Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře

DISKUZE » Volná diskuze


woodward
woodward 17.01.2018 v 16:17

To je správně, máš babu.

Mimochodem, jak tě napadla Stromboli? Z té přece cestovatelé vyšli na denní světlo, nikdo do ní nespad.

soukroma
soukroma 17.01.2018 v 16:28

Stromboli mě tak nějak napadá pořád, líbí se mi (a minimálně v jednom modernějším thrilleru tam skutečně padouch sko(n)čil, ale to teď nemůžu dát do hádanky) - přestože jsem ji ani z dálky neviděla, zato na Etně jsem dokonce neohroženě pochodovala.

woodward
woodward 17.01.2018 v 16:32

Aha, já to jen dával do souvislosti s Vernem. Cesta do středu Země končí právě na Stromboli.

soukroma
soukroma 17.01.2018 v 16:36

To vím, a taky jsem měla tušení,, že tam nikdo nezhynul, dokonce jsem měla pro případ této knihy vyhledaný i název islandské vstupní sopky, tu si tedy nepamatuji.

soukroma
soukroma 17.01.2018 v 16:46

HÁDANKA

Hrdina série z dalekého východu se ve své práci pohyboval především v hlavním městě, které se tehdy jmenovalo jinak než dnes, anebo v severních studených končinách své země. Nicméně velice zřídka se setkal při své práci s jakýmikoli cizinci, pouze jedinkát se dostal do styčného bodu své země s vnějším světem, kterému nemohl rozumět, a přitom musel vyšetřovat případ, v němž právě barbaři hráli přední roli. Které město to bylo a v které knize se napínavý příběh odehrává?

soukroma
soukroma 18.01.2018 v 10:26

Ti cizinci, s nimiž měl dle přísného protokolu hrdina co do činění, byli Holanďané. A pokud možno se jejich setkání odehrávalo mimo hledané specifické styčné město na jihu země, přesněji na vodě.


soukroma
soukroma 18.01.2018 v 20:27

Co je s hadači?
Víte již vše potřebné:
-země ani město nejsou nijak zvlášť zakuklené (tedy v té době příběhu vlastně spíš ano - děj se odehrává na konci 17. století);
-kniha s "úderným" titulem je třetí v před pár lety dokončené 18-dílné sérii současné autorky.

soukroma
soukroma 19.01.2018 v 15:08

Nikde žádní milovníci japonské historie?

soukroma
soukroma 19.01.2018 v 20:24

Asi nikde, takže si zadejte něco jiného (neříkám jednoduššího, protože tahle hádanka rozhodně složitá nebyla a nápověd bylo až moc) - bez jakékoli odezvy a tipu nemá cenu pokračovat, s víkendem na krku, kdy se málokdo objeví.

woodward
woodward 19.01.2018 v 20:39

To je těžký, já jsem sice docela milovníkem japonské historie, ale nemám moc rád tuhle paní Rowlandovou; přečetl jsem asi dva její příběhy ze starého japonska a není to prostě můj šálek čaje.

soukroma
soukroma 19.01.2018 v 22:42

Hledané město bylo japonské Nagasaki, případ z knihy Cesta zrady od
Laury Joh Rowland. Ta série není špatná, první díly jsou ale dle mého lepší než celkové vyústění děje. A právě Cesta zrady patří určitě k nejlepším a doporučeníhodným - zacituji svůj komentář: šogunův vyšetřovatel Sano Ičiro odjíždí z Eda do daleké Nagasaki. pro něj zcela nové přístavní prostředí, a setkává se s barbary jak východními (Číňané), tak západními (Holanďané). Je na ně velmi zvědavý, trochu se jich bojí (jako všech křesťanů) a vůbec jim nerozumí - přeneseně i doslova, ale to jeho snahu o odhalení původců zločinu spíše posílí.

woodward
woodward 20.01.2018 v 08:52

V barvitém, napínavém vyprávění, jehož název tvoří jednu tajenku hádanky, se dočítáme o (zřejmě vůbec historicky prvním) pokusu použít prudkou změnu životních podmínek vyvolanou drsným zásahem do přebujelého ekosystému, k léčbě pacientky, jejíž kondici zmíněný ekosystém dlouhodobě oslaboval. Zlepšení zdravotního stavu proběhlo vskutku dramaticky během několika hodin od chvíle, kdy započala aplikace léčby. Je zajímavé, že ocenění za tento spektakulární úspěch náleží manuálně pracující osobě bez špetky lékařského vzdělání. Vyléčenou pacientkou byla dcera místního vládce - název jeho země tvoří druhou tajenku.

soukroma
soukroma 20.01.2018 v 10:34

Pěkně podáno:
Velká pohádka doktorská (Devatero pohádek), Karel Čapek
Pohádka o sultánu Solimánovi, dr.Voštěpovi a léčebné síle sluníčka a chleba s tvarohem.
Takže místo je "sultánství Solimánské".

woodward
woodward 20.01.2018 v 10:41

Tak jest. Dr. Voštěp a princezna Zubejda. Není co dodat.

soukroma
soukroma 20.01.2018 v 11:03

Upozorňuji na velice jednoduchou hádanku:

Kde se odehrává příběh velké nesmrtelné lásky k malé přítelkyni, která se ale narodila a byla předurčena žít zcela volně, nikým nesvazovaná?

Text příspěvku byl upraven 20.01.18 v 13:07

soukroma
soukroma 20.01.2018 v 22:32

Snad se vám to zase nezdá tak zapeklité (neboť o nelibosti vůči ději či autorce zde opravdu nemůže být ani řeči)? (Je vidět, že sem nezavítala biki, ta by zřejmě hned věděla, která bije...)

Tak co tahle nápověda: "Born Free, Living Free, Forever Free"

Hun
Hun 20.01.2018 v 23:11

Aha, no jasně, já tušil, že půjde o zvíře. Takže to je Keňa v Příběhu lvice Elsy. A dočetl jsem se, že Joy Adamsonová se narodila v Opavě?! To jsou věci...

soukroma
soukroma 21.01.2018 v 00:24

Mne tetńtokrát překvapil původní titul jejích knih (1960-1962), které u nás vyšly pod prostým a všedním zmíněným názvem Příběh lvice Elsy, tedy právě "Born Free, Living Free, Forever Free", to se mi moc líbí.
Born Free: A lioness of two worlds
Living Free: The story of Elsa and her cubs
Forever Free: Elsa's Pride
Předávám.

Hun
Hun 22.01.2018 v 01:39

Děkuji za rozšíření obzorů. Asi se k té knize nikdy nedostanu, neb ze všech kontinentů je pro mě Afrika zdaleka nejméně poutavá, ale aspoň něco.

Teď to bude jednoduché: Hledáme místo, kde neplyne čas, zato odtamtud plyne hudba.

soukroma
soukroma 22.01.2018 v 10:13

Bezčase síně - Tolkienův Silmarillion
Já se zase poučím o Tolkienových ságách zde z hádanek, a možná si je někdy i přečtu ;-)
"The Universe was created through the Music of the Ainur or Ainulindalë, music sung by the Ainur in response to themes introduced by Eru. This universe, the song endowed with existence by Eru, was called Eä in Quenya. The Earth was called Arda. Those of the Ainur who felt concern for the Creation entered it, and became the Valar and the Maiar, the guardians of Creation."

Hun
Hun 22.01.2018 v 18:22

Ano, jsou to Bezčasé síně. Zde věta přímo z knihy:

„A sound arose of endless interchanging melodies woven in harmony that passed beyond hearing into the depths and into the heights, and the places of the dwelling of Ilúvatar were filled to overflowing, and the music and the echo of the music went out into the Void, and it was not void.“

„Vzlétl zvuk nekonečných proměnlivých melodií utkaných v souzvuk, který v hloubkách i výškách překračoval hranice slyšitelnosti, a Ilúvatarovy příbytky se naplnily, až přetékaly, a hudba a ozvěna hudby vycházely do Prázdna a ono nebylo prázdné.“

No není to nádherné? Já tomu říkám poezie utkaná do prózy. A nyní Soukroma.

soukroma
soukroma 22.01.2018 v 19:25

Mno, tohle číst pečlivě a dlouho, tak se to jednomu za chvíli může plést s Genesis (a pak nebude vědět, kde končí fantazie a začíná skutečnost ;-)

soukroma
soukroma 22.01.2018 v 19:39

HÁDANKA

Tak zase hlásím návrat do skutečného světa: vyšetřování násilného činu, které zavedlo kriminalisty až ke spisům z vyšetřování katastrofy trajektu Estonia, vedli vyšetřovatelé z jednoho severského města, které se honosí titulem "nejzelenější evropské město", i když má v sobě také hodně modré.

Text příspěvku byl upraven 22.01.18 v 19:39

soukroma
soukroma 22.01.2018 v 22:24

Patří sice k méně známým a menším městům, s krátkým (asi správně nevyslovitelným) jménem s víc než jedním znakem, který mi neznáme. Přestože nemá ani 100 tisíc obyvatel, má svou univerzitu. A jeho doprovodná modrá barva k té nejzelenější není způsobena ani mořem ani oceánem.

soukroma
soukroma 23.01.2018 v 00:18

To hledané město je skutečně Växjö (ono těch "nejzelenějších" měst asi bude víc), hledanou knihu napsala dvojice autorů, kteří mají na kontě již pětidílnou sérii, kde v titulní úloze vystupují dvě vyšetřovatelky, každá jiné národnosti, což kopíruje situaci autorské dvojice (jen půlka je severská).



Vložit příspěvek