Prvá veta v knihe na rozčítanej stránke

Protože jen co na ně ta malá budova vykoukla mezi stromy, Sarah se k ní málem rozběhla.
(Casey Kelleher - Nikdy nepovím)

"O tom bych raději s policajtem nediskutoval" zubil se Steven. (Havraní oko - Ken McClure)

Ostatně, těžko si představit, že by náš průměrný Arcizločinec vlastnil Opravdovou kočku (i když na druhé straně někteří členové Kampaně poukazují na fakt, že mnoho Arcizločinců nosí na rukou kožené rukavice a má jen jedno oko, což může vést k závěru, že mají doma Opravdové kočky, s nimiž se po perném dni plném vymáhání výkupného pokoušejí mazlit).
(Terry Pratchett & Gray Jollieffe - Nefalšovaná kočka)

Není jí vidět do obličeje, protože vítr jí žene do tváře rozcuchané krátké blonďaté vlasy.
(Hezčí svět - Barbora Šťastná)

Nyní potřeboval výbušninu něčím odpálit. (Havraní oko - Ken McClure)

Smrt je záludná.

(Elan Mastai - Dnešek není naposled)

Následující ráno Mina zjistila,že půl osmá skutečně znamená půl osmou,a tak se cítila trochu provinile,že Amélii sotva popřála hezké ráno.
(Chata ve Švýcarsku - Julie Caplin)

Popojdu trochu blíž a uslyším ji, jak sama pro sebe odříkává: " Právě se nacházíme na třetím nádvoří Pražského hradu u sochy svatého Jiří, kterou roku 1373 odlili bratři Martin a Jiří z Kluže."
(Hezčí svět - Barbora Šťastná)

Od včerejška, kdy mi od Davida přišla ta podivná esemeska, nedokážu myslet na nic jinýho.
(Veronika Gonzáles - Mezi nimi)

Nic to neznamená, připomínám si.
(Hezčí svět - Barbora Šťastná)

Zhluboka se nadechnu a zaryju nehty do opěrky.
(Stacy Willingham - Vše temné a nebezpečné)

Najednou byl plný ostychu a se zčervenalými
tvářemi podal telefon Mině.(Chata ve Švýcarsku -Julie Caplin)

Kdysi v zimě nedlouho před šestinedělní válkou jsme já a můj kocour Petronius Arbitr bydleli na jedné staré farmě v Connecticutu.
(Robert Heinlein - Dveře do léta)

Prsty mu hbitě a smyslně rejdily po krku jeho houslí.
(Nesmělí - Marta Dancingerová)

Okolo půlnoci se vracím domů úplně promočený, na cestu mi svítí měsíc.
(Veronika Opatřilová - Počkej na moře)

V mém světě nebylo všechno dokonalé.

(Elan Mastai - Dnešek není naposled)

Autobus ten den najel už poněkolikáté na kočičí hlavy a jeho povislé břicho se munepříjemně zhouplo nad silně utaženým páskem.
(Nesmělí - Marta Dancingerová)

Luisa zůstala stát a Markéta vytáhla mobil. (Opona - Ondřej Hübl)

Zrovna když jsem na stolek vepředu vyrovnávala nejnovější ženské romány, přivolala si mě Oceane.
(Rebecca Raisin - Obchůdek s knihami)

"Prosim tě," žadonim, "já nutně potřebuju."
(Eva Dolejšová - Feťáci)

Nikdo ho nechtěl slyšet, podpis tam byl a všichni se tvářili ,že to tak je v pořádku. (Opona -Ondřej Hübl)

Nedá se říct, že bych byl nějak zvlášť ostýchavý a nesmělý, nejsem ani žádný Mirek Dušín, ale když jsem prvně nastoupil do nové práce, spadla mi brada.
(Vladimír Dyk - Lovci lidí)

Po krátké době se uvolní stará pera postupně na velkých plochách těla, a buď spadnou sama, nebo je tučňák odtrhne zobákem.
(Zdeněk Veselovský - Tučňáci)

Tělo se pořád třese, ruce šátrají po kamenech a konec žebříku zapíchnutý do bahna tam skutečně stojí.
( Před povodní - Anna Bolavá)

Za domem v Rue Fossette se prostírala zahrada.
(Charlotte Brontë - VIllette)