Exit hodnocení

Thomas Ott, kreslíř komiksů, ilustrátor, filmař, hudebník a zpěvák rockové kapely, vydal své první komiksové album, když mu bylo 23 let. V té době byl už jeho autorský vývoj završen: jako kreslíř se neměl kam dál vyvíjet a jako vypravěč zastával jednoznačnou, jasnou a neměnnou filozofii - cynický pesimismus. Ale možná to nebude tak jednoduché. Ottovy příběhy jsou žánrově čisté ukázky komiksového horroru, které vždycky končí špatně a vždycky jsou plné podivného napětí a hrůzy, ale člověk má pocit, že rostou z nějakých fantastických, neznámých kořenů. O čem jsou Ottovy komiksy? Dají se rozdělit na ty, v nichž se vyskytuje fantastický, nadpřirozený prvek, a na ty druhé, které jsou jen tak "ze života". Tedy v zásadě na klasické horrory a "krimi". Nepopsatelná atmosféra tíživého strachu se ale prolíná všemi z nich a ne vždy jde, o nějakou skrytou mravní poučku. Často je to prostě stará známá existenciální úzkost, prezentovaná jako čistý horrorový děs. Ottovy příběhy jsou krátké, maximálně patnáctistránkové. Díky tomu, že se pohybuje vždy ve všeobecně známých kulisách zvoleného žánru, a také díky tomu, že jeho vizuální řeč je maximálně přesná a kreslířská bravura mu umožňuje dokonale zachytit mimiku tváře, nepotřebuje Thomas Ott až na výjimky slova. Slova se vyskytují pouze v názvech jeho příběhů, a jak jste si už všimli, používá v nich s gustem angličtinu, jednak pro její mezinárodní srozumitelnost, a možná také kvůli konotacím s "angloamerickým" pojetím drsných kriminálních příběhů. Ottovy postavy nemají jména a v postatě ani žádnou zvláštní osobnost, kromě toho, že jsou to ztracenci nebo zločinci. On sám je vnímá někdy dokonce jako loutky, se kterými hraje svou hru, a tvrdí, že jejich beztvarost a průměrnost umožňuje čtenáři lépe se do nich vcítit a tak jejich příběhy spoluprožívat. Zvláštní poznámka k Ottově technice: přísně vzato nejde o kresby, ale o grafiky, protože Ott používá speciální dvouvrstvý papír (spodní vrstva bílá, horní černá), do kterého kresbu rydlem nebo nožem vyškrabává. (Tento papír se v angličtině nazývá scratchboard, žádný český ekvivalent tohoto slova nám není znám.) Na počátku má tedy před sebou kreslíř souvislou černou plochu, ze které se postupně "vylupují" plochy světla. Ott sám to ironicky přirovnává k zážitku až religióznímu. K této technice přistoupil ve chvíli, kdy si uvědomil, že pokrývá bílý papír stále většími plochami černi, a že by tedy bylo logičtější, kdyby postup obrátil. Uvedenou techniku před ním soustavně používal zejména francouzský kreslíř Marc Caro. Český výbor z Thomase Otta Exit obsahuje - až na jednu výjimku - všechny příběhy ze tří základních švýcarských alb, kterými jsou Tales Of Error, Greetings From Hellville a Dead End, plus další příběhy, které vyšly pouze časopisecky. Celkem jde o 18 příběhů na 125 komiksových stranách plus plné znění rozhovoru s Thomase Otta a biografické a bibliografické informace. Příběhy: Hrdina (Hero) Nezapomeň uklidit! (Clean Up!) Smutný příběh o vráskách (A Wrinkled Tragedy) Líbánky (Honeymoon) 10 způsobů, jak se zbavit manžela (10 Ways To Kill Your Husband) Africká noc (Nuit Africaine) Písně hrdlořezné (Massacre Melodies) Průzkumník (Headbanger) Kšeft (The Job) Alenka v říši divů (Alice im Wunderland) Velké prádlo (Washing Day) Kolaps (Breakdown) Místo, kde tě nenajdou (A Good Place To Hide) B. Ú. H. (G. O. D.) Klaun (The Clown) 10 (10) Sbohem! (Goobye!) Oscar Wilde - Portrét Doriana Graye (Oscar Wilde - Das Bildnis des Dorian Gray) ... celý text