Mají to zahraniční autoři snazší?

Už docela dlouho ve mně hlodá myšlenka, jaké jsou vlastně zákonitosti nakladatelského světa? Vždycky mě totiž fascinovalo, jak zdánlivě snadný přístup na světové trhy mají třeba severští či obecně anglicky píšící autoři. Konkrétněji, že se třeba do češtiny (slovenštiny a spousty dalších jazyků) překladá dnes už opravdu kdejaká ptákovina, zatímco opačným směrem cesta prakticky neexistuje.

Neví náhodou někdo něco málo ze zákulisí nakladatelského byznysu? Jak to vlastně funguje a proč je i pro sebelepšího českého autora povětšinou maximem expanze k našim slovenským bratříčkům?

Myslím že odpoveď je jednoduchšia, ako by sa mohlo zdať. Sila trhu. Kvalita autora je vo vzťahu s predajnosťou knihy na svetovom trhu veľmi relatívny pojem. Predovšetkým, ak ide o tak malé trhy, ako sú Čechy a Slovensko. Na to, aby sa zvažovalo nad vydaním knihy v zahraničí, musí predchádzať veľký úspech v krajine pôvodu, a znova, aj takýto úspech je v porovnaní s veľkými trhmi veľmi relatívny. Dalo by sa preto povedať, že je oveľa jednoduchšie, oveľa menší risk, exportovať knihu z veľkého trhu do malého.

Existuje samozrejme veľa ďalších faktorov ako kultúrna bariéra, aktuálne trendy a podobne, ale sila trhu, predajnosť knihy, je faktor najdôležitejší.

Ak aj vznikne na malom trhu kniha svetových kvalít (nie kvalitná vo vzťahu k predajnosti, ale k umeniu), zvyčajne trvá veľmi dlho, kým prerazí aj v zahraničí.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 14:27

Zrovna severské státy mají státem (čili vládami, jak se střídají od jedné k jiné) financované literární agentury, které se o překlady a propagaci literatury a tedy i kultury a jazyka STARAJÍ.
Porovnejte s námi.
:-(

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 13:30

Ešte by som dodal niečo o vzťahu slovenského a českého knižného trhu. Ikeď aj u nás existuje niekoľko slušných vydavateľstiev, ktoré v slovenčine vydávajú veľa zaujímavých nových aj klasických diel, veľmi veľká časť kníh v našich kníhkupectvách sú české preklady. Pohľadom nášho trhu český preklad/kniha nieje zahraničná kniha. Veľká časť populácie stále nemá problém s českými knihami. Naopak to však neplatí.

Dalo by sa povedať, že slovenský knižný trh je v istom zmysle akýmsi pridruženým/podriadeným českým trhom. Preto ak vyjde zaujímavá kniha od českého autora, autor môže predpokladať, že má aj slovenského čitateľa.

Českých kníh, ktoré sa prekladajú do slovenčiny je žalostne málo. Proste sa tvárime, že je v našom jazyku.

Je to aj dobre, aj zle. Na jednu stranu je to fajn, pretože do češtiny sa prekladá oveľa viac zahraničných kníh, na druhú stranu je to zle, lebo takto upadá naša identita.

Ako tragický príklad uvediem Červenáka, ktorého knihy začali vychádzať najprv v českom preklade a až oveľa neskôr začali súčasne vychádzať aj po slovensky.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 14:26

Vaše identita upadá tím, že do slovenštiny nejsou překládány knihy, jejichž překlad v češtině si můžete snadno obstarat?

Zkoušela jsem číst Rudolfa Slobodu v českém překladu a ... vůbec mě to neoslovilo.
A v originále bohužel v knihovně (velké, krajské) nejsou...

Kdyby bylo po mém (jakože nikdy nebylo, není a nebude :-)) určitě bych se nevzdávala obousměrné prostupnosti slovenko-moravské/slezské hranice pro knihy různých žánrů.
:-)

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 14:28

Jajeji - Jazyk, teda identita.

Ale identita snad upadá nepoužíváním vlastního jazyka při tvorbě originálních děl, nebo ne?
Třeba tím, že spousta lidí o generaci mladších než jsem já, otevřeně říká, že už v angličtině myslí a když se vrátí z půlroční stáže někde ve světě, mají už přízvuk a vypadávají jim slovíčka mateřštiny.
O změně kontextu a konotací nemluvě.

viz slovo "kolaborace", čili v dnešním jazyce neutrální slovo znamenající uměleckou spolupráci.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 14:48

Jajeji - identita upadá nepoužívaním jazyka a je jedno, či ide o písanie, čítanie, alebo rozprávanie. Je to predsa všetko previazané. Človek, ktorý vo svojom jazyku dostatočne nečíta, nemôže ho predsa spisovne použiť ani pri písaní, ani pri hovore.

smazenaryba: Zajimavy pohled na vec, na kterem jiste neco bude. I tak mi to ale prijde malo :/ Jde mi primarne o to, a samozrejme se muzu plest, ze se k nam (a obecne do Evropy) hrne zaplava knizek vsemozne kvality, ktere ani v zemi puvodu nemaji zas takovy uspech. Staci se podivat na vsechny ty sci-fi/fantasy publikace od autoru, o kterych clovek nikdy neslysel.

A treba zrovna Cervenak ma s Bathorym ci Steinem a Barbaricem podle me sanci zaujmout i celoevropske publikum. Celosvetove asi ne, uznavam, ackoliv tezko rict. I Amici dnes hltaji severske detektivky odehravajici se nekde v zapadle norske vesnicce za polarnim kruhem, takze ta kulturni bariera asi nebude zas tak klicova. Ale to je jen muj nazor.

JaJeji: O tech severskych agenturach na propagaci "vlastnich" del slysim poprve, ale je to super. Kez by neco takoveho vzniklo i u nas. Klidne v tandemu se Slovaky.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 15:09

ja si myslím, že umelú literárnu propagandu sme mali dlho a vytrvalo, nemyslím, že to bolo na prospech celej literatúry - skôr k prospechu pár vyvoleným. Nemyslím si, že by sa mali prekladať diela zo slovenčiny do češtiny a naspäť - okrem kníh pre najmenšie deti. A to že niekto po pol roku pobytu v cudzine zhľadúva výrazivo - s tým literatúra a ani identita nič neurobí.

Severské krimi, je príklad trendu, kde podobne ako pri iných nových populárnych podžánoch , šikovný agent za pomoci dobrého marketingu prerazil na veľkom trhu, z ktorého sa tento trend rozšíril do ďalších, menších trhov. A ako to chodí, keď je niečo trendy, ďalší autori píšuci podobné knihy sa začínajú objavovať ako huby po daždi. Dnes to vyzerá, akoby v škandinávii písal detektívky každý policajt na dôchodku.

Je fakt, že autor má väčšiu šancu uspieť, pokiaľ sa rozhodne napísať niečo čo letí. Toto je skôr otázka oportunizmu, ako snahy preraziť s niečím originálnym.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 16:20

Bamba - Ani ja netvrdím, že by sa mali české knihy prekladať do slovenčiny, skôr som chcel poukázať na špecifickú situáciu na slovenskom knižnom trhu. Sme malý trh a tak ako čitatelia, tak aj obchodníci ťažia z toho, že česi prekladajú oveľa viac. Ale aj tak by som si prial, aby sa do slovenčiny prekladalo viac. Ak nie kôli identite tak prosto kôli kráse jazyka.

r0st4: http://www.skandinavskydum.cz, třeba.

Aby měli čeští literáti a umělci vůbec podporu pro svou expanzi do jiných jazykových oblastí, nesmí polovina oprávněných voličů sedět doma na prdeli a další významná část házet své volební lístky jakofiremnímu estébákovi, resp. jiným korytářům. Causa Staněk mluví za vše.

A teď mě zabanuje nějaký agilní moderátor, že ZASE vnáším politiku do zdejšího "klííííídečku a pohodindy"!
:-)

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 16:32

smazenaryba - lenže knižný trh je trh - ak má fungovať riadi sa ponukou a dopytom a sem tam direktívami. Slovenčina by vedela byť ešte krajším jazykom, ak by sa na nej nepriživoval jazykovedný ústav. Boj za čistotu jazyka sa dá robiť na opustenom ostrove, alebo na osamelej planéte.

Ráda bych jen malou poznámku...psaní detektivek ve Skandinávii není záležitost "dneška". Sice nevím proč, ale její tradice je tam dlouhá a autorů bylo vždy dost. Soudím dle rozhovorů severských autorů a i dle knih, dle data původního vydání.

Bamba - Nechcel by som túto debatu rozvíjať príliš hlboko, pretože by to za jedno skončilo úplne niekde inde a zadruhé necítim, že som dostatočne v danej problematike zbehlý.

Áno, trh je trh (nielen ten knižný), riadi sa ním každý a všetko, do tej miery súvislosti chápem. Jeden z vedľajších efektov je aj úpadok jazyka, čo sa mi nepáči a citil som potrebu to vyjadriť.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 17:35

Siena - nikdy by som si nedovolil tvrdiť že v škandinávii detektívky, alebo iné žánre nemajú tradíciu. Len som poukázal na fakt, že severské krimi je dnes veľmi v móde, stalo sa trendom, so všetkými kladmi a zápormi, ktoré podobné javy obnášajú.

Spíš než že se "každý řídí trhem" bych řekla, že každý trh tvoří.
Tím, co si kupuje, o čem sní, že si tzv. jednou koupí a co se rozhodne nechtít! :-)

smazenaryba, já Vám rozumím, i souhlasím, že má své klady i zápory. Jen, hlavně pro mladší čtenáře, jsem chtěla říci, že to velké boom, až zase velkým boomem není, alespoň v severských krajích. Ale stejně by mne zajímalo, kde se to tam vzalo.

Jestli ještě mohu k samotné debatě. Docela jste mne překvapil, když jste napsal, že v češtině vychází více překladové literatury. Já jsem naopak žila v domnění, že je to obráceně, nebo alespoň nastejno. V dávné minulosti tomu tak určitě bylo. Mám v knihovně rodičů, i v té své, nemálo knih ve slovenštině, které např. v češtině ani nevyšly, nebo až po roce 1989.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 18:05

Siena - pred prevratom sa prekladalo viac, ikeď myslím, že aj vtedy sme zaostávali (ale to je iba moja domienka). Po prevrate rozdiel ešte nárastol, vtedy sa prejavil náš "obchodný duch". Čo sa týka fantastickej literatúry, tam je rozdiel v množstve prekladov tak obrovský, až by sa dalo povedať, že v češtine vyšlo všetko zásadné a v slovenčine takmer nič.

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 18:14

Asi před hodinou a čtvrt mi bylo řečeno člověkem, který tomu rozumí, že být Jan Hlávka a Jana Vybíralová, autoři Algoru, anglicky píšící autoři, už jsou z nich milionáři.

smazenaryba: za totality jste měli jednu výhodu, a sice tu, že slovensky toho cenzura pustila o něco víc.

Jak jsem napsala, překvapilo mne to. Ale je pravda, že fantastickou literaturu nečtu, neb jsem člověk "držící se hodně při zemi", bez fantazie.
Svého času jsem si kupovala knížky z nakladatelství Kalligram, než zaniklo...

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 18:24

HTO, přesně, pustila více. A to je další taková záhada, proč tomu tak vlastně bylo?

Text příspěvku byl upraven 02.09.19 v 18:23

HTO - Algor som zatiaľ nečítal, ale dovoľím si súhlasiť. Podobný príklad je aj u nás veľmi uznávaný Sapkowski. Kvalita jeho ságy o zaklínačovi sa dá len veľmi ťažko spochybniť, no v zámorí sa o ňom dozvedeli až vďaka rovnomennej počítačovej hre (na ktorú práva, nevediac aký bude mať úspech, predal za absurdne smiešnu cenu a z ktorej multimiliónových predajov nemá ani cent). Teda kultúrna bariéra ?

Čo sa týka voľnejšej cenzúry, to je veľmi zaujímavá a podivná informácia. Ale treba povedať, že aj v českých prekladoch sa objavili kusy, pri ktorých som neveriacky rozmýšľal, akým spôsobom mohli cez cenzúru prejsť. Jednou takou knihou bol aj Černý kotel od Heinesena. Keď prídem z práce, skúsim nájsť pasáž, ktorá ma tak zarazila a vložím do príspevku.

sú autori výsostne prekladaní - ý do slovenčiny - jeffery Archer - väčšina jeho kníh je do slovenčiny. Ale nie som z tých čo čakajú na preklad a trvajú na slovenskom preklade.
Zahraničie - väčší rybník, ale zákonite aj väčšia konkurencia. Zlaté Rusko - stačilo napísať jeden šláger, zabezpečiť, aby sa všade hral a autor bol zabezpečený. Pokiaľ ho náhodou nepopravili.
Porovnateľný s naším rybníkom môže byť maďarský, švajčiarsky - tam je ale výhoda pokiaľ je to v nemčine...