Jak máte seřazené knihy doma ve své knihovně?

Aj ja mám zoznam v exceli, ale na papieri. Takú malú brožúrku s rozmermi ako občiansky preukaz, presne sa vojde do puzdra na doklady. Tak ako dávam prednosť papierovým knihám, tak aj papierovému zoznamu. Dať ho dohromady je trochu pracné, navyše ho treba priebežne aktualizovať, čiže znovu vytlačiť, ale aj tak mám radšej papier ako obrazovku čohokoľvek. Zoznam mám na to, aby som knihy nekupovala dvojmo, mám tam aj originálny názov knihy, pretože mne je jedno, či je kniha po slovensky či česky, kúpim tú, na ktorú narazím ako prvú. A tie slovenské a české názvy sa vedia hrozne líšiť. Niekedy sa dokonca líšia vydania v tom istom jazyku, no chaos.

Som rada, že nie som jediná. Kamarátka vníma písanie si zoznamu ako extrém hodný cvoka, ale podľa toho, čo som tu čítala, som úplne normálna.

Strašne by ma zaujímal návod na nafukovanie bytu. To by sa mi ohromne hodilo!

Naias: V poslední době jsem začal nosit jiný papírový seznam - seznam knih, které si chci koupit. Ten seznam se neustále aktualizuje a rozšiřuje (nyní skoro 300 titulů), takže ho tisknu stále znovu a znovu. Ale když navštívím třeba Neoluxor v Praze (a mám náhodou zrovna dost peněz), tak se velmi hodí.:-)

Je s podivem, jak se mi stále daří najít další a další místo v bytě, kam by se hodila nějaká nová skříň na knihy. Ale je mi jasné, že nakonec přijde doba, kdy zjistím, že bude potřeba koupit větší byt. :-)

Naias - to je velmi zajímavé téma četba v obou jazycích. Já sama, musím přiznat, dávám přednost českému vydání, i když začtu-li se do slovenského, brzy po několika málo stránkách ztratím pocit že nečtu česky a po nějaké době už nejsem s to říci, zda kńihu jsem četla ve slovenštině nebo češtině. I když ne vždy je to bez problémů - řadu let i dotazy u rodilých Slováků jsem strávila luštěním co znamená slovo okrúhliak. Koupila jsem si totiž kniho Okrůhliak na oblohe (I.Asimov).(je to o tom muži, který nohu zvedl v naší době a na dlažbu ji položil o několik snad tisíc let později..) a teď jsem to zjistila - je to oblázek.

Text příspěvku byl upraven 06.06.14 v 21:20

snažím se dát stejné autory k sobě ale vzhledem k vzrůstajícímu počtu se to pomalu přetransformovává do systému "co se kam vejde"

Text příspěvku byl upraven 06.06.14 v 22:32

Já třídím podle systému:
- nejpoužívanější odborné knihy v knihovně u stolu dle oboru,
- oblíbené evergreeny v policích u postele,
- ostatní v obýváku v knihovnách nejdřív dle velikosti knihy

Obývakové knihovny jsou rozděleny na 3 sekce: odborné, beletrii, literaturu faktu.
Odborné a faktografické se snažím řadit podle oborů, ale beletrii řadím podle autorů abecedně a potom podle dějové posloupnosti jednotlivých knih nebo roku vydání.

Já knihy řadím především podle nakladatelství a jednotlivých edicí. Takže mám například několik polic Světové knihovny od Odeonu, polici s AAA od Arga a podobně. V rámci těchto edic pak dávám k sobě knihy od stejných autorů, aby byly pohromadě. Knihovnu mám ve dvou řadách, ale protože ji mám postavenou do prostoru a předěluje tak část místnosti na pracovní a odpočinkovou zónu, knihy jsou tak pohodlně dostupné z obou stran. Jinak pokud mám knihy jako solitéry, které nepatří k žádné u mě se ve větší míře vyskytující edici či nakladatelství, tak je řadím do zvláštní police a tam už hraje faktor především velikost :) Samotné mám české autory, které také neřadím podle nakladatelství, anglickou literaturu a klasiku ve starších vydáních. Odbornou literaturu mám u pracovního stolu, koupila jsem si přímo pracovní stůl s takovou mini knihovnou, takže mám tyto knihy odděleně od beletrie a hned při ruce. U postele mám ještě polici, na kterou ukládám především knihy, které zrovna čtu, popřípadě pohádky nebo povídky, když mám chuť jenom tak lenošit v posteli a nechce se mi začíst do něčeho objemnějšího.

Binysek, čítať v oboch jazykoch je pre mňa samozrejmosť. Číta tak celá rodina a všetci možní známi. Veď celé detstvo ma sprevádzali Mateřídouška, Čtyřlístek, 100+1 ZZ, Kviz, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele, Tři oříšky pro Popelku, Pane, vy jste vdova, Limonádový Joe, Čapek, Hašek, Jirotka, Erben, Poláček, Žák... A samozrejme Durrell preložený do češtiny a množstvo iných kníh. Pamätám sa, ako som raz spôsobila šok svojej spolužiačke, keď ma našla vypĺňať krížovku. Doteraz počujem ten neveriaci úžas v hlase: „Ty lúštiš českú krížovku?!“ To zase spôsobilo šok mne, lebo to bolo to isté, ako by sa ma pýtala: Ty vieš čítať a písať?! Dovtedy som si myslela, že to platí pre všetkých, no, tak asi nie. Aj mne sa bežne stáva, že si neviem spomenúť, v akom jazyku bola tá kniha (či film). A nie som jediná. Čítala som o tom kdesi článok, autor spomínal ďalšie štádium, ktoré spočíva v tom, že si človek nemôže spomenúť, ako sa niečo povie po slovensky, ale po česky to povedať vie. Tak to sa mi stáva tiež a tiež nie som jediná.
Teda ale tých Slovákov, ktorí nevedeli, čo je okruhliak, by som fakt rada videla. Nevedeli, čo to je, alebo to nedokázali preložiť do češtiny?

Text příspěvku byl upraven 08.06.14 v 17:10

asi to neuměli přeložit do češtiny, zkrátka jsem se to nedozvěděla. Ale zato mám jiného bývalého kolegu, který považuje Zaorálkův překlad Zvonokos za méně zdařilý nežli slovenský a ze slovenského překladu Zvonodrozdova velmi často cituje

Ja mám systém : Kamže sa mi kniha zmestí? Snažím sa to združovať tak, že knihy od jedného autora sú spolu, knihy jedného žánru viac - menej tiež, ale je to fakt len orientačné, lebo niekedy sa proste kniha nevojde.

Kašlu na systém, nacpu je tam, kam se vejdou :D ne, rozlišuju knihy z knihovny a moje, ale to je všechno :D moc ohleduplné to není, já vím...

Já si knihy skládám podle žánrů a autorů. Fantasy do knihovny v ložnici a ostatní do knihoven na chodbě.

Žádného.
Těch pár knih, které mám, řadím dle velikosti, protože knihy si půjčuji.
Pokud bych však měla možnost vlastnit místnosti pouze pro knihy, řadila bych dle témat.

Text příspěvku byl upraven 24.07.15 v 12:40

Většinou podle autorů,ale už mám dost plno.Asi to bude kam se co vejde.

Mám knihovničku a ta je už plná :) a tak jsem si domontovala poličku a ta je taky zaplněná :) . Knížky už nemám kam dávat. Jinak většinou řadím dle témat. Třeba oddíl : Pohádkové knížky ,které jsem četla jako malá nechci se jich zbavovat. - Mám je seřazené barevně (třeba mám u sebe dvě červené a vypadá to moc hezky), taky se řídím podle velikosti. Mám i samostatný oddíl knížek s příběhy o zvířatech ,které jsem si kdysi taky ráda přečetla. Encyklopedie taky řadím podobným způsobem. Fantasy mám ještě rozdělené podle nakladatelství ( cooboo/fragment/jiné).

Text příspěvku byl upraven 01.08.15 v 16:35

Jo a knížky z knihovny nebo právě čtené si dávám na pracovní stůl. Pak to taky vypadá :D .

Mám tri plné police, (knihovníčky) plus jednu malú, nástennú a systém je nasledovný (aj keď neviem či aj nasledovaniahodný) :
1.) Využi čo najlepšie daný priestor (to je imperatív)
2.) Ak sa to dá, autori, edície, príbuzné témy a príbuzná problematika čo najbližšie k sebe (to je zbožné prianie).
3.) Mne blízke knihy čo najbližšie ku mne (podľa možnosti k posteli, ak to nejde tak aspoň k ruke).
4.) Pravidelné čistky, bez krvavých obetí, ale s krvácajúcim srdcom.

Já skládám knihy podle velikosti a série k sobě...:D

Souhlasím s uživatelem Nounek, též mám knihy seřazené podle oblíbenosti a velikosti, v mých knihovnách jsou ve předu knížky, co jsem četla nejčastěji a nejvíce se mi líbily jako Meg Cabot (6x čtený Mediátor nemůže být vzadu a její další knihy taktéž), Eoin Colfer, atd. Kvůli nedostatku místa mám knihy na různých možných i nemožných místech, nejen v knihovničce a v různých možných či nemožných polohách i na podlaze a v knihovničce jsou, pokud se jedná o paperbacky, před hardbacky a tvoří třetí řadu:(

Až prodám knížky, co už nepotřebuju, mám v plánu velkou reorganizaci ale ne tak velkou, aby se mi pletlo původní umístění s tím novým.)

AD: Marthas
Ono: "Až prodám knížky, co už nepotřebuju". Tak toto je opojná predstava, tiež som si niekedy myslel, že čo bude, keď sa dostanem do bodu nula... Má to dve chybičky krásy:
1.) Nikdy sa nepodarí zbaviť sa všetkého, čo človek v jednej chvíli, alebo priebežne naplánuje.
2.) Preferencie sa vyvíjajú a tak budete selektovať na vyradenie ďalšie knihy a zároveň budú pribúdať knihy, čo si budete chcieť zadovážiť.

Text příspěvku byl upraven 07.08.15 v 16:58

To newtory: Jo, s tím druhým bodem souhlasím naprosto, zatím jsem prodala 11 knih a bežně se mi stává, že na jednu prodanou si tři koupím (ne vždy), dokonce mě napadlo, zda bych na databázi neměla na toto téma napsat úvahu, ale tenkrát se to ještě nesmělo a nejsem si jistá, zda bych ještě něco čtitelného dokázala vypotit. Fejetony a jemu podobné útvary už deset let nepíšu...
K bodu jedna: doufám, že tu budu ještě tak dlouho, že se mi nakonec podaří všech šedesát čtyři výtisků ( přehmatů je lepší výraz) rozprodat, já vím, že si řeknete, že jsem bláhová ale já přesto doufám:)

Calibre - tagy.

V knihovně podle ,žánrů, v nich podle autorů a dále dle jednotlivých sérií, ve čtečce do složek dle abecedy, autorů a sérií

Samozřejmě podle autora, když jich má hodně. Podle vydavytelství, když vzhled a formát knížek je uniformní. Tak trochu detektivky k sobě. Potom už podle velikosti, protože se to jinak nechce vejít a skončí to tak, že víte, že tu knihu máte, ale k jejímu najití jedno kafe nestačí. Ale na druhou stranu je občas příjemné překvapení zjistit jaké že to poklady v knihovně také máte. Ono když už jich je pět tisíc nebo víc, tak už na to závity nestačí. Bylo by perfektní je mít v počítači i s polohou kde je která umístěna, ale ono by bylo perfektní spousta jiných věcí, které živočich rodu člověk nestihne. Tak život běží a my stepujeme v jeho závěsu. Šťastní lidé, kteří nemají zájmy, záliby, nic nedělají, protože nic neumí. Občas jen skočí na pivko a pokoukají z okna. A nebo že by né?

Tuhle diskusi určitě založila nějaká spořádaná duše. Já sice občas bývám posednut běsem rovnání a uspořádávání, což většinou vyústí ve frustraci, protože ať se pokouším knihy rovnat podle jakéhokoliv klíče, vždycky jsou s tím potíže. Buď se mi nelíbí zařadit dvě knihy od téhož autora do různých žánrů nebo se mi to či ono dílo nevejde ta, kam by podle daného klíče mělo patřit atd. Nejhorší je, že po tomto trýznivém zážitku, který většinou zabere nejmíň celé jedno deštivé odpoledne, opět nabude vrchu moje obvyklé založení bordeláře, takže se mi knihy zase pomíchají. Musím ale říct, že se mi celkem daří pamatovat si, kde co mám, takže mě to příliš nezatěžuje. A občasné záchvaty panického hledání knihy, která by přece měla být tadyhle a ona tam není... to jaksi patří k zocelování charakteru. Takže má odpověď na zadanou otázku zní: řadím knihy vždycky podle nějakého systému, ne vždycky podle téhož, a to řazení nemívá dlouhé trvání.

Tomu jak ukládám knihy se systém rozhodně říkat nedá. Mám je vele sebe, na sobě... občas se mi povede mít nějakou sérii u sebe ale často jsou roztroušeny mezi ostatní knížky nebo mé přátele :) Trošku podle velikosti, ale to hlavně kvůli jinak vysokým poličkám :D