl by vrátit maturitní vysvědčení.
První byl Dán, druhý Angličan....
Neb co mám ještě přidat, aby se aspoň někdo pokusil o odpověď?
Aha, Mistr Shakespeare mě napadl hned, ale Hamlet ze staré dánské kroniky Saxa Grammatika tedy opravdu ne ;-)
Ale nakonec poslední nápověda zabrala. Teď se zrovna na ten prvotní příběh chystám. Soukroma je na tahu :)
"Nejzřejmější cesta do vesmíru vede lesní divočinou."
Za tím si nestojí žádný astronaut, ale Skot, který je označován za otce národních parků.
Hádanka
Spisovatel o sobě říkal :
Jsem přesně takový jako postavy v mých knihách. Jsem tvrdý chlapík, který dokáže přepůlit rohlik holýma rukama.
Raymond Chandler (od něj tedy velmi povedené: říká postavy, takže asi zprůměroval detektiva a křehké ženy v neznázích ;-)
Hledá se autor, jehož první knihy vyšly ještě v exilu, a nás v posledních desetiletích baví společně s mnoha novějšími. Ty nejstarší, s krátkými a vtipnými postřehy ze života mládeneckého a zejména pak rodinného, i při uměleckém harcování po západní Evropě, jsou zárukou polechtání bránice.
U nás první vydaná kniha pak nese ve svém titulu nezapomenutelnou větu, radu, prosbu, která se hodí snad do každé situace - můžeme ji říci nejbližším, nebo lépe i sami sobě, a určitě psychicky odlehčí jakoukoli životní nepohodu či "katastrofu".
Vložit příspěvek