Nono (aneb štrikovna)
Dnešní fejeton "Neosmičkové výročí" Jiřího Hanáka (LN)
Chcete umírat za Gdaňsk? Touto otázkou demobilizovaly francouzské noviny v rukou nacistických trollů francouzskou společnost v době blížícího se útoku nacistického Německa na Polsko v létě roku 1939.
Jak strašná je představa, že bychom museli kopat zákopy a válčit kvůli malé vzdálené zemi, o které nic nevíme! lkal před mikrofony britský premiér Chamberlain o rok dříve, kdy se Hitler ultimativně dožadoval rozbití Československa.
To byly dva milníky hanby evropské demokracie, hanby Evropy plné suverenit a sobectví, neschopné bránit jakémukoliv opancéřovanému a odhodlanému diktátorovi považovat střední a východní Evropu za své hájemství.
Obsazení zbytkového Česka (Slovensko vyhlásilo svůj nezávislý štát) nacisty 15. března 1939 událo se mezi oběma milníky. Václav Klaus st. má pravdu, když si ve čtvrtečním článku v Právu stýská, že si toto tragické výročí a jeho význam málo připomínáme. Zejména ve srovnání až takřka s orgiemi (označení moje), doprovázející padesáté výročí okupace ruské. Nějaký rozdíl však připustit musím: v prvním případě čekalo český národ částečné poněmčení, částečné vyhlazení. Ve druhém případě, nebýt kolapsu SSSR, "jen" vytrvalé porušťování, kterému například pobaltské země po padesátileté ruské okupaci unikly jen o fous.
Václav Klaus st. však zcela pomíjí příčiny, důvody a cesty k patnáctému březnu 1939. Byla totiž vydlážděná onou národní suverénní sobeckostí. Začalo to už na konferenci v Locarnu 1925, kdy tehdy ještě nenacistické Německo garantovalo své západní hranice, o garanci pro východní hranice však nebyla řeč. Ministr zahraničí dr. Beneš se musel hodně přemáhat, aby tento výsledek českým poslancům nepředložil jako veliký malér. A po sedmém březnu 1936, kdy už Hitler obsadil demilitarizované Porýní a tím fakticky zrušil versailleské uspořádání Evropy, nebylo už možné kamuflovat nic. Francie zalezla za Maginotovy pevnosti, Británie měla za to, "že si jen bere své". Cesta k Mnichovu, patnáctému březnu a válce byla otevřena.
Po válce se Evropa použila a výrazem poučení je Evropská unie. Samostatné Německo, příliš velké a nebezpečné pro Evropu, zřeklo se části své suverenity (jakož i ostatní členové) a je pevně zabudované do struktur EU. Pokud dnes něčím vadí, je to jeho až přehnaný pacifismus.
Po chybě kancléřky Merkelové s otevřením bran migraci je celá EU vystavena rostoucím útokům nacionalistů a suverenistů. Tito lidé by si měli uvědomit, že střední a východní Evropy má jen dvě možnosti: buďto se stát nejvyspělejší západní částí východního impéria, nebo pokulhávající východní částí společnosti západní. Ale říkejte něco takového naslouchačům ruských trollů.
Corůstá a douvá ... se jmenuje sloupek (VĚDECKÁ LEKCE) (LN 16.3.19) astronoma Jana Veselého. Líčí v něm, jak nedávno odpovídal na telefonický dotaz: "Je pravda, že když budeme na jižní polokouli, třeba v Jihoafrické republice, budou se střídat fáze Měsíce obráceně?" Přes odpověď a přes rovník (kde je srpek Měsíce jako loďka a nikdy jeho hroty nemíří dolů /to jsem blázen/) se autor dostal k autobusu návštěvníků, kterým asi před pětadvaceti lety vysvětloval, jak je to s tím dorůstáním a couváním, když tu si všiml, že děti na něj koukají naprosto nechápavě, zatímco jejich rodiče se naopak velmi chápavě usmívali. Vyklubal se z toho zájezd českých rodáků, kteří se kdysi spasili útěkem z oplocené vlasti a usadili se v Austrálii. A dostalo se mu vysvětlení, že u nich je to úplně obráceně. Jejich děti uměly perfektně česky - chodily tam do české školy - ale na jižní polokouli neplatné české pravidlo o dorůstání a couvání Měsíce se pochopitelně neučily. A rodiče si je přizpůsobili a vymysleli dětem nová česká slova (viz nadpis).
z článku Naštěstí nejsme všichni stejní (s podtitulem Pestrá společnost je pro demokracii jako stvořená) Fareeda Zakarii (Respekt č. 11)
... Některé americké instituce se ale brání. Soudnictví si svou nezávislost podrželo. Různé vyšetřovací složky, FBI a jiné orgány ministerstva spravedlnosti, prokázaly, že před posluhováním šéfovi Bílého domu dávají přednost službě vlasti a ústavě. Média byla do značné míry schopna ustát neobyčejný tlak ze strany prezidenta, který na ně útočí téměř denně a ohrožuje jejich svobodu a nezávislost.
Nejvíc však Trumpa brzdí sama veřejnost, jež omezila prezidentovo chování ve volbách do Kongresu a jejíž hlas zaznívá v průzkumech veřejného mínění i v protestech. Právě to musí být v poslední instanci nadějí pro zdraví a sílu jakékoli demokracie - skutečnost, že, slovy Abrahama Lincolna, "nemůžete obelhat ve stejnou chvíli všechny lidi".
Text příspěvku byl upraven 17.03.19 v 10:02
ZEN ŽEN (z posledního Respektu) - muž a žena sedí vedle sebe v posteli:
1. obrázek - muž: DOBŘE, TAKŽE UMYTEJ, VYČIŠTĚNÝ ZUBY, CITLIVÁ PŘEDEHRA A PAK UŽ MŮŽEM JÍT NA TO?
2. - žena: ANO, ALE POTOM JEŠTĚ MAZLENÍ A POVÍDÁNÍ
3. - muž: TAK POČKEJ, TO UŽ SI MUSÍM SEPSAT
další genderistická absurdita - Ženská sleva v MHD
https://nazory.aktualne.cz/komentare/zenska-sleva-vmhd-nedava-smysl-dokud-nezrusime-patriarchat/r~a3081e60496f11e993a6ac1f6b220ee8/
když pominu fakt, že tzv. gender gap je propagandistický výmysl, protože když se provede korekce na nejrůznější confounding proměnné, tak vychází, že diskriminace žen prakticky neexistuje, tak toto je opravdu diskriminační. Chtěl bych vidět ten poprask v médiích, kdyby někdo řekl, že běloši budou jezdit za 5 euro a černoši za 7
Text příspěvku byl upraven 18.03.19 v 17:55
Je okurková sezóna, tak proč si zase trošku nezaprovokovat!
Můj oblíbený matematicko-filosofický rekurzivní výrok zní:
Lidé se dělí na dvě skupiny: na ty, co dělí vše na dvě skupiny a ty zbylé...
A já patřím do té skupiny, která si v dobrých letech pořizuje papírový diář na rok příští už poměrně brzy, tedy tenkrát, když je zveřejněn termín příštího ročníku některé z mých oblíbených pravidelně pořádaných akcí. Což se - dle zlatého marketingového pravidla - musí ještě tenkrát, dokud ve spokojených návštěvnících ještě žije, nebo aspoň doutná, nadšení z ročníku právě skončeného.
A protože můj aktivní život začíná po zimě vždy na Ekologických dnech Olomouc, mohla bych se ptát po diáři už začátkem května. Ale protože jsem už magor poněkud informovanější, ptám se po nich teprve o prázdninách. Zatím nic.
Dnes jsem to tedy zkusila na e-shopu jednoho knižního distributora. A hádejte, diář kterého spisovatele už bych si mohla koupit hned teď?
:-)
Jasně, že to neudělám a počkám si, až si ten svůj budoucí pěkně budu moci vybrat a prohlédnout v "tělesném" světě...
Drahá kní už zdá se definitivně opustila řady zdejších diskutujících, takže mě nesprdne, že jí tu vlákno zanáším čímsi ne-vábným!
Všimněte, si, prosím, jaká reklama se dnes mj. zobrazuje v záhlaví našeho knižního světa.
Vím, že si majitel webu nemůže vybírat, čí reklama se mu bude na stránkách zobrazovat, ale právě proto!
Voňavá žumpa.
Surrealismus a dadaismus jsou mé nejmilejší umělecké směry.
Text příspěvku byl upraven 23.09.19 v 12:04
Vložit příspěvek