Hádejte autory:)
"Matka mne přivedla na svět v B. 2. dubna. Den předtím měla strašlivou chuť na raky. Já sám je přímo miluji. Při křtu jsem dostal jméno Jakub Jeroným. Až do osmi a půl roku jsem byl mdlého ducha. Po tříměsíčním krvácení mne poslali do P., kde, vyléčen ze slaboduchosti, jsem se pustil do studia. Ve věku šestnácti let mne prohlásili za vzdělaného a dali mi kněžský oděv, abych šel hledat štěstí do Ř. V Ř. způsobila dcera mého učitele francouzského jazyka to, že mě můj pán vyhnal. V osmnácti jsem jako voják vstoupil do služeb své vlasti a odjel jsem do K.
...
Toto je jediný stručný životopis, který jsem sepsal, a svoluji k tomu, aby s ním každý naložil, jak uzná za vhodné.
17. listopadu", podepsán?
Zatím je to jen neviňoučký začátek životaběhu velice známé historické postavy i autora. Ten jeho vlastní životopis je vcelku kratičký, dopisní, a rozhodně stojí za kompletní pročtení. Já bych Vám ho - podle nabádání samotného hledaného - mohla postupně zprostředkovat s mnoha chybějícími místy a daty a jinými výpustky, ale co když si někdo již takto dovolí tipnout (ostatně křestní jména už znáte ;-)???
Nikdo nic? Takže pokročím v životopise hledaného:
"... Když jsem se po dvou letech vrátil do B., opustil jsem to počestné zaměstnání [vojáka] a rozhodl se věnovat mizernému řemeslu hráče na housle. Své přátele jsem ksmrti vyděsil. To ale netrvalo dlouho. Ve věku 21 let mě jeden z nejpřednějších b. šlechticů adoptoval za syna, a protože jsem byl bohatý, odjel jsem na cesty po Itálii, po Francii, po Německu a poté do Vídně. Vrátil jsem se do B., kde mě po dvou letech b. státní inkvizitoři nechali ze spravedlivých a moudrých důvodů zavřít do Olověných komor. To bylo státní vězení, odkud se nikdy nikomu nepodařilo uprchnout. Já jsem ale s pomocí Boží po patnácti měsících utekl a odjel jsem do Paříže. ..."
Napínavé čtení, což? To je ale pořád nic proti tomu, co přijde, Nicméně byste se už mohli pokusit o tip...
Text příspěvku byl upraven 24.12.21 v 10:10
ano, kopeceli uhodla, hlavních bodů z jeho přebohatého životopisu se už ode mne nedočkáte, ale jistě si rádi přečtete sami, doporučuji (já naň narazila v Trochu jiný Casanova)
Muž to byl, pro muže měl slabost. Největší psychologický dramatik neměl lehký život, problémy řešil alkoholem (jako táta), léky i drogami, zemřel na otravu alkoholem, i když nebyl Rus. Svou sestru schizofreničku ve svém díle proslavil.
Cestoval, reportáže psal, ale nejvíce je jeho jméno známo z titulů dobrodružných próz pro mladé čtenáře, třeba volné trilogie, jejíž díly spojuje jeden americký stát.
Jiný náš autor nechal mj. své nevšední hrdiny také putovat, za obchodem, zejména ve státě Utah.
Hlavního hrdinu na jeho obchodních cestách jihozápadem USA doprovázela ... africká šelma.
Nikdo nic? Hadačstvo buď prořídlo, nebo se hodně vyměnilo, neboť tohoto autora a jeho hrdiny jsme tu hádali vícekrát a s mnohem větším úspěchem!
Tato prazvláštní dvojka hrdinů je aktérem trilogie s velmi příjemným titulem - něco, co bychom si asi přáli (po zdraví) všichni.
Nicméně hledaný (narozený před sto lety) je autorem celkem 32 knih, včetně detektivek, historických románů nebo průvodců po (místech) naší vlasti...
Jako jediná osoba, doprovázená šelmou, mne napadl kapitán Korkorán, ten ale vedle Utahu nesplňuje další kritéria v zadání. Natrefila jsem ještě na knihy Vítězslava Šmejce, které mi otevřely obzory, že nejen Tracy, ale i pan Bošek měl tygra, byť v tomto případě šlo o automobil. Shrnutí: Já jsem vedle jak ta jedle.
(Mimochodem: Stále nevím, proč si mne jako uživatele blokuješ?)
autorů stejného příjmení je tu víc, ten druhý asi stejně známý proslul svými cestopisy, kde odpovídá na všetečnou otázku "proč"
Tak když se k odpovědi nikdo nemá - autor Jan Šmíd.
Postavy, které se staly indiciemi - obchodní cestující Nat Jessel a bývalá cirkusová lvice Eileen.
No, s tou záchranou to nebylo tak horké, páč jsem neměla inspiraci. Takže něco lehkého:
který náš autor ve své knize zobrazil velmi depresivní vizi nepříliš vzdálené budoucnosti, v níž důsledně prosazované (převážně) západní progresivistické tendence vedou ke zcela absurdnímu stavu společnosti?
Ano, právě jeho jsem měla na mysli.
Neviditelné jsem ještě nedočetla, ale i kniha je opravdu hodně a hodně depresivní - současné tzv. pokrokové směry dovedené ad absurdum.
do nového roku zrovna připraveny a naladěny nevstoupily ani skalní hadačky..., zatímco jiní s napětím čekají, co za hádanku bude
Zadávání hádanky na "autorech" nebyla nikdy moje silná stránka, takže podle citátu doufám že poznáte na první dobrou:
Zo všetkých tvorov len človek pije - hoci nemá smäd, je - hoci nie je hladný, a hovorí - hoci nemá čo povedať.
“Jistě znáte onen pobuřující pocit, který ve vás vznikne, vykládá-li vám někdo události ne tak, jak se opravdu zběhly, nýbrž tak, jak se mu to hodí do krámu, a předpokládá s urážlivou jistotou, že mu uvěříte.“
Vložit příspěvek