Hra - zeměpisné a místopisné údaje v literatuře
Že já blbec jsem koumal jestli jsou tam dvě L nebo dvě S!
Sláva Hunovi, čest mně.
Ano, najmě když mladíkovo jméno nebylo součástí hádanky. :-) Inu, jak se píše v Bibli, vítězství nepatří mocným ani závod rychlým...
Já znám z Bible jen onu diskutabilní první stránku, kde se píše: "Mé milované Candy. Všechny postavy v této knize jsou fiktivní a jakákoliv podobnost se skutečnými lidmi, žijícími či mrtvými, je čistě náhodná."
VSUVKA
A když je tu takhle řeč o Šalamounovi... a všechny hádanky stojí, včetně jindy bleskové šibenice, tak si dovolím ocitovat něco z pro mě dost zajímavé knihy Bílá holubice z Cordoby (Dina Rubina), když jsem to teď tak pracně opsala do komentáře, tak aby to nepřišlo vniveč. Autorka má totiž docela pregnantní pohled na evropské dějiny, nedej Bůh, aby byla stejně dobrá vizionářka:
"Když se nad tím zamyslíte, tak člověk je natolik zabedněný, že po celé své zamotané dějiny utkvěle opakuje stále tytéž sebevražedné chyby. .. Stačí se podívat na španělské dějiny. Militantní Vizigótové, kteří se na počátku osmého století nemohli dohodnout, čí bude trůn, naprosto nechápali, že když na pomoc povolávají severoafrického Tárika ibn Sáida, tak otevírají dveře vojskům právě zrozeného Mohameda. Dejme tomu Roderik byl na hlavu poražen u Guadalety a utopil se... Ostatně víte, kde se asi dokázal utopit? Že by ve věčně vyschlém Guadalquiviru? Ačkoli - u nás v umyvadle chudokrevného Jordánu, taky umějí pokřtít tisíce nových křesťanů... No dobře, tak král Roderik utonul v Pánu. A co? Vrátil se snad po vítězství žoldák Tárik zpátky do své severní Afriky? To zrovna! Jeho pronásledovala nezdolná vášeň - snaha rozšířit náboženství Prorokovo i do země nevěřících. A navíc bažil po nálezu legendárního pokladu krále Šalamouna, který měl být z důvodu historii neznámých ukryt ve skrýši kdesi v Toledu. Hm, to je zajímavé...a proč zrovna v Toledu? A proč, proč - alespoň s dnešního pohledu - dosti skrovné poklady Templu (na každé potopené galeoně bylo zlata, stříbra, slonoviny a vzácného koření třikrát víc než v židovské chrámové pokladnici) nepopřávaly drancujícím bandám cizozemců klidu do té míry, že vstoupily do dějin, do literatury, do mytologie? Na tom vlastně nesejde: divoké hordy Berberů (čti Maurů, to je poetičtější, stačí náš evropský, díky Shakespearovi zdomácnělý Othello s jeho ušlechtilou, ale přece jen zločinnou žárlivostí!) ovládly většinu poloostrova už počátkem osmého století. A dobře Evropě tak!
Člověka napadne, že by bývalo stačilo, aby si Evropané tuhle historickou zkušenost pořádně zapsali za uši. Jenže ... to ani náhodou! Uprostřed dvacátého století zapomětlivá Evropa stále tytéž Maury láká na své zelené palouky a do uliček, splachovaných šamponem: Jen pojďte, teto kočko, pokolébat naši myšku ... Od té doby uplynulo sotva pár desítek let - což je okamžik, řasa spadlá z víčka dvacátého století - a hrdá Evropa najednou před novými humanitárními hordami kličkuje, klopýtá, ustupuje a omlouvá se za veškeré dosud způsobené ústrky, platí odstupné, příspěvky, stipendia a granty, jenže je pozdě: zelené palouky jsou celé zasrané, po dlážděných uličkách se procházejí slečny zachumlané v burkách či nikábech a černých šátcích až po černá očka a na hlavních evropských náměstích v šahídských pásech zuřivě protestují známí herci tentokrát už smíšeného půsodu... Sbohem, Evropo! Arrivederci, Roma! Alláh akbar, Mnichove... konečné řešení evropské otázky je opravdu blízko.
Ale stejně jako dřív si všichni lámou hlavu s doposud nenalezeným pokladem krále Šalamouna..." (s. 80)
Text příspěvku byl upraven 15.10.20 v 14:00
Ano ano, já nezapomněl, jen jsem byl chvíli mimo. A vsuvka o historické zkušenosti byla zajímavá.
Hádanka bude prostá: Kde byla hlavní postava opakovaně žádána, aby se šla „kouknout na ty lebky“?
Ano, přesně tam se vypravěč setkal na krchově s otravným průvodcem.
Je to na tobě...
Hlavní hrdina zatím třídílné série se zabývá mořskými proudy a jeho rodinné kořeny sahají až na malý ostrůvek. A pátrání první knihy nás provede mnoha studenými průlivy a menšími či většími ostrovy, takže na ně se ptát ani nebudu. Jednodušší je dotaz: v jakém velkolepém historickém městě hrdina momentálně žije?
V duchu jeho s moři a oceány spojených zájmů dodám zásadní indicii, že 14 kilometrů od centra hledaného města se přes ústí řeky do moře klene hned několik velkolepých mostů, z čehož jeden je hotovým divem mezi výtvory lidského umu a už pět let zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Tak mrkni na mé poslední přečtené, Už tu byla v posledních dnech dokonce zmíněna, stačí i název série.
ano, skotský mořský detektiv Caladh McGill žijící s Edinburghu (a most v indicii je slavný majestátní Forth Bridge přes impozantní ústí hned několika skotských řek do Severního moře, Firth of Forth)
Deviata kniha bývalej českej svetobežníčky sa venuje jednému kontinentu a dvom resp. trom krajinám pri Tichom oceáne.
Takové nenápadné, neznámé, zanedbatelné a nezajímavé město, které vzniklo spojením tří měst skoro před sto lety a leží na soutoku dvou veletoků, s nějakými téměř deseti milióny obyvatel, unikalo naší pozornosti až do začátku letošního roku...
Moje hádánka bude trochu komplikovanější, snad se do toho při zadávání nezamotám.
Jedná se o fiktivní místo, které je známé spíše jako podivné a chátrající město zasazené do oblasti, jež bývá někdy označována podle autora, který ji stvořil. Jedna z nejslavnějších autorových povídek (možná je vhodnější označení novela) má ono město jako součást svého názvu.
Poprvé však ten samý autor použil název tohoto fiktivního místa v jedné ze svých raných povídek, kdy tak byla pojmenována (fiktivní) vesnice v Anglii.
Pro uhodnutí hádanky je třeba uvést jméno fiktivního města/vesnice a název v předchozí větě zmíněné povídky, kdy jde o vesnici v Anglii.
Vložit příspěvek