Jistě že ne, pane prezidente hodnocení

Autor těchto povídek přiznává vřelý vztah k dobrému jídlu. Svou knihu přirovnává: „Ke švédskému stolu.“ A upřesňuje: „Zatetelím se v okamžiku, kde pekáč s dozlatova vypečenou husou opouští v oblaku mámivé vůně troubu; román pro gurmána. Ale ještě víc mi poskočí tep při pohledu na pěkně nazdobený švédský stůl. Není nad možnost výběru… kousky libového masíčka střídá několik druhů orosené čerstvé zeleninky i plátky sýrů různého stupně zrání a zlatavosti, tu olivy, na mističce pikantní kousky rybky, tuhle něco pokrájené uzeniny… no prostě je to radost, zvolna, v malých soustech ochutnávat tu i onde.“ Tímto souborem nám autor servíruje obdobu - povídkový švédský stůl. Je možné si z obsahu vybírat. Ale doporučujeme to vzít pěkně popořadě, abyste třeba o nějakou pochoutku nepřišli.... celý text