Poezie ze šuplíku
žít není pro koho,a umřít za co,
snažím se rýmovat, jen nevím na co.
Závidím hlupákům, s davovým myšlením,
křestanům, fašistů, červeným, zeleným.
Ach kriste ježíši , opravdus uvěřil,
že jenom dobré jsi ,v životě učinil._
Když trpěls na kříži, neviděls náhodoou,
křížové výpravy daleko před sebou,?
ty klacky pod nohy, ty hranice,
co církev chystá si, pro odpůrce.
Text příspěvku byl upraven 11.07.16 v 10:06
KOUZELNÉ JITRO
Tisíce kováříčků buší
a v lebce kvílí amplión,
už nebudu pít, na mou duši,
hlavu mám jako puklej zvon.
Skočte mi někdo pro lahváč!
Dám za něj třeba milión.
***
Včera, ve stínu pod moruší
jsme probírali světa shon,
pak přišel brácha Franty Průši
a přines' plnej demižón.
Teď je tu ráno surový
a kocovina jako hrom.
***
Děsí mě chorál mrtvých duší,
v žaludku hoří lampión.
Snad se mi jazyk nepřesuší,
snad přestane hrát bombardón,
snad konečně dokážu vstát,
snad nečeká mě náhlej skon.
***
Tisíce kováříčků buší,
odvedle ječí gramofon,
příšernej dusot rve mi uši,
asi tu někde dupe slon.
Teď právě na hlavu mi šláp',
rozmáčk' ji jako žampión.
Text příspěvku byl upraven 23.11.18 v 09:35
Zpocený Golem
Šel kolem Golem
a praskaly mu šle.
Potil se,
a leskl se mu šém.
R.E.M. Ďakujem veľmi za pochvalu mojej básničky ešte na 2. strane, som rada, že sa páčila :)
Tento krát sem vložím moju historicky najdlhšiu básničku :D Dokonca tak dlhú, že keď tu bola ešte kedysi dávno súťaž "o nejkrásnější báseň", tak som sa ju odvážila tam vložiť.
Níc a dem
Prales sa ponára do noci
šaman udiera do bubna
okolo mandragory točí sa
rozprávkový príbeh...
...Smutne si zavzlykal
perníkový panáčik,
na pomoc prišiel mu
cínový vojačik...
Skúška odvahy
Karta s kráľom
Poklad a zlatý vrch
Mačka vo vreci
Krutá panna. Nevinný drak. Všetko je Naopak.
A med sa rozpúšťa vo vode.
Vláčik už odchádza
Pomaly zhasína i posledná sviečka...
Cínový vojačik zatvára viečka.
Červená kuchynská linka
Červená linka,
Dizajnérsky kus,
Aj na nej moja milá
Stojí to za pokus,
Keď už ti aj tá kaša prihorí,
Usporiadaj aspoň príbory.
Posílám se svolením básničku známého,který hodně veršuje,ale jen do šuplíku:-)
VELIKONOČNÍ
Velikonoce prožij v pohodě
V hospodě,doma,nebo v přírodě
Svátky jara by se měly slavit
Dívky s chlapci dovádět a řádit
To jen ve vší počestnosti
Ať nedělají rodičům starosti
Ti,kteří již svá léta mají
Ať začnou dovádět až v máji
Zatím ať jen vejce barví
Svátky jara snad všichni slaví
Na nový rok
Přeji šťastný nový rok
jako každý druhý cvok.
Důležité je taky zdraví
jak babička vždycky praví.
Snad ten rok bude takový jak si přeješ
a dneska se moc neožereš.
Rytíř
Ve městě Miroslav je zámek kamenný
na skále stavěný.
Kolem něj byly bažiny zrádné
ticho a chlad tam doposud vládne.
Žije tam čert nebo Bílá paní?
Kdepak ti se tomutu místu straní.
Jedna stará pověst říká,
že zlého rytíře se to týká.
On tehdy ničil a drancoval vesnice
vypaloval úrody pšenice.
Každý se ho strašně bál
nebezpečný oheň mu v očích plál.
Jednou se mu vesničané postavili
a to ničení zastavili.
Jeho duch je potom strašil
utíkal dokonce i pan Prášil.
Dneska straší na zámku,
ale bacha stačí ho rozčílit kapánku.
Všem říká bu bu bu
já tu ještě pobudu.
taky jsem složil básničku i když ne do šuplíku, já ho psal do školního sešitu a ten do šuplíku nedávám :D
je to ukázka jinak ta báseň je delší
Život je umění
Život je umění,
umění se radovat
umění psát si ho sám
vzít dostupné barvy
a vytvořit obraz,
originální obraz,
který se mění,
podle situace,
vaší nálady,
toho s kým jste
a kam kráčíte,
jaké zkušenosti máte,
jaké problémy jste překonali,
nebo nepřekonali,
co vám dali,
ale i sebrali.
Život je jako světlo
hra světel a stínů
tmy a záře
jsou dny kdy jsme jak bez světla
a pak jsme jak hořící pochodeň
kdy jdeme za světlem
a kdy jsme sami tím světlem
co k sobě láká nové lidi
a zážitky a zkušenosti
......
Život je jako hra
hra na nástroj,
kdy rozezvučujete struny,
v určitém pořadí,
tempu,
silně či slabě,
ale tak či tak,
je to vaše hra,
vaše symfonie,
kterou málokdo pochopí,
jen ten,
kterému tu symfonii vysvětlíte
a ten, který si ji chce vyslechnout
a pochopit.
Může to být rychlá
i pomalá melodie,
veselá i smutná
klidná i divoká,
ale pořád je to vaše symfonie
a váš jedinečný život.
děkuji za případné názory do zpráv :)
Text příspěvku byl upraven 20.08.17 v 20:20
taky přispěji se svou troškou do mlýna :)
POSLEDNÍ ZRNKO NADĚJE
Naděje se ztrácí
věřit někomu se nevyplácí
dlouho mě léčili
a stejně to nakonec vzdali
z mé výjimečnosti
díky které jsem zažila tolik slasti
udělali utrpení
a na prsou bolení
nemohu psát
a z tvorby se radovat
všude se rozlézá tma
a má budoucnost už není tak barvitá
začíná být střízlivá
a mě opouští duše básníkova
jak se teď budu vyjadřovat
své city ventilovat
nevím…
asi se zadusím
nemohu ani dýchat
ani zpívat
sebevědomí ze země sbírám
kdo ví, jestli ho někdy dohromady dám
číst mě skoro přestalo bavit
ale nedá mi to, musím knihy hromadit
když se mě někdo zeptá:
"Co tě vlastně tak deptá?"
nemohu mu to říct
protože to nemůže pochopit
ztrácím vše, co mě kdy těšilo
proč se mi docela dobře žilo
teď mi však naděje protéká mezi prsty
uzavírají se přede mnou všechny cesty
ještě zrnko mi zbylo
dávám pozor, aby se mu nic nestalo
ale prospívalo
třeba jednou budu jako dřív
a otevřu si archiv
radovat se z maličkostí
už nebude ve mně tolik hořkosti
moci hlasitě zpívat, tancovat
a nikdo mi to nebude zazlívat
protože to budu konečně já
SKŘET VŘED JED - KONCE NEVIDĚT
Na dvorečku náš pes čůrá,
v televizi Okamura
vypouští svůj jed.
Na Hradě se šklebí Eman,
zlý to, pyšný, mstivý děd,
co má na začátku „Zet“.
Komunista drzý, vzteklý,
od hlavy až po fusekli
ze lží nosí pléd,
„vpřed“ je pro něj „zpět“.
No, a Babiš každé ráno
žvástem krmí svoje ANO,
to se vzdouvá jako vřed.
Hnis blbosti špiní svět,
zdrojů, těch je všude fůra –
Milouš, komouš, Okamůra,
Babišovy kecy - stát je firma přeci,
tvrdí nám ten skřet.
A co rozum, kam se schoval?
Umřel? Nebo emigroval?
Teď jsem vážně zbled…
blbost sílí, rozum pílí do azylu,
jenže kam? To nevidět.
Text příspěvku byl upraven 08.03.18 v 14:20
Rozum by emigrovat neměl
Rozhlédl se rozum kolem,
Traktor, silo, snopy s polem,
Rozhodl se tedy rázem,
Přátelé tak nohy na zem,
Pro vás je mě příliš škoda,
V New Yorku je lepší voda.
V té šedi já nebudu,
Ještě chytnu přes hubu.
Přec se jednou vrátil zpátky,
Oslaviti zdejší svátky,
Pudink do korýtek volům,!
Já chci zpět ke známým stolům!
Když však viděl co se stalo,
Jeho srdce zaplakalo,
Nepoznával trávu zdejší,
Nejjemnější, nejkrásnější,
Je to chybou místních lidí,
Nikdy pravdu neuvidí?
By se zbavil téhle tísně,
By mohl žít vůbec dál ,
Založil si festival,
Dozvuk politické písně
Text příspěvku byl upraven 13.03.18 v 11:12
Kšaft českého konformisty
Zavrhněme Mašíny
my, kteří jsme bez viny.
My, ti slabí,
my, ti srabi,
nesnášíme hrdiny!
Pomocnice
Na Václavském náměstí
dámy špatné pověsti
šichtu kroutí.
Pomohou ti
dostati se na scestí.
Mašíne už čas ti letí
Zlehka půjde vyprávěti
Jak jsi odprásk pošťáka,
Svázanýho chudáka?
Otce od dvou malých dětí?
B:Bez peněz že utýct nelze,
Utýct jde! M: Však odboj nelze!
B: Odboj lze! M: však žíti nelze,
B: I žít lze ! M: však ne dost blaze,
Na wolstrýtu tuze draze.
Text příspěvku byl upraven 13.03.18 v 14:24
ad příspěvek - 8. 3.
Politické rýmovačky nemám v oblibě... škoda básnického vlákna.
Sitniansky rytier
Stúpa kopcom tieň rytiera.
Potí sa,
Pracku na opasku drží iba hrdza,
Nit a viera.
bamba:
Nějak to s tou novou vládou pořád nevychází, co? To vychytralé Fico furt kličkuje a vymejšlí fígle.
Ať už to má nějáký konec,
Chtěla bych se shodnout rovnou,
Že jsem tuto kompetici,
Vyhrála vy politici,
Obsahem i formou.
Ps. Když ti nejsou verše vhodny,
Tak přispívej do štrykovny!
Ps
Ficu doufám neodstaví
Orbán s ním dnes drží basu,
Není Majdan po Slovensky,
Za 40 korun českých
Uprchlíci z Bratislavy,
Chybí v Praze u pásu.
Text příspěvku byl upraven 15.03.18 v 00:37
Vložit příspěvek