Knihy s cyrilometodějskou tématikou(?)
Tak když máme dnes ten státní svátek svatých Cyrila a Metoděje - můžeme si zde navzájem doporučit literaturu s cyrilometodějskou tématikou nebo tématikou Velké Moravy.
http://www.databazeknih.cz/knihy/rezenske-ortely-62652
Rovněž zde dávám prostor k diskuzi svému oblíbenému uživateli o významu příchodu věrozvěstů na naše území a jejich vlivu na naši politickou a demografickou současnost...
knihu nemám, ale nabízím krátký animovaný filmeček od Jiřího Trnky.
https://uloz.to/hledej?q=svatopluk+a+jeho+synov%C3%A9
Nějaká literatura je na výběr pod štítkem.
http://www.databazeknih.cz/stitky/cyril-a-metodej-2995
Je až s neuvěřením, že za pouhé čtyři roky (863-867) práce se Konstantin s Metodějem zapsali do naší historie a přežívají dodnes! Určitě k tomu přispívá i tento den volna :-)
Plútarchos: nejsem si jist, ale je dost možné, že tu cyrilometodějskou tradici znovuoživovali až po staletích tak trochu uměle různí buditelé a samozřejmě po vzniku republiky se jim taky dostalo velkého "zviditelnění".
Ono jde hlavně o to, že první křesťanské kostely se tu objevily už před cyrilem a metodějem - a to i v čechách, nejen na moravě. cyril a metoděj jsou zajímaví proto, že je pozval panovník, takže jejich mise byla v podstatě politická - ovšem právě v tomhle ohledu nakonec naprosto selhala. víra samozřejmě zůstala, ale písmo a liturgii velmi rychle v podstatě vymazaly západní vlivy.
Jen bych si ještě dovolila podotknout, že se tento den slavil i v dobách, kdy volno nebylo...
Text příspěvku byl upraven 05.07.16 v 14:49
A abych alespoň trochu odčinila ta dnešní pochybení, dovolím si pozvat na sledování pořadu ČT24 (dnes ve 22:05) Historie.cs, věnovanému právě dnešním oslavencům. Je to sice opakovaní staršího dílu, ale jak se říká..., matka moudrosti:)
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10150778447-historie-cs/213452801400019/
to se hodí. v deset večer už je chládek, závity fungujou, to si dám líbit. ;)
Díky @siena za konkrétní a konstruktivní příspěvek. Není třeba nic odčiňovat (to je divné slovo), tady jsme všichni na jedný lodi!
Plútarchos: tím, si nejsem tak jistej. občas se mi zdá, že někteří zdejší uživatelé jsou na úplně jiný lodi. nebo si to aspoň myslej.
@woody, to je právě náš problém - jsme všichni na stejný lodi (možná každý na jiný palubě). Ale jestli někdo chce tu loď potopit, tak jdeme sr*t všichni... V Anglii už si taky udělali díru do lodi a teď ji budeme opravovat všichni. Jak říkali na Titanicu: "na horní palubě se ještě tancuje". :-) Konstantin s Metodějem by zajisté měli radost dneska ze svého díla, myslíte, že ne?
jak už jsem se zmínil výše, je otázka, v čem to jejich dílo přesně spočívá. určitě přispěli k šíření víry. ale není to jen jejich zásluha. co se týče písma a slovanské liturgie - to jsou sice cenné položky, ale v podstatě už jenom starožitnosti. Asi je správné spojovat s nimi příchod křesťanství do českých zemí, protože to byl první počin toho druhu na dnešním území republiky, posvěcený tehdejší světskou vrchností. Ale každopádně mám pocit, že jejich význam byl za posledních 200 let jaksi uměle přiživován. Velmi by mě zajímali ti opravdu první misionáři, kteří k nám přicházeli, šířit světlo pravé víry mezi divochy v pralese a neměli za sebou místního knížete ani byzantského císaře.
binysek: my vůbec nevyvíjíme misijní činnost, protože věříme v to, že víra nebo nevíra každého člověka je předurčena, takže je to zbytečná činnost. Radegasta už jsme tady trochu probírali. Radegast je polobůh. Byl to člověk bojovník, který se stal polobohem.
binysku, zdroj té informace o Radegastovi a o jediném historickém pramenu?
A o geneticky dané vyšší či nižší vnímavosti k víře (všeobecně) jsem četla několikrát. Uplatňuje se tam, pokud si dobře vzpomínám, do určité míry i výchova.
Podle staré legendy prý roku 405 našeho letopočtu shromáždil vojevůdce Skythů a Gótů Radegaistus vojsko a chtěl pokořit Řím. O pomoc požádal i Slovany, kteří mu poskytli asi dva tisíce ozbrojenců. Před branami Říma byl však Radegaistus zajat, sťat a jeho hlava byla pro výstrahu nabodnuta na kůl. Protože Slované tohoto válečníka obdivovali, začali ho prý uctívat jako boha. V představách lidí byl slovanský bůh úrody a pohostinství Radegast zobrazován jako symbol Slunce. Původní slovanská socha boha Radegasta prý byla ze zlata a podle pověsti je zakopána na svazích Malého Radhoště. Další jeho socha byla dřevěná.
Na Radhošti je možno vidět sochu Radegasta i obou včera oslavovaných věrozvěstů. :-)
Radhošť stojí za procházku, stejně jako návštěva Radegasta, i když dnes už socha není ze zlata.
jeden čas stávala i v hospodě u Radegasta v Zahradním městě. Pak se rozhodli udělat tam víc místa, tak už tam není. Ta hospoda se teď jmenuje u Švehly.
Text příspěvku byl upraven 06.07.16 v 08:59
Eicherik: No toto, nevím, jest-li bych se nad "pouhou" kopií neměla pohoršit. :-D
Ale Radegast a já budeme tedy tolerantní, už vzhledem k tomu, že z Radhoště je větší, krásnější pohled a vycházka pro zdatnější člověčí turisty. ;-))
Text příspěvku byl upraven 06.07.16 v 08:50
Já jsem našla v knize Svět slovanských bohů a démonů, že původně je zmiňováno jméno Svarožice, zmínka mj. z roku 1008, v další zprávě už je hlavní bůh chrámu nazýván Redigastem (11. stol.)... Z dalších pramenů vyplývá, že název hradu z počátku 11. stol. byl přenesen na božstvo, zatímco původní staré jméno ustoupilo do pozadí.
Jméno Radogost či Radegast je původně osobní a označuje toho, jenž je "rád přijímán jako host". (Stejný zdroj)
Ještě jsem našla v pověsti (z knihy Hynka Klimka) informaci, že na hostině, které se zúčastnil Radegast, neubývalo jídlo, ani pití, a voda chutnala jako víno (nebo se ve víno změnila).
Vložit příspěvek