Politická cenzura literatury, mrzačení literárních děl kvůli politické korektnosti a jejich zneužívání z komerčních důvodů.
ako odchovanec socialistického systému som na to bola zvyknutá. Momentálne mi vadí - ale už som si zvykla - skrátené prerozprávané rozprávky s disneyovskými ilustráciami. Veľmi starostlivo kupujem vyberám detské knihy - niekedy mám šťastie a mám dobré ilustrácie a dobrý text a inokedy idem buď po texte, alebo po kresbách.
U knih mně schází ekvivalent abstraktního obrazu, Stačí 2 šmouhy a obraz je na světě. U knihy stačí 2 slova a kniha je hotová. Pracuje se na tom nebo je to už hotové?
Je to už několik desítek let, kdy jsem v jakémsi sloupku zajímavostí a senzací v některém časopise četl o tom, že kdosi kdesi vydal knihu nazvanou "Kdo vládne světu?" a obsahující jediné slovo: Peníze.
A co takový Mein Kampf? U této knihy ani nevím, zda je povolena nebo zakázána. Uplatňuje se politická cenzura i zde?
Na trhu je k sehnání pouze za tisícové ceny (to by se možná Hitler smál, nakolik má ceněnou knihu). A ještě většinou i s větou: JEN PRO STUDIJNÍ ÚČELY!
Mají být podobné knihy centurovány, zakazovány nebo rovnou páleny?
Ťažko povedať, Mein Kampf (aspoň čo ja viem) je kniha napísaná takým toporným jazykom, že sa veľakrát stáva skôr symbolom vyznávaných hodnôt majiteľa, ako zdrojom "poučenia". Pravdou je, že najviac je (donedávna bola) a asi sa to nezmenilo, najvydávanejšou knihou v moslimských krajinách. Ale to, že tam tak dokonale "funguje" antisemitizmus (priam fatálnych rozmerov) by som nepripisoval gramotnosti tam žijúceho etnika, ale skôr vládnúcej ideológii,ktorá sa tam nasáva už s materským mliekom.
Skôr si myslím, že v ére globálnych sietí a všeobecného odporu k čítaniu u tých "najprostejších"(žiada sa mi napísať najsprostejších vrstiev) je zakazovanie kníh skôr prázdnym politickým gestom a signálom navonok, ako úprimnou a zmysluplnou snahou chrániť zraniteľnejšie skupiny spoločnosti.
Nebezpečenstvo vidím skôr v snahe A. Merkell, "usmerňovať" globálne siete, (ale samotné globálne siete sú tiež rizikom) takže nech sa na to pozerá človek z akéhokoľvek uhla, každý zásah je diskutabilný a vyvoláva radu otázok.
Text příspěvku byl upraven 11.02.16 v 02:34
Zakazování knih je nesmysl. Svého času jsem objevil Mein Kampf v jednom zablešeným antikvariátu v Quartier Latin; měli ho tam asi dvacet kusů v několika vydáních, většinou anglických. Určitě nikoho neohrožoval. Jak říká Newtory, je to blábol sepsaný dřevěným jazykem.
Jde o to, že pokud někdo chce šířit nenávist, nepotřebuje k tomu knihu, ani kdyby ta kniha byla napsaná dobře. Potřebuje k tomu jenom příslušné klima nebo náladu ve společnosti, a bedýnku od mejdla, aby měl na čem stát a bylo na něj vidět, až začne kázat.
Různé režimy a mocenské aparáty často zakazovaly knihy, které nějakým způsobem mohly podrývat jejich autoritu.
Příkladem může být seznam zakázaných knih, který sestavila katolická církev - tzv. Index librorum prohibitorum. Index se vydával od roku 1559 a byl zrušen až v roce 1966. Ve své době obsahoval např. spisy Keplera, Galilea, Koperníka, ale i F. Bacona, Descarta, Kanta, a také díla Balzaca, Stendhala, V. Huga nebo Dumase.
V této souvislosti si připomínám skvělý Ecův román Jméno růže.
Dlouhý seznam zakázaných knih měl také komunistický režim - zakázané knihy se pak šířily pomocí samizdatu.
Zajímavé je, že i v současnosti jsou stále snahy o cenzuru literatury. Dočetl jsem se, že prý první čtyři díly Harryho Pottera měly být zakazovány v Americe. Rowlingová byla nařčena z podpory čarodějnictví, okultismu a satanismu. Nátlak vyvíjeli také někteří rodiče, kteří bojovali za odstranění knih o Harry Potterovi z knihoven.
Tmářství a dogmatismus zřejmě hned tak z lidské společnosti nezmizí. My ovšem můžeme být rádi, že již žijeme v relativně svobodné zemi, kde se knihy nepálí, nezakazují a (snad) ani necenzurují. Aspoň doufám, že to tak je. :-)
Rchie1: Sice se knihy necenzurují, ale bohužel dál vycházejí ve zmrzačené podobě některé knihy zcenzurované za totáče. Ne proto, že by si někdo nepřál, aby ten původní obsah dostali čtenáři do rukou, ale prostě z důvodů lenosti, nezájmu a šetrnosti nakladatelů, pro které je levnější vydat Saturnina nebo Válku s mloky v té podobě, v jaké ty knihy vyšly "posledně", než aby se pídili po tom, jaká zvěrstva v té poslední verzi napáchal starý režim..
Woodwarde, pak je to ale spíše z obchodních důvodů než z politických. Peníze jsou až na prvním místě, že ...
původní důvod byl politický. a z obchodních důvodů se s tím nic nedělá. to je hnusný tak i tak.
Je námo, že nevhodná literatura a jiná media mohou negativně ovlivňovat čtenáře, hlavně mladší.
Ále hovnajs! Když je dítko blbé, je blbé i bez literatury a jiných médií. A když není, tak i kdyby ho cosi ovlivnilo, tak z toho vyroste.
Tester má pravdu, literatura může ovlivňovat (a ovlivňuje) čtenáře. Ne nadarmo se říká: řekni mi co čteš, a já ti povím, jaký jsi člověk.
Jde spíše o to, kdo určí, co je "nevhodná" literatura. Každý režim se chce udržet u moci a zatracuje vše, co tu jeho moc ohrožuje. Proto byly (a leckde ještě jsou) zakázané knihy.
Nevím, zda je mladý čtenář snáze ovlivnitelný než starší čtenář. Asi ano - starší čtenář již může čerpat z vlastních zkušeností a nenechá se tak snadno ovlivnit.
A vyrůst z nějakého světonázoru, který dítě získalo v dětství, také není jednoduché. Takže vliv knih (a jiných médií) na výchovu mladého člověka určitě nelze podceňovat.
Dnes je ovšem díky internetu zcela jiná situace než třeba ještě před 20-30 lety. Přístup k informacím je nesrovnatelně lepší.
Nevěřím, že na to stačí si něco přečíst. Pokud někdo aktivně (zejména mladému) člověku lije do hlavy zlé věci, přivede ho ke zlu a to je pak těžké odbourávat. ale kniha samotná nikomu neublíží, leda by s tou knihou byl sám na pustým ostrově - a z toho by se nejspíš nakonec zbláznil i bez knihy.
Tak výchova rodičů je určitě základ pro formování povahy člověka. Ale i kniha může mladého člověka ovlivnit. Pokud bude například od malička ve všech knihách číst, že lhát je správné, tak se dá předpokládat, že bude ke lhaní více náchylný než čtenáři, kteří budou číst, že lhaní je špatné.
Já beru literaturu jako důležitou součást vzdělání, jako možnost k získání světonázoru, životní filozofie apod. Vliv knih určitě nepodceňuji. Osobně si myslím, že po rodičích a škole byly knihy tím třetím zásadním faktorem, který mě v životě ovlivnil.
ve všech knihách? to je dost kafkovská představa. tady se bavíme o tom, jestli jedna - taková nebo maková - kniha může způsobit takové škody, aby bylo nutné ji zakázat. což je pitomost.
Byl to jen příklad na ilustraci vlivu knih na výchovu.
Většinou se nezakazovala jen jedna kniha, ale všechny, které nevyhovovaly. A také záleží, o jakou dobu se jedná. Věřím tomu, že třeba ve středověku mohla i jedna nevhodná kniha napáchat škody mezi ovečkami farnosti. Např. - pokud se v době pobělohorské skupina přívrženců přijímání podobojí tajně scházela a četla si ze zakázané knihy - tak je to mohlo dlouhodobě ovlivňovat. Katolická církev takové nevhodné knihy pomocí inkvizice vyhledávala, pálila je a jejich majitele trestala.
Text příspěvku byl upraven 11.02.16 v 17:51
ve středověku drtivá většina oveček neuměla číst. To jsou fantasmagorie.
1) nemíchat dobu pobělohorskou se středověkem. Ve středověku u nás uměli číst jenom husiti - ti četli bibli, což katolíkům činilo problém, protože se ji nelíbilo svaté písmo v jiné podobě než latinské.
2) pořád to neznamená, že ty knihy znamenaly skutečné nebezpečí pro ty, kdo je čtou
To že si nějakej vládce nebo církev něco takového namlouvá neznamená, že je to pravda. kniha rozhodně nemůže ublížit tomu, kdo ji čte. může teoreticky ublížit tomu, kdo si přeje zatajit to, co je tam napsáno - pokud si ji přečte spousta lidí. ale to je jiná věc. A pokud se nedospělej jedinec dostane k něčemu, co není určeno pro jeh věk a rozum, může ho to vykolejit, ale určitě ne nadlouho. mládí má dobrou schopnost regenerace, mozek je pružnej a pokud jim ho někdo nedeformuje soustavně, nějaká jedna kniha jim nemůže ublížit.
..... co není určeno pro jeh věk a rozum, může ho to vykolejit, ale určitě ne nadlouho. ...bohužel natrvalo. Stejně tak jako sledování TV pořadů s násilnostmi, vraždami ap.
No, já bych vliv některých knih nepodceňoval. Ty, které vyhmátnou to, co je ve vzduchu, můžou postrčit lidi ke krajnostem, které by je jinak třeba přešly: vlna sebevražd po Wertherovi například...
Vložit příspěvek