Dirigenti éteru hodnocení

Pocházím z Leningradu. Holýma rukama jsem zabil jednoho člověka. Narodil jsem se 15. srpna 1896 a od toho okamžiku se ze mě stal objekt pohybující se prostorem směrem k vám…“ Zamčený v kajutě na parníku plujícím do Leningradu vyťukává Lev Těrmen na stroji dopis Claře, své „jediné lásce“, a vzpomíná na mladá léta, jež prožil jako brilantní vědec. Coby vynálezce éterického hudebního nástroje thereminu vystupoval za nadšeného aplausu v pozlacených koncertních sálech po celém Rusku i Evropě. Jako miláček Sovětského svazu byl vyslán do New Yorku, aby infiltroval samotný kapitalismus, získal si jeho srdce a odhalil jeho tajemství. Místo toho však Manhattan infiltruje Těrmena a v městě snů se setkává s Gershwinem a Rachmaninovem, Rockefellery i Astory, Charliem Chaplinem či Glennem Millerem a celé noci tančí s krásnou mladičkou houslistkou Clarou Rockmorovou. Když se však jeho špionské plány rozpadnou a on se musí vrátit domů, zjistí, že se Matička Rus hodně změnila. Ve vyhnanství v sibiřském Gulagu přežívá pouze díky svému důvtipu a je čím dál hloub vtahován do labyrintu Stalinistického Ruska. Jen jeho city ke Claře, vznášející se ve vzduchu jako píseň thereminu, mu naznačují východisko."... celý text