Proč čteme

Dobrý den, dělám jeden školní projekt, kde chci přesvědčit lidi více číst a pomohlo by mi, kdyby jste mi zodpověděl/a následující otázky.
1) Čtete často?
2) Proč čtete? (klidně se rozepište. Čím kreativnější, tím lepší :) )
3) Kterou knihu by jste člověku doporučil/a, aby si čtení zamiloval?
Děkuji za váš čas :)

Text příspěvku byl upraven 05.09.16 v 16:49

1. Čtu každý víkend - myslím, že se to dá označit jako často.
2. Čtu, protože mám rád příběhy a jestli má kniha nějakou atmosféru, tak si doslova chrochtám. :-)
3. Tady se dá těžko něco doporučit, protože je spousta literárních stylů a každý má rád ty svoje. Doporučil bych Jméno růže (U. Eco), tuhle knihu přečetla většina mých přátel a většinou ji i dobře ohodnotily.

Není zač. :-)

1. Čtu každý den večer před spaním v posteli, ale když mě knížka takzvaně chytne, vykašlu se na všechno a čtu hned po návratu z práce.
2. Čtu, protože ráda prožívám cizí životy a knížka mi pomáhá zapomenout na všední starosti.
3. Doporučila bych Dům na pobřeží od Daphne du Maurier.

1. Čtu pořád - když nedělám něco důležitého.
2. Baví mě to.
3. Jak komu, to je ten problém. Ale mládež by si měla uvědomit, že například dějepis jsou v podstatě drby a historické knihy mohou s jejich vědomostmi udělat divy.

1) Knihy čtu každý den, v MHD, o pauze, ve frontě, večer v posteli. Občas četbu prokládám i časopisy.
2) Proč čtu? Čtení mě baví, ráda si představuji děj a postavy z knihy. Navíc je to úžasný relax a tak trochu i útěk ze všedního života. Navíc je fajn číst si i o problémech jiných a zjistit, jak se s nimi vypořádali. A velkým plusem je skutečnost, že si hodně rozšiřuji slovní zásobu.
3) Univerzálně doporučit jednu knihu je těžké, ale zadání by pokryl S. King či Farma zvířat.

Uživatel svůj příspěvek odstranil.

1. čtu hodně, ale liší se to. Jsou týdny, kdy jen nárazově, ve vaně či v MHD ( vlaku ). A pak jsou týdny, kdy nedělám nic, než že chodím do práce a čtu
2. Protože světa kolem je někdy až moc. Vzhledem k mé naprosté nechuti snášet delší nepohodlí spojené s cestováním je kniha ideální k odpočinku, k toulkám někde a někdy
3. Netroufám si doporučit - pro mne zlomovým autorem byl Egon Bondy

1) Ano, snažím se.
2) Baví a obohacuje mě to. A také je to dobrý únik od reality, když je třeba.
3) To se dá sotva zodpovědět, když má každý jiný vkus. :)

1) Kdykoli můžu!
2) Nerozumím otázce :-)
3) Záleží na cílové skupině - má zkušenost je taková, že hodně (mladších) lidí uchvátí fantasy, klidně bych doporučovala nějaké profláklejší. Co se třeba mých spolužáků z gymplu týče, pár se jich nadchlo do Krchovského a "undergroundu", ti, co měli rádi dějepis pak hodně sahali po knihách typu Na západní frontě klid aj. Hodně lákaly ukázky jednotlivých děl.

Text příspěvku byl upraven 06.09.16 v 17:49

1) Ano, když není jiná možnost a volné ruce, poslouchám alespoň audioknihy
2) Důvodů je spousta, ale hlavně mě to baví a nepotřebuju k tomu žádnou společnost.
3) Záleží na ostatních zájmech, žádná univerzální kniha neexistuje. A někdo prostě ke čtení nedospěje nikdy.

1) Čtu hodně často (skoro každý den)
2) Hned se mi vybaví citát od G.R.R. Martina ,,Čtenář prožije tisíc životů, než zemře. Člověk, jenž nikdy nečte, prožije jen jeden.´´. Mýma vlastníma slovama - Člověk se při čtení učí, rozvíjí sám sebe a může být naprosto kýmkoliv. Můžete být detektivem, oživlou můmií, drakem, elfem, čarodějem, depresivním upírem, zkrátka čím chcete. Podíváte se na místá o kterých jste nikdy ani nesnily - Středozem, Západozemí, Bradavice, Narnie, Zeměplocha. Nebo snad reálná místa - Paříž, Egypt, neprobádaná džungle v Jižní Americe, Benátky, Island..... Těch možností je nekonečně mnoho, je to jen na vás, protože musíte snít srdcem.
3) Doporučila bych Pána prstenů a vše od Tolkiena. Je to nádherný příběh o přátelství a víře v dobro a naději.

Řekla bych, že problém dnešní doby je, že je moc rychlá. Vše můžete najít na internetu. Většina si radši pustí film, než aby si přečetla knížku. Má generace je na čtení moc líná.... (tím neodsuzuju všechny, ale většinu) Sama to vidím ve škole, k tomu si ještě z vás utahují, protože vy čtete, a tak se vymykáte davu. Já si tím ale svou radost nenechávám kazit. Myslím si, že je to lepší než mít v hlavě jen nějaké stupidní střílečky a chodit po škole fetovat.

1) Čtu často, pokud možno každý den
2) Protože mě to baví, je to moje závislost, nebyl by pro mne život úplný, ráda se nechám unášet na vlnách příběhu, ráda se něco nového dozvím, ráda se nechám překvapit, prostě je to zábava, co víc k tomu dodat
3)Také souhlasím s Tolkienem, dál doporučím Zlodějku knih, knihy od H. M. Körnerové,K. Morton, I. Allende,J. Austen, A. Christie, nyní pro mě nově objeveného B. Cornwella, Šamana, Knihy o Narnii, no je toho moc a moc, co bych doporučila, není to lehké, něco jen tak vybrat

1/Čtu denně
2/Čtu, protože mě to baví,s knihou v ruce jsem" vyrostla" a jak šel čas,tak všude tam,kde jsem žila,jsem pravidelně navštěvovala i knihovnu.
Myslím,že čtení knih rozhodně rozšiřuje lidské obzory,a to jak všeobecný rozhled,tak posléze i vzdělanost člověka.Pomáhá mu utvářet si svou vlastní identitu a názor.Člověk se díky knize naučí lépe vnímat nejenom sebe,ale i ostatní.Kniha mu v časech,kdy tápe sám v sobě, může pomoci najít opět smysluplnou cestu a určit směr,kterým se vydá.....
3/Těch knih,co bych doporučila je samozřejmě moc,tak něco málo vyberu:
M.Twain-Tajemný cizinec
Don M.Ruiz-Čtyři dohody
R.Bach-Most přes navždy

1) Čtu denně a když se mi podařilo odjet do Řecka, tak jsem při návratu měla téměř absťák a louskala pak skoro každý nápis latinkou...
2) Proč čtu? Protože to umím a protože mě to těší. Zamilovala jsem si čtení ve druhé třídě, kdy jsem zjistila, že číslic je oproti abecedě sice jen deset, ale ty hrůzy, co nás s nimi nutili provádět.... Zato písmena se stačilo naučit jednou a pak je jen číst. Propadla jsem se do světa zázraků a zůstávám tam. V knihách najdu to, co mi chybí a co potřebuji - jiné světy, osudy a spousty dobrých rad a zajímavých informací.
3) Nevím, jakou knihu doporučit. Já jsem začínala na školních čítankách přečtených přes prázdniny a čtyřlístku, bratra naučil číst až Harry Potter. Je to věc osobního vkusu a nálady okamžiku.

1) Čtete často? - Čtu večer před spaním a vždy když si chci odpočinout a nebo se zabavit.
2) Proč čtete? - Je to pro mě relax, odpočinek od hektické reality, jindy vyplnění a oživení volného času.
3) Kterou knihu by jste člověku doporučil/a, aby si čtení zamiloval? - Na tuhle otázku je dle mého názoru nemožné odpovědět, protože každého chytne něco jiného. Ale napadá mě jiná otázka. Jak začít číst, aby si člověk čtení zamiloval? Tady bych dala radu. Začít u úplně malých človíčků a ukázat jim tu ohromnou zajímavost příběhů schovaných v knížkách. Tak z nich jednou vyrostou dospělí, kteří budou čtení milovat.
Sama mám vlastní dobrou zkušenost. Když se mi narodilo druhé dítko, byly tomu staršímu necelé tři roky a já zavedla takový večerní rituál (plnil hned několik účelů - já si na chvíli po celém dnu vydáchla, ta starší nebudila toho mladšího a obě dítka se zklidnila a bez problému usnula). Zkrátka po vykoupání jsem miminko zabalila do deky, vzala na ruku, starší dcerku nacpala po bradu pod peřinu, vzala knížku - Broučky - a začala číst. A obě děti poslouchaly. Akorát jsem na přání dcerky musela každý den začít od "Bylo ráno a maminka už byla v kuchyni ....." a za pár dní už mě opravovala, pokud jsem něco přeskočila. A dnes čtou oba, tedy dcera preferuje knihy a syn audioknihy. Takže já bych asi na původní otázku doporučila Broučky od Jana Karafiáta.

Text příspěvku byl upraven 07.09.16 v 20:57

HankaB: Já jsem zaujala taktiku líného rodiče "nic neučit předem". Kdybych to porušila, v první třídě dcera uschne nudou nebo skončí s dvojkou z chování za nepozornost a vyrušování. Dost na tom, jak se musela ovládat, když poslouchala koktání pomalejších spolužáků.
Každopádně osvědčilo se mi předčítání (vláčka Kolejáčka jsem svého času uměla skoro nazpaměť :-)) a když jim ve škole pustili kus Harryho Pottera (myslím že to bylo ve 2. třídě), slíbila jsem jí pustit celý film, až si přečte celou knihu. Pravda, občas jsem to prokládala i audioverzí, ale udrželo ji to "v chodu". Dnes chodí do 4. a má už přelouskaných všech 7 dílů. Kromě toho desítky dalších - komiksů i normálních knih. Něco na mé doporučení, něco z vlastní iniciativy. Čte denně a ráda. Až se sama divím.

Prošla 3 školy než jsme dospěli tam, kde je alespoň to čtení pod lavicí žádoucí, to tě ujišťuji. Ale souhlasím: školství kde se kolona řídí dle rychlosti nejpomalejšího vozu, JE na palici. Bohužel, takhle to u nás chodí. Inkluzi zdar :-P

Hanka_Bohmova: Svou odpovědí na můj příspěvek jste vlastně potvrdila první i druhou část mé odpovědi. Tedy to, že aby člověka čtení chytilo, musí začít číst to, co ho baví. To je to nejpodstatnější v jakémkoliv věku. Také potvrzujete to, že se čtením je dobré začít už v dětském věku, protože někde tam se vytváří ta závislost na čtení a ta potřeba dozvědět se a zažít něco nového a zajímavého.
A ještě musím doplnit proč já zvolila zrovna Broučky. Protože jsem je jako dítě zbožňovala. Mamka mi je ale nečetla, protože jí nezbývalo moc času, tak mi je pouštěla z gramodesky. Takže vlastně taková audiokniha :-). A dcera má geny po mně, tak ji zkrátka Broučci taky zaujali a syn v tom věku spíš vnímal jen melodičnost toho vyprávění a můj hlas. :-) A on třeba preferuje audioknihy z jednoho prostého důvodu. V první třídě se zjistilo, že je dyslektik a s písmenky a se čtením se hrozně trápil. Ale to ho neodradilo od knížek, jen šel jinou cestou, přes poslech audioknih a čtení komixů. Zkrátka preferoval co nejvíc informací v co nejmenším počtu písmen.
Takže i s tím čtením u dětí se musí postupovat hlavně s citem. V popředí musí být jejich zájem se něco dozvědět a to čtení jde hned za tím. A na nás dospělých je, je občas nenuceně trochu popostrčit správným směrem a něco doporučit.

Text příspěvku byl upraven 07.09.16 v 21:56

reader.007: U nás se to čtení ve školním věku vyvíjelo podobně jako u vás. A impulsem pro čtení byly mimo jiné i filmy pro děti třeba ten Harry Potter :-) Do knížky se totiž vejde víc a zůstává prostor pro fantazii. :-)

Hannah2000: moje řeč, i když HP byl jen začátek, teď chodíme společně do knihovny a současně se prokousává tím, co jsem si nasyslila doma :-)) Každopádně příklady táhnou, u nás bez debat.

HankaB: domácí vyučování si nechávám jako poslední únik před krizovým vývojem, ale ani já ho nevylučuji. To, co odslimejší ve škole, zvládnu doma s oběma rukama uvázanýma za zády... Jsem sama zvědavá na následující rok.

Text příspěvku byl upraven 07.09.16 v 22:21

HankaB: první díl zvládne určitě, v nejhorším je tu kamarád youtube a může si u toho i kreslit ;-)

1) Čtu většinou každý den
2) Čtení nás obohacuje - vylepšuje slovní zásobu a celkové vyjadřování, díky čtení nám nezakrňuje mozek (samozřejmě záleží na tom, co čteme :) a zcela určitě se nám díky čtení vymezují názory a třídí se nám myšlenky. V neposlední řadě čtení obohacuje náš vnitřní svět - jitří nám naši fantazii. Čtu, protože se ráda něco přiučím (v případě populárně naučných knih), ráda se zamyslím a nechám se vést (v případě duchovní a new age literatury), ráda utíkám do vymyšlených světů (thrillery a beletrie všeho druhu). Můžeme samozřejmě kouknout na film, ale kniha nám nabízí něco navíc - šanci dobarvit si postavy a prostředí podle sebe. Díky tomu náš mozek neusíná a neustále pracuje v dobrém slova smyslu.
3) Těžká otázka. První (a jedna z mála knih), která ve mně vyvolala širokou škálu emocí byla kniha Na Větrné hůrce - to však pravděpodobně nejde doporučit jako první knihu, kterou by si měl člověk přečíst. Možná bych doporučila již několikrát zmiňovaného Harryho Pottera, který se čte snadno a J. K. Rowlingová (a samozřejmě také pan Medek) má barvitou slovní zásobu. Každopádně knihy jsou věcí vkusu, žádná se nezavděčí všem.

1) vždy když je volná chvíle,...v práci,na zastávce, v autobusu, v čekárně, před spaním
2) někde jsem ehm... četl že lidé kteří něčtou prožijí jeden život, ti co čtou tísíce...vidím to přesně tak
3) slabikář... aby se člověk naučil číst :) od té doby čtu

Proč? Protože čtení je sexy.

1) Na tuto otázku bych mohla říct, že čtu skoro neustále. Rozhodně denně, někdy jen kapitolu někdy celou knihu. A co se týče doby, kdy rozhodně sedím (ležím) u knihy, je to před spaním.

2) Proč čtu? To je těžká i lehká otázka zároveň. V tuto chvíli jsem už na čtení doslova závislá, nebo pokud to vyjádřím jinak, moje potřeba čtení rozhodně splňuje definici závislosti. Nejdříve jsem chtěla napsat, že u čtení relaxuji, ale to není přesné. Do čtení příběhů jsem se doslova zamilovala. V žánrech vybíravá nejsem, ale rozhodně se držím nedepresivních příběhů. Líbí se mi samotné příběhy i to, co za nimi stojí. Ponořit se do světa jiného spisovatele, je pro mě úžasný zážitek. Sledovat, jak vytváří dějovou linku a vykresluje okolí a pozadí.

3) Jakou knihu bych doporučila pro začátek? Zde bych výběr spojila s filmem, protože ať je to jakkoliv, v dnešní době "televize vládne světu". Pokud se někomu líbil film natočený podle knihy, rozhodně by měl začít s ní. Týká se to malých i velkých začínajících čtenářů. Podle mě je jedno, zda se vám líbila Disneyovská Sněhurka a najdete si příběh v knize pohádek, nebo jste propadli kouzlu světa Pána prstenu či Harryho Pottera a po padesátém shlédnutí se začtete i do knih. I když si budete myslet: "Proč číst knihu, když film už mi vše řekl?" Každý pozná, že ač je film natočený sebelépe, z knihy se dozvíte další věci a třeba se budete lépe orientovat i ve filmu. A pokud se někomu líbí film, řekla bych, že ho to udrží i u čtení tak tlustých knih jako HP. A když budete hledat další knihy, podle kterých někdo natočil film, určitě se narazíte i na zajímavé knihy, které nikdo nezfilmoval.

Text příspěvku byl upraven 10.09.16 v 10:16