Knihkupectví, nebo knihovny?
Ak si môžete vybrať medzi knihou z antikvariátu a v kníhkupectve ktorej dáte prednosť a prečo ?
Myslím to tak, že celkom hypoteticky majú knihu, staršie vydanie v antikvariáte a novšie (ten istý titul) niekde v kníhkupectve vypredávajú, alebo vyjde približne rovnako.Ktorú si kúpite antikvárnu, alebo novú a prečo?
Text příspěvku byl upraven 01.01.21 v 02:02
Ak som už niekedy čítala vydanie, ktoré je v antiku, tak tú z antiku. Väčšinou zháňam konkrétne vydania, najmä kvôli prekladu - tie staršie ho mali lepší, alebo kvôli celkovej výprave knihy.
Ak som zvyknutá na konkrétne vydanie knihy, tak z antikvariátu. Niekedy hľadám po antikvariátoch vydanie z určitého roku, väčšinou kvôli prekladu alebo aj kvôli ilustráciam. Ak som tú knihu ešte nečítala, tak radšej z kníhkupectva.
Ak známu knihu v antiku nemôžem zohnať, kúpim ju v kníhkupectve. Ale už mi párkrát šiblo a potom, čo som knihu kúpila v kníhkupectve a narazila som na moje dôverne známe milované vydanie v antiku, kúpila som aj to. A keď robím čistky a vyradené knihy napr. darujem knižnici, tak si nechám tie z antiku a do knižnice putujú tie z kníhkupectiev. Stará láska nehrdzavie!
Mno, až na pár výjimek bych si spočítala, co vyjde levněji a podle toho objednala. Na dřívěji známých vydání netrvám, jsem ráda, že knihu seženu za dobrý peníz.
Výjimku tvoří Sakura ve vichřici od Joe Hlouchy, tam jsem pevně odhodlaná sehnat všechna vydání, ale to je ještě běh na dlouhou trať, zatím mám tři :)
Pokud by se jednalo o úplně stejné vydání, tak raději sáhnu po nové knize. U různých vydání záleží na překladu (u cizojazyčných), obalu, grafické stránce. Pokud jsem knihu četla půjčenou z knihovny a chci ji mít doma, tak preferuji už známé vydání.
Těžce jsem byla zklamaná u románu Zdeny Frýbové - Z neznámých důvodů, kdy nové vydání znamenalo i zkrácení a změnu textu. Což jsem zjistila až po koupi a přečtení. :-(( Původní vydání už mám šanci sehnat jen v antikvariátu.
Z antikvariátu. Mám to opačně, než většina lidí, co miluje vůni nových knih - mám ráda starší, použité a čtené knihy, protože mi víc připadá, že mají duši a drobné poškození, ohnuté rohy, podržení, přehnuté listy apod. miluji. Je to pro mě jako vrásky starých, moudrých lidí, nebo jizvy jako připomínku statečnosti a síly.
Pokud si chci koupit nějakou knihu, tak se nejprve podívám tady na DK na všechny verze, v kterých byla vydána. Pak vybírám. Přednost má vázané vydání před broží. Následuje výběr obálky - je to možná trochu povrchní, ale já jsem na obaly ulítlej. :-D Jestli jsem si vybral vydání, které je nové dám většinou přednost knihkupectví. Ale knihy z antikvariátu kupuji rád. Vždycky je naděje v nich najít nějaký "poklad". Nějaké zapomenuté "záložky", ex libris, poznámky... :-)
Dávám přednost antikvariátu, mám rád tu jejich typickou vůni.
Čím starší tím lepší, samozřejmě když je v dobrém stavu.
Přijde mi, že pak má ta kniha "duši" a mám lepší a větší pocit relaxace při čtení.
Samozřejmě nesmím opomenout samotný antikvariát, sám osobě má své kouzlo, hlavně nevíte kdy kde na vás za dalším rohem vykoukne :)
Osobně rád chodím do antikvariátu Spálená 53 na národní třídě, a do Fryče v Liberci.
Takisto mám radšej knihy z antikvariátu, je fajn držať ohmatanú knihu, ktorá už má svoju minulosť. Občas tiež poteší nejaká tá zabudnutá záložka (nedávno to bol starý preukaz poistenca), ktorá ešte viac umocní ten pocit, že "už tu bol niekto predo mnou". Staršie knihy proste do ruky sadnú lepšie, tak ako ohrané karty :)
Mám strašně ráda staré knihy, možná i jiné staré věci obecně. Úplně nejlepší jsou takové ty staré knihy se zlatým/stříbrným písmem, ornamenty na hřbetu, někdy jsou desky jakoby kožené, paráda. Nové knihy takové moc nejsou, to je samý obrázek a nevím co. A pak je tu finanční stránka, že jo. Jako studentka si moc nemůžu dovolit koupit několik nových knih měsíčně, takže pro sebe kupuju vlastně jedině v antikvariátu, často se tam chodím jen tak zatoulat a prostě koukám, jestli se tam neobjeví něco pěkného, co by mě chytlo obalem, tematikou,... a jak to zároveň stojí 50 kaček, no tak to mám hned lepší náladu na celý týden.:o) Nové knihy pak kupuju jen jako dárky pro ostatní, přece jenom, nebudu někomu dávat použitý dárek, že jo. Nebo občas i něco pro sebe, pokud mi to někdo chce jako dárek dát, když se třeba jedná o nějakou čerstvě vydanou knihu, která v antikvariátech není. Třeba všechny Harry Pottery jsem kupovala vždycky nové, okamžitě co se objevily na pultech, protože už jsem nemohla dospat a chtěla jsem mít doma kompletní sérii.
Radšej novú - ja som posledné roky do antikvariátu ani nestrčila nos. Nedá sa tam dýchať - teda aspoň v niektorých bratislavských. Čiže aj keby som niečo chcela, je to ako s ponáraním bez prístrojov. Ja na jeden nádych toho veľa nedám. Maximálne som pri potápaní našla ďalšie potápačské okuliare.
to se vůbec nedá takhle paušálně říct. Například já jsem si nedávno z antikvariátu přinesl Tři muže ve člunu z roku 1959, protože nové překlady se mi nelíbí. Tu knížku z devětapadesátýho jsme měli doma a byl jsem na ni zvyklej, tak jsem si udělal radost. totéž platí o Ostrově pokladů, ten jsem si taky našel v antikvariátu ve vydání s ilustracemi od Františka Tichého a v překladu, který znám od dětství. Možná bych si koupil v antikvariátu knihu, která by mi nová připadala moc drahá. Ale jinak obecně kupuju v antikvariátech věci, který v nových knihách nemají. Z New Yorku a z Londýna jsem si přivezl z antikvariátů detektivky s Nero Wolfem, který zrovna v knihkupectvích nebyly k mání tam ani u nás. Ale vždycky záleží na konkrétním případu.
Vzhledem k tomu jaký mají poločas rozpadu knihy nové a ty dříve vydávané, u mne jasně vedou antikvariáty. Příjemný bonus je i cena a v nemálo případech kvalita překladu.
reader.007: Já bych ještě doplnil, že nakupovat v antikvariátech je dobrodružství. Když člověk průběžně sleduje knižní novinky a občas nakoukne ke kanzelsbergerovi, těžko ho může něco překvapit. zato v antikvariátu se vždycky dá narazit na poklad.
woodward: přesně.... Probírat se katalogem nově vydaných knih je asi stejný adrenalin jako číst leták z Lidlu ;-)
Jednoznačne Antikvariát (s veľkým A)
Kvalita väzby,Grafika a príp.ilustrácie,Duch čias,nostalgia,Vôňa starých kníh (nemyslím stuchlinu a tabakový dym), Jazykové prostriedky používané v skôr vydaných knihách sú mi bližšie no a nakoniec aj cena často poteší.
Nehovoriac o tom,že nákup v Antikvariáte je často aj emocionálny zážitok,človek nikdy nevie,čo tam na neho z police "vyskočí".
Kupuju obojí podle toho, co sháním a kde to mají. Některé antikvariátní knihy jsou v lepším stavu než nové. A rozhodně je nepeču v troubě kvůli bakteriím, jak to někdo dělá :-)
Priznávam - donedávna bol pre mňa antikvariát len záležitosť pre študákov, socky a skrblíkov :)
Ale keď vidím tie dnešné paperbackové vydania klasík, alebo niektoré súčasné preklady kníh z 19. a 20. storočia, tak si sypem popol na hlavu ;)
Aby som tu nezdržiaval - viac o mojom "zmúdrení" v tomto článku:
http://www.databazeknih.cz/blog/tfujtajksl-antikvariat-alebo-ako-sa-zo-snoba-stal-zberatel-7079
Zajímalo by mě, kolik z Vás čtenářů preferuje knihkupectví, a kteří naopak knihovny. Samozřejmě, každé má své pro i proti, proto by mě zajímalo, jak to má většina z Vás. :-) Já sama kdysi pravidelně navštěvovala knihovny, nicméně mám ráda ten pocit držet svou vlastní knížku v ruce a zároveň nejsem tak limitována časem, kdy musím knihu vrátit do knihkupectví.
To je moc hezké téma na diskuzi. Jako teenager jsem chodila pouze do knihovny a asi 5 až 10 knih ročně jsem dostala k narozeninám a na Vánoce. Nejvíc jsem milovala encyklopedii Živý svět. Tato kniha na mě udělala dojem. Tu mám ještě schovanou. V těch 90. letech byly encyklopedie dost drahé, a celkově knihy. Aspoň mi to jako dítěti tak připadalo a vážila jsem si jich. V dnešní době mi přijde, že díky e-shopům si můžeme vybrat, za kolik jsme ochotni si knihu koupít a nejsme závislí jen na kamenném knihkupectví. Beletrii si kupuji více až v posledních cca 10 letech. Většinou klasiku nebo historické romány anebo romány o mafiánech. Na jednu stranu čtu ráda, na druhou stranu jsem asi staromódní a doufám, že se třeba moje záliba v četbě přenese na mé potomky. Základ v naší domácí knihovně jsou francouzští a angličtí klasici, které si zamlada (cca v 70.letech) koupila moje mamka. Nyní kromě mé 94 -leté babičky jsem jediná čtenářka beletrie. A pak ještě odborná literatura, to je prostě literatura, kterou musím mít v domácí knihovničce nebo na poličce v práci, abych mohla do ní nahlédnout. Prostě i v době doktora googla je třeba hledat v papírových zdrojích, které aktuálně vyšly.
Na závěr bych podotkla, že ať si čtenář kupuje nebo půjčuje knihy, na tom úplně nezáleží. Důležité je, že se tímto způsobem vzdělává, rozšiřuje obzory, jazyk, názory i udržuje pozornost. Je to příjemný druh relaxace. A mě těší, že je nás knihomolů pořád dost. Hezký večer.
Moc děkuji za Vaše názory :-) , mám to podobně. Do knihovny jsem chodívala celý svůj čas a ráda bych začala opětovně je navštěvovat. Jak píšete výše, knihy v knihkupectví stojí v rozmezí od 300 Kč a výše a někteří, zejména lidé v mladším věku, nemají dostatek prostředků na to si je koupit. Na druhou stranu se většinou snažím kupovat knížky, které v některých knihkupectví jsou zařazeny jako "bleší trh" a tudíž pečlivě rozvažuji, jakou knížku si koupit či nekoupit. A ještě bych podotkla, že se mi strašně líbí knihovnička, kterou mám vytvořenou, pokaždé, jakmile se zadívám na nějakou knihu, vzpomenu si na její příběh, na situaci, ve které jsem danou knížku četla apod., kdežto u knížky z knihkupectví to bohužel nejde. Moc děkuji ještě jednou za Vaše názory. :-)
U mně je to tak napůl. Já miluji knihovny i knihnupectví. Ale mám hodně knih, které jsem si raději nejprve půjčila v knihovně, přečetla a pak zhodnotila, zda si jí pořídím, či zůstane jen jako vypůjčená a přečtená z knihovny. A mnohokrát se mi to již vyplatilo, protože jsem kolikrát dychtila po nějaké knize a pak byla zklamaná. A byla nakonec ráda, že byla jen půjčená. Já už jako děcko školou povinné jsem byla pečená vařená v knihovně a byla jak v ráji. Opravdu. Od mala prostě čtenář celým srdcem. Ale na druhou stranu je krásné přijít do knihkupectví a cítit tu nádhernou vůni těch všech knih. Za mně takový nepopsatelný pocit, ale kdo je milovník knih, tak určitě ví, jak jsem to myslela. A když jsem vždycky nějakou knihu dostala nebo koupila, tak jsem si jí prostě očichala. Mně nové knihy voní, mají zvláštní vůni. Takovou, jakou nové knihy prostě mají mít a mají. Také jsem ráda za knižní boxíky, které jsou teď skoro všude. Kolikrát jsem si knihu půjčila, přečetla a opět vrátila. Takže taková pidi knihovnička.
Já si většinou nejprve knihu půjčím v knihovně a když se mi hodně líbí, tak si jí posléze koupím. Bohužel mám malou osobní knihovnu a nechci ji zvětšovat, tak si musím pečlivě vybírat. :-)
Vložit příspěvek