Homines scientiarum I. Třicet příběhů české vědy a filosofie hodnocení

První díl série publikací Homines scientiarum o významných českých vědcích a filosofech 20. století představuje myšlenkový svět následujících osobností z oblasti humanitních a společenských věd: Stanislav Sousedík (nar.1931), katolický filosof a jeden z žáků Jana Patočky, zve nejen na cestu krajinou české filosofie (především té barokní), ale i svých životních peripetií. Historik František Šmahel (nar.1934), odborník na dobu husitskou, vypráví o dějinách pražské univerzity a o škole života, kterou v období komunistické totality prožil při těžké práci v dolech. Sociolog a politolog Karel Hrubý (nar.1923) vzpomíná na období nesvobody, komunistické věznění i emigraci do Švýcarska, kde působil v exilové ČSSD či ve Společnosti pro vědy a umění. Filosof a klasický filolog Filip Karfík (nar.1963) přibližuje cestu, která jej vedla od povolání nočního hlídače a studenta bytových seminářů až k profesuře na Université de Fribourg ve Švýcarsku. Filosof Erazim Kohák (nar.1933) vzpomíná na svůj návrat z amerického exilu, kde prožil většinu svého badatelského působení, a otevře několik témat svého filosofického myšlení. V závěrečném portrétu představuje archeolog Jan Klápště (nar.1949) mosteckou krajinu, krajinu bez paměti. -- Stanislav Sousedík: Cesty krajinou české filosofie František Šmahel: O pražské univerzitě a profesi historika Karel Hrubý: Jsou jisté hodnoty, které nemůžete vzdát Filip Karfík: Z bytových seminářů k západní profesuře Erazim Kohák: Prožitek posvátnosti života Jan Klápště: Krajina jako součást dědictví a krajina paměti zbavená... celý text